Terakotová armáda vydala další tajemství. Archeologové našli víc než 2 tisíce let starou zbraň
Vojáci slavné terakotové armády zřejmě poráželi nepřátele i díky velkým samostřílům. Potvrzuje to nález této zbraně, kterou čínští archeologové objevili mezi hliněnými bojovníky. Mauzoleum prvního císaře někdejší Říše středu patří mezi největší a nejbohatší muzea na světě, jeho hlavním lákadlem je osm tisíc soch terakotových válečníků.
Téměř 2200 let zůstávala armáda prvního císaře dynastie Čchin pohřbena pod zemí a nikdo o ní nevěděl. A zřejmě by tomu bylo i nadále, nebýt náhody.
V březnu 1974 kopalo několik rolníků studnu nedaleko města Si-an, najednou se však propadli do starověké chodby.
Vojáci slavné terakotové armády zřejmě poráželi nepřátele i díky velkým samostřílům, našli je čínští archeologové
Její stěny se náhle začaly hroutit a oni stáli obklíčeni terakotovými vojáky v plné zbroji. Osmý div světa byl objeven.
Lučištníci, pěšáci, vozatajové, jezdci a pochopitelně i jejich velitelé. Celkem archeologové odkryli na osm tisíc bojovníků císaře Čchenga, který jako první v historii dokázal sjednotit Čínu.
Od té doby vzácné naleziště prakticky neustále čelí zájmu expertů z celého světa. A nyní se čínským archeologům podařil další důležitý nález.
V hlíně se totiž ukrýval velký, 130 centimetrů dlouhý samostříl, který měl dostřel až 800 metrů. Experti tak zřejmě našli i odpověď na otázku, proč první čínský císař dokázal porážet jednu nepřátelskou armádu za druhou.
Samostříly dovedli k dokonalosti
Ostatně zprávu o existenci podobných zbraní najdeme i v kopii starodávného textu o vojenském umění Říše středu z 11. století, která potvrzuje, že staří Číňané používali obří samostříly a dovedli je prakticky k dokonalosti.
„Tento vystavený model je dlouhý asi tři metry, originál však musel být dvakrát větší. Sestává ze tří luků a obsluhovalo ho deset mužů, šlo ale vskutku o smrtonosnou a účinnou zbraň," popisuje jeden z exponátů ředitel Národního vojenského muzea Čínské lidové republiky Chuang I Ping.
Kuše, které ve 3. století př. n. l. používali vojáci císaře Čchenga jsou sice menší, ve své době ale patřili k těm nejsofistikovanějším. I díky nim tak měli nad protivníky převahu.
Archeologové už sice dříve našli několik podobných kuší, ale ve velmi špatném stavu, tentokrát však mají v ruce zachovalý důkaz, který jejich teoretické úvahy potvrzuje.
Šéf výzkumného týmu navíc slibuje, že podle této zbraně, která zčásti ještě zůstává pod nánosem hlíny, sestrojí kopii a potvrdí tak její skutečnou palebnou sílu.
