Singapur se díky letní olympiádě mládeže stal i světovým kulturním centrem

Olympijské hry mládeže v SingapuruFoto: Robert Mikoláš

První Letní olympijské hry mládeže v Singapuru nenabízejí jen vrcholné výkony. Olympijská vesnice, ve které bydlí více než 3500 sportovců, se totiž zároveň stala světovým kulturním centrem. Jak viděl zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš, národní zvyky zúčastněných zemí tu přitom představují sami Singapurci.

Na podiu právě vystupuje taneční skupina z pořadatelské země, jejím obecenstvem jsou ovšem mladí lidé ze všech koutů naší planety. 

Americké plavkyně tu sedí vedle atletů z Tuvalu, čínské basketbalistky vše sledují spolu s kubánskými boxery. 

Do Singapuru se totiž sjelo rekordních 205 států a regionů. A všechny reprezentují nejen sami sportovci, ale i stánky, které tyto země představují. 

„Tohle je tradiční kyperský tanec, prý se jmenuje tatzia. Ještě před pár týdny jsem o něm vůbec nic nevěděl, ale naše škola si tuto ostrovní zemi ve Středomoří vybrala, takže jsem se ho musel naučit. Ale je velmi jednoduchý, stačí vám pár minut,“ prozrazuje 17tiletý Clarence ze střední školy Jen-čching oblečený do kyperského národního kroje. 

Organizátoři her dostali nápad, že právě v olympijské vesnici budou Singapurci prezentovat všechny zúčastněné státy, a tím vlastně ukáží, jak tento sportovní svátek berou vážně. 

Česko? Pivo a boty Baťa 

Vydávám se tedy na cestu kolem řeckého Olympu, uvnitř jsou samozřejmě antické bohyně prezentované singapurskými školačkami, v Norsku se spolu s vikingským bojovníkem podívám pod vánoční stromek, i když teplota venku hodně přesahuje 30 stupňů, a v Lichtenštejnsku se snažím zjistit jméno panovníka. 

Slavnostní zahájení 1. olympiády mládeže v SingapuruFoto: Robert Mikoláš

A když už zrovna procházím Evropou, nemohu vynechat ani Českou republiku. „Znám vaše pivo, jste proslulí pivem," odpoví 16tiletá Emilie na mou otázku, co ví o naší zemi, a hned mne vede k jakési nástěnce, na které jsou připevněné pivní tácky nejznámějších českých pivovarů. 

V olympijské vesnici ho ale samozřejmě nabízet nemohou. Jak říká profesor Wei Tee Lee, jde přeci o hry dětí od 14 do 18 let. On sám Českou republiku už navštívil, konkrétně Prahu. Z českých výrobků pak jsou podle něho prý ve světě nejproslulejší boty: 

„Značky Bata, je celkem proslulá. Bata, neznáte? Jo aha, vy toto jméno vyslovujete Baťa," dodává se smíchem. 

Coubertinova myšlenka na každém kroku 

Veselí tu ostatně panují na každém kroku. Na stadionech sice závodníci předvádějí vrcholné výkony, mimo sportoviště se ale baví a poznávají zvyky zemí, ze kterých pocházejí jejich soupeři. 

A jak dodává předseda českého olympijského výboru Milan Jirásek, o tohle, tedy naplnění myšlenky zakladatele moderních olympijských her, jde především: 

„Myšlenka vrátit se trochu k Coubertinovi a spojit výchovu, kulturu a sport dohromady je moc dobrá a myslím si, že je to taky dobrá motivace pro sportovce, že se sejdou v takovém velikém počtu z nejrůznějších sportů.“