Tisíce Číňanů zajistily po dobu summitu čisté nebe nad Pekingem, teď už je tam zase smog

O modrou oblohu nad Pekingem se postaralo na 400 tisíc Číňanů. Alespoň po dobu konání summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství. Barack Obama, Vladimir Putin a další lídři z dvaceti zemí tak dýchali i čistý vzduch. Ale jen za cenu enormního úsilí pořadatelů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Náměstí Nebeského klidu-Peking

Náměstí Nebeského klidu-Peking | Foto: Jiří Hubička

S trochou nadsázky se dá říci, že se nejen v hlavním městě, ale i okolních provinciích téměř zastavil život. Úřady totiž uzavřely 10 tisíc továren, v dalších téměř 40 tisících omezily provoz a na silnice každý den nevyjelo na 12 milionů automobilů.

Jen proto tato "mise za modrou oblohu" měla šanci uspět. Nejvyšší čínské vedení navíc neponechalo nic náhodě a do celé akce zapojilo přes 430 tisíc úředníků, kteří kontrolovali desetitisíce různých podniků, stavenišť nebo třeba benzinových pump.

Na vše pak dohlížel sám prezident Si Ťin-pching spolu s premiérem a vicepremiérem. Vše bylo prostě podřízeno tzv. modrému APECu, tedy aby se summit konal pod modrou oblohou, kterou si jinak obyvatelé Pekingu během roku příliš neužijí.

Po skončení summitu Peking znovu zahalil smog

Zlepšení bylo jen dočasné. V době od 1. do 12. listopadu naměřily jednotlivé stanice v Pekingu nejnižší hodnoty za posledních pět let. Množství polétavých částic dokonce kleslo o 30 %.

Jak ale světoví lídři odjeli, tak se do ulic vrátily automobily, kterých jen v hlavním městě jich jezdí přes pět milionů, dále se opět spustila výroba, a to i v sousedních provinciích.

Už v sobotu tak měřicí stanice na americké ambasádě v Pekingu varovala před velmi nezdravým až nebezpečným stavem ovzduší v metropoli.

Čína přitom investovala do zlepšení ovzduší v Pekingu už před konáním letních olympijských her v roce 2008 miliardy dolarů. Ale příčin, proč se životní prostředí nelepší, je několik.

Kromě rostoucího počtu automobilů a stavebního boomu je na vině i výroba elektřiny v uhelných elektrárnách, které vyrábějí přes 70 % elektrické energie. Nemluvě pak o neekologické výrobě.

Čínský ekonomický růst tak provázejí škodliviny vypouštěné do ovzduší, do půdy i do vody. Většina vodních ploch v Číně je silně znečištěna.

Čínský prezident Si Ťin-pching nedávno po rozhovorech se šéfem Bílého domu Barackem Obamou ale slíbil, že se i jeho země výrazně zapojí do boje proti globálnímu oteplování.

Na rozdíl od Spojených států se ale Čína nezavázala ke konkrétním číslům, jen slíbila, že množství vypouštěných skleníkových plynů poroste jen do roku 2030.

Robert Mikoláš, mkp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme