Ruský bombardér narušil vzdušný prostor Tchaj-wanu, nikdo proti němu nezasáhl

Tchajwanská armáda čelí na domácí politické scéně velké kritice. Do vzdušného prostoru této ostrovní země totiž pronikl plně vyzbrojený ruský bombardér, aniž by tchajwanské letectvo reagovalo. Vzdušný prostor východní Asie přitom patří k nejstřeženějším na světě a Tchaj-wan je prakticky 24 hodin denně připraven na obranu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský bombardér TU-95

Ruský bombardér TU-95 | Foto: www.rusarmy.com

Podle oficiálního zdůvodnění bylo ruské vojenské letadlo, které je schopné nést 15 tun bomb, neškodné.

Přehrát

00:00 / 00:00

O narušení vzdušného prostoru Tchaj-wanu ruským bombardérem informoval zpravodaj ČRo v Asii Robert Mikoláš

Jak novináře informoval velitel letectva, tchajwanské radary zaznamenaly ruský bombardér dlouhého doletu TU-95 ve vzdálenosti pouhých 285 kilometrů od severního cípu ostrova už 28. ledna.

Armáda však nepovažovala narušení vzdušného prostoru za vážnou hrozbu, proto jen požádala ruskou posádku, aby okamžitě změnila směr.

To prý piloti hned udělali a zamířili na severovýchod směrem k japonské Okinawě, kde se mimochodem nachází největší základna Spojených států ve východní Asii.

Tchaj-wan si ale zakládá na tom, že jsou jeho vzdušné síly jsou připraveny okamžitě zasáhnout proti nepříteli, zejména kvůli tomu, že se ostrov nachází jen několik minut letu od čínské pevniny.

Zákonodárci proto nešetří kritikou. Plně připravená a bojeschopná armáda je totiž jedním z pilířů tchajwanské demokracie, vlastně dosud jediná, která kdy v Číně, respektive na území, které jí patřilo, vznikla.

Armáda ztrácí převahu

Ostrov si také dlouhodobě udržoval převahu nad čínskými komunistickými jednotkami. V poslední době se ale tento stav prudce mění právě v neprospěch Tchaj-wanu, a proto ostrovní vláda hledá nové dodávky zbraní ze Spojených států.

Washington nedávno rozhodl prodat Tchaj-wanu protiraketové systémy, vrtulníky a další výzbroj za 6,4 miliardy dolarů. Kvůli dalšímu zhoršení vztahů s Pekingem je však zdrženlivý k požadavku Tajpeje na dodávku modernizovaných verzí stíhaček F-16.

Tchajwanské letectvo, které má k dispozici na 400 bojových strojů, ať už vlastní výroby či francouzských Mirage 2000 a amerických F-16 A/B, totiž pomalu zastarává. Bojeschopná je údajně jen třetina z nich. Na druhé straně Čína disponuje více než dvěma tisíci letadel, včetně moderních SU-30 ruské výroby.

Robert Mikoláš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme