Slováci na EXPU v Číně lákají na přírodní krásy, památky i fontánu štěstí
Světové výstavy EXPO 2010 se účastní 189 zemí a 52 organizací. Příležitost představit se v tom nejlepším světle obyvatelům nejlidnatější země světa si nechal ujít málokdo. A to platí i pro našeho souseda, Slovensko, jehož pavilon stojí také přímo na Evropském náměstí, hned vedle českého. A i před ním se od rána tvoří fronty.
Vysoké Tatry, Spišský hrad, dřevěné stavby v obci Vlkolínec nebo Bardějov. Nad hlavami návštěvníků se hned na úvod míhají obrázky z nejznámějších míst Slovenska.
„To jsou korunovační slavnosti v Bratislavě, které se konají každé září na paměť korunovace Habsburské dynastie v dómu sv. Martina,“ ukazuje zástupkyně komisaře slovenské účasti na EXPU Silvia Renáčová jednu z expozic.
Celý pavilon působí jako kinosál, do kterého stačí usednout a kochat se. Krásami krajiny našich sousedů, jejich památkami i tradičním uměním. Před očima se míhají záběry z malování velikonočních vajíček, pletení košíků nebo výroby hudebních nástrojů. Ústředním tématem však zůstává město ve svém dějinném vývoji a především pak jeho ústřední bod, náměstí.
Návštěvníci mohou vidět virtuální náměstí slovenských měst. Číňané si po videoprojekci mohou prohlédnout i jednotlivá historická období vývoje společnosti na Slovensku a doslova si vše, jak se říká osahat. Nechybí totiž nejen historický nábytek, ale ani dobové oblečení.
„Je tu Levoča, jako město gotiky, Ludovít Štúr, město Žilina. Zajímavostí je možnost vyfotit se s dobovými kostýmy, což Číňany velmi přitahuje,“ říká Silvia Renáčová.
Největší zájem je ovšem o Fontánu přání, kde vhodíte žeton a dozvíte se, co vás v následujícím roce čeká. Číňané jí berou doslova útokem a když zjistí, že prožijí šťastný a finančně velmi úspěšný rok, spokojeně odcházejí.
Zástupkyně komisaře slovenské účasti na EXPU Silvia Renáčová je skromnější, stačí jí prý jediné:
„Přeji si, aby lidé věděli, kde Slovensko leží a případně ho navštívili, vzali s sebou nějaké materiály a fotografie z našeho pavilonu a vzpomínali, jak se tady cítili dobře.“
