Z Kyrgyzstánu už uprchlo téměř 100 tisíc lidí
Už skoro sto tisíc lidí uteklo z jižního Kyrgyzstánu, který prožívá nejvážnější násilnosti za posledních dvacet let. Při srážkách Kyrgyzů a Uzbeků zahynulo podle dostupných zpráv na 170 lidí. Vicepremiér kyrgyzské prozatímní vlády dnes varoval, že nepokoje by se mohly rozšířit také do hlavního města Biškeku a jiných částí na severu této středoasijské republiky.
Ozbrojené střety byly hlášeny z města Oš na jihu země i v posledních hodinách. Prozatímní prezidentka a premiérka země Roza Otunbajevová ale na dopolední tiskové konferenci tvrdila, že situace se už uklidňuje.
Podle zvláštní zpravodajky Českého rozhlasu Lenky Kabrhelové v Biškeku však informace přicházející z jihu země o tom příliš nesvědčí. Navíc možná ještě ani nevyšel najevo skutečný rozsah násilností, které zachvátily jih země.
Situaci na místě sleduje zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová
„Mluví se už poměrně otevřeně o tom, že obětí bude mnohem víc, mluví se o několika stech. Zpravodajové i svědkové mluví o tom, že ještě dnes jsou v ulicích mrtvá těla. A to nejsou těla, která jsou započítána do uváděného počtu obětí,“ hlásí z Kyrgyzstánu zpravodajka Českého rozhlasu.
Zemi opouštějí desetitisíce Uzbeků, což vyvolalo na hranicích obou zemí vážnou humanitární, ale i strategickou krizi. Složitost situace přiznávají i uzbecké úřady, které chtějí příliv dalších uprchlíků pozastavit, neboť nejsou schopny se o ně postarat.
Dění v Kyrgyzstánu přiblížil ve Světě o druhé Rádia Česko redaktor Martin Dorazín
Panují také obavy, že na druhé straně hranice - v Uzbekistánu - se zradikalizuje velká část Uzbeků, kteří by byli schopní přijít se zbraní v ruce svým spoluobčanům v Kyrgyzstánu na pomoc. I z tohoto důvodu je uzbecká hranice průchozí jenom směrem do země, nikoli do Kyrgyzstánu.
Referendum o ústavě bude
Kyrgyzská prozatímní vláda dnes uvedla, že navzdory násilnostem se 27. června uskuteční plánované referendum o nové ústavě. K provedení referenda ji předtím vyzvala i OSN.
Chystané změny ústavy mají předat více pravomocí parlamentu, a tedy zřejmě i vládě, a posílit v zemi parlamentní demokracii. „Ovšem parlamentní demokracie v tomto koutě světa neplní svou roli, jak bychom si ji představovali my, protože se to obvykle zvrhne do nějakého klanového boje,“ podotkl na Rádiu Česko redaktor Martin Dorazín.
