Největší přehradě na světě, čínským Třem soutěskám, je už deset let
Přehrada s největší elektrárnou na světě Tři soutěsky stojí už deset let. V květnu 2006 totiž Číňané dokončili hráz vodního díla, o kterém snili už o století dříve. Rekordní rozměry má i její pětikomorové zdymadlo, kvůli výstavbě přehrady však protestovali ochránci přírody.
Na možná rizika upozorňovali i zahraniční experti. Své domovy navíc musely opustit statisíce obyvatel zatopených obcí. Peking ale tvrdí, že pozitiva existence Tří soutěsek převažují.
Ocelová vrata vysoká jako dvanáctipatrový dům se se skřípěním pomalu zavírají. Hluk, řev vody i pocity stísněnosti.
„Přesně před deseti lety jsem projížděl celkem pěti plavebními komorami Tří soutěsek,“ vypráví reportér. „Pěti proto, že převýšení je téměř 200 metrů. Navíc jsou v obou směrech. Vykopané ručně vojáky Čínské lidové armády.“
Přednosti i negativní dopady gigantické stavby zachytil ve své reportáži reportér ČRo Robert Mikoláš
„A když jsme po dlouhých čtyřech hodinách projeli poslední komorou, do které se vejdou čtyři lodě za sebou a dvě až tři vedle sebe, rozevřela se před námi nedozírná vodní plocha.“
Není divu, že přehrada je zapsána v Guinessově knize rekordů. Však také pan Ting Čchi-Chua, jeden z ředitelů společnosti, která budovala Tři soutěsky, je na vodní dílo také pořádně pyšný:
„Hráz byla stavěna na tisíciletou vodu, proto je vysoká 185 metrů a dlouhá téměř dva a půl kilometru. Jen betonu tak doslova spolkla přes 27 milionů kubíků a železa jsme použili tolik, že by to stačilo na 63 Eiffelovek.“
„A druhým hlavním důvodem vybudování Tří soutěsek je splavnění řeky, aby po ní mohly jezdit i velké nákladní lodě. Dokázali jsme tak zvítězit nad přírodou," dodává Ting Čchi-Chua.
Jeho slova ale realitě zcela neodpovídají. Sice se sem sjíždějí návštěvníci z celé Číny, aby se před megalomanským dílem vyfotili a turistický ruch v provincii Chu-pej jen kvete, na druhé straně ale dochází k velkým sesuvům po obou březích řeky Jang-c´ i půdním erozím, takže se přehrada neustále zanáší.
O zhoršující se kvalitě vody i na přítocích Jang-c´ ani nemluvě. Experti také poukazují na další možnou hrozbu, vodní dílo totiž stojí na seismickém zlomu. Peking na druhé straně namítá, že tamní elektrárna dokáže pokrýt až desetinu spotřeby elektřiny v celé Číně.
Jako nutné zlo tak přehradu Tři soutěsky dnes vnímá i uznávaný čínský odborník, profesor Lej Cheng-šun, který začátkem 90. let minulého století v parlamentu hlasoval proti její výstavbě:
„Vládní úředníci, vědci i obyčejní lidé, všichni vědí, že Jang-c´ je živou řekou. A když ji přehradíte, je to jako byste rozkouskovali člověka. Vše přerušíte, od hlavy k patě. Ale Čína nemá na výběr.“
„Jsme obrovskou zemí, potřebujeme elektřinu, kterou zatím nejvíce vyrábíme z uhlí, takže hydroelektrárny jsou určitě lepší alternativou. Ale musíme si dávat pozor a skutečně řešit všechny problémy, hned, jak se na Třech soutěskách objeví."
