Zprávy → Asie a Austrálie8. září  2016 v 08:45  

‚Tohle je křik matky, které znásilnili dceru.‘ Zpověď, jež otřásla Kazachstánem

Gulbadar Musínová - Foto: Youtube , eNCA

Gulbadar MusínováFoto: Youtube , eNCA

„Jsem Gulbadar Musínová. Moji dceru znásilnili. Pomozte, prosím.“ Emotivní zpověď ženy, která se domáhá spravedlnosti pro svou znásilněnou dceru, se z domácí kamery rozlétla po celém Kazachstánu. V zemi, kde se sexuální násilí skrývá za mlčení a zvykové právo, tím donutila úřady k činu.

Ten příběh se začal psát v noci na 14. srpna. Karaoke bar v Esiku, městě nedaleko jihovýchodních hranic Kazachstánu, opouštěla třicetiletá Žibek v doprovodu svého příbuzného Rustama. Mladí lidé se na odchodu nepohodli se čtveřicí mužů a ti se páru vydali v patách. 

Nedaleko od podniku je přepadli. Rustama surově zbili a nechali ho ležet na ulici, načež bezbrannou Žibek vtlačili do auta a zmizeli s ní pryč. Rustam zalarmoval další členy rodiny, kterým se auto násilníků podařilo vypátrat až o několik hodin později. Přesto uvnitř našli jak útočníky, tak jejich naříkající, svlečenou oběť. 

Dva z pachatelů z místa prchli, ale druzí dva šokované rodině už neunikli. Žibečini příbuzní se jich zmocnili a odvedli je na okresní policejní stanici, kde je odevzdali do rukou spravedlnosti. 

Spravedlnost si vybírá 

Jenže se ukázalo, že ty jsou v tomto případě doširoka rozevřené. Zadrženým mužům stačilo prohlásit, že nic nespáchali, a brány stanice promptně opustili, aniž by je policisté z čehokoli obvinili. Zato rodině oběti nastaly krušné časy. K traumatu z násilí a frustraci z policejní zvůle se přidaly telefonické výhrůžky, které ji „přátelsky“ nabádaly k mlčení. 

Čtěte také: Turistka v Kataru ohlásila znásilnění. Soud ji obvinil z cizoložství

V takové atmosféře vzniklo video, které natočila Žibečina matka Gulbadar Musínová. Podomácku vyrobený, na YouTube zveřejněný záznam neoplývá vizuální kvalitou. Navzdory tomu z něj mrazí: pohled na zoufalou ženu, která se ze všech sil snaží zůstat klidná, když líčí bolest svého dítěte a tento boj postupně prohrává, uvízne v paměti. 

Podobně jako její slova. „Ochraňte moji dceru. Pomozte, prosím. Tohle je křik matky. Už nemůžu dál. Chci spravedlnost,“ volá Musínová roztřeseným hlasem po trestu pro pachatele. Bezpečnostní složky přitom obviňuje z korupce – míní, což později potvrdila i v rozhovoru pro RFE/RL, že policisté zametli vše pod koberec, protože jeden z útočníků je příbuzný vysoce postaveného lokálního činitele. 

A pranýřuje také společnost, která znásilněné ženy a jejich rodiny stigmatizuje a vede k mlčení. „Proč bych se měla stydět?“ ptá se. „Stydět by se měli ti muži, co mi znásilnili dceru, ne my.“ 

Bezprecedentní případ 

Otevřená zpověď Musínové a její veřejné volání o pomoc jsou v Kazachstánu bezprecedentní, zdůrazňuje Dina Smailová. Autorka kampaně NeMolči.kz (Nemlč), která vznikla na pomoc tamním obětem sexuálního násilí, pro RFE/RL upozornila, že o drtivé většině znásilnění se úřady ani nedozví. 

Pokud se jimi někdo zabývá, většinou to bývá v rámci zvykového práva a praxe takzvaného „odpuštění“, kdy se pachatel s rodinou oběti domluví na požadované kompenzaci. Ani policie ovšem neznamená automatickou výhru, připomíná Smailová. „Ze strany policistů nešlo o zanedbání,“ říká k případu Musínové. „Podíleli se na zločinu. Byli tam jasní podezřelí a stopy, včetně toho auta.“ 

Zdá se však, že Gulbadar Musínová nakonec zvítězila. Její 3,5minutové video nejprve vyvolalo bouři na YouTube a posléze i na dalších komunitních sítích, aby se z nich přesunulo rovnou do médií. Tlak kauzy pohnul kazašské úřady k tomu, aby rozběhly nové vyšetřování případu. 

Výsledek? Esičtí policisté v hledáčku protikorupčního útvaru. A čtyři podezřelí z hromadného znásilnění ve vězení.  

Autor:  Magdalena Slezáková  (mls)

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace