Kurily jsou znovu předmětem diplomatických protestů

Rusko popudilo Japonsko prezidentskou návštěvou sporných Kurilských ostrovů. Dmitrij Medvěděv je vůbec prvním ruským prezidentem, který do regionu zavítal. Japonský ministr zahraničí již povolal ruského velvyslance, to samé se chystá i v Moskvě.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes navštívil Kurilské ostrovy

Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes navštívil Kurilské ostrovy | Zdroj: ČTK

Tokio ale považuje ostrovy za své území a proti kroku ruského prezidenta ostře protestuje. Japonský premiér Naoto Kan označil návštěvu Dmitrije Medvěděva za politováníhodnou.

Ruský prezident se na ostrově Kunašir – v japonsku známý jako Kunaširi - setkal s místními obyvateli. Cílem cesty bylo údajně podpořit větší investice do regionu. Medveděvova motivace ale může být podle zahraničněpolitického analytika Radiožurnálu Milana Slezáka i jiná: "Může za tím být snaha o znovuzvolení na další prezidentské období. Rusové ho vnímají jako spíše prozápadního politika, veskrze mírnějšího než je Putin. Zmíněnou návštěvou zřejmě hodlá Rusům nabídnout jiný obrázek."

Přehrát

00:00 / 00:00

Ruský prezident Dmitrij Medveděv navštívil sporné území Kurilských ostrovů. Téma pro zahraničněpolitického komentátora Radiožurnálu Milana Slezáka.

Krok Dmitrije Medvěděva kritizoval také japonský ministr zahraničí, který povolal k vysvětlení ruského velvyslance v Tokiu a tlumočil mu japonský protest.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov kontroval prohlášením, že prezident Ruska může svobodně navštěvovat libovolný region v zemi. Připomenul Japonsku, že Kurily jsou ruským územím. Chce pozvat japonského velvyslance, aby mu objasnil ruskou pozici.

Moskva má Jižní Kurily pod kontrolou od konce druhé světové války. Japonsko ale považuje čtyři nejjižnější ostrovy za své území. Obě země kvůli teritoriálnímu sporu nikdy nepodepsaly mírovou dohodu, formálně jsou tak proto stále ve válečném stavu.

„V roce 1951 byla v San Franciscu podepsána mírová smlouva mezi spojenci a Japonskem, ve které se Japonsko vzdává Kurilských ostrovů. Japonsko se však poté ohradilo, že do Kurilského souostroví nepočítá jižní ostrovy, které nazývá Severní teritorium. Jsme vlastně svědky studeného míru,“ říká Slezák.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zahraničněpolitický analytick ČRo Milan Slezák komentuje ve Světě o druhé na Rádiu Česko historii sporu Ruska a Japonska o Kurily a návštěvu prezidenta Medveděva na ostrovech

Pro Japonce navíc představuje souostroví strategické teritorium pro rybolov. Rovněž zásoby ropy a zemního plynu jsou zde vydatné, z čehož by exportně orientovaná ekonomika Japonska jednoznačně profitovala.

Ostrovy mají podle Slezáka díky sopkám turistický potenciál, navíc představují pro obě země „srdeční záležitost“.

„Jsou zde tak sporná území, že by kvůli nim mohla vzniknout i válka. Díky ložiskům ropy a zemního plynu – na ostrovech i pod mořem – jsou tam místa, na která by si mohlo dělat nárok i šest států najednou,“ míní Slezák. Japonská vláda však podle něho bude chtít spor vyřešit diplomatickou cestou.

Milan Kopp, Lenka Kabrhelová, Milan Slezák, Lukáš Vincourek, Lucie Maňourová, Václav Sochor Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme