Peking dále potlačuje náboženské svobody. Podle Americké komise pro náboženskou svobodu ve světě Čína zatýká duchovní, a to bez rozdílu víry. Komise nejnověji odsoudila Peking za zatčení známého vůdce buddhistické sekty.

11:37 31. října 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Americká komise pro náboženskou svobodu ve světě obvinila Peking, že stupňuje útoky proti náboženským skupinám, a to v souvislosti s formálním zatčením Wu Ce-chenga, který je známý také jako zenový mistr Š'i Sing-wu.

Spolu s ním je obviněno více než deset jeho následovníků a hrozí jim trest od sedmi let vězení až doživotí. Čínské úřady je totiž obžalovaly z porušení takzvaného Článku 300, podle kterého se dopouští zločinu každý člen podezřelé sekty či tajného společenství.

V Číně sice ústava zaručuje svobodu pěti náboženstvím, ale ve skutečnosti je řídí vládnoucí komunistická strana. I proto nemá Peking například uzavřené diplomatické styky s Vatikánem a většina katolíků v ČLR je tak vlastně členy takzvané podzemní církve.

Wu Ce-cheng má miliony následovníků nejen v Číně, ale i na Tchaj-wanu a v dalších zemích. Peking ho ale označuje za představitele kultu ďábla, stejně jako hnutí Falun Kung.

Nedávno byl sice po 15 letech strávených ve vězení, kde byl i mučen, propuštěn člen Falun Kungu Wang Č'-wen. Pokračuje však zatýkání křesťanů v provinciích Ša-ansi nebo Chenan.

Americká komise pro náboženskou svobodu ve světě kritizuje Čínu i za pokračující útlak muslimských Ujgurů, kde jsou za údajný separatismus do vězení posíláni i islámští duchovní. Naposledy Ilham Tohti, který dostal doživotí. A stejné je to nadále i v Tibetu. Náboženské svobody si tak na čínském území užívají pouze v Hongkongu.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít