Vliv Tálibánu v Afghánistánu roste. Údajně ho podporují pákistánské tajné služby

Pákistánská ministryně zahraničí Hina Rabbání Kharová s afghánským protějškem Zalmaiem RassoulemFoto:  Reuters

Tajná interní zpráva NATO obviňuje pákistánské tajné služby z podpory hnutí Tálibán v sousedním Afghánistánu. Podle zprávy také stoupá podpora Tálibánu mezi civilisty a na jeho stranu se mají přidávat i přední afghánští politici.

Podle BBC, která zprávu viděla, dokument vznikl na základě výpovědí více než 4 tisíc zadržených bojovníků, ale také civilistů. Jeden z vyslýchaných například řekl, že Tálibán není islám ale Islámábád.  

Velitel Al-Káidy pak dodal, že se ‚nemůže ani vy… na strom v Kunaru‘, aniž by o tom pákistánská rozvědka nevěděla. Z těch výpovědí celkově vyplývá, že Tálibán se cítí ovládán Pákistánem, a v podstatě jen plní jeho příkazy. 

Islámábád obvinění okamžitě označil za nepřesvědčivá. A trvá na tom, že se do interních záležitostí sousedního Afghánistánu nevměšuje. Také NATO uniklé informace bagatelizuje. Tvrdí, že zpráva je jen informativní a ne analytická a představuje se v ní jen názor zadržených Tálibánců. Podle mluvčího aliance by se tak na jejím základě neměly dělat žádné ukvapené závěry. 

Nicméně i když válka v Afghánistánu poškozuje a destabilizuje Pákistán, který je na pokraji občanské války, tak o napojení tajných služeb na islamisty se spekuluje už dlouho a tato zpráva to více méně potvrzuje.  

Zpráva rozhodně není veselým čtením pro spojenecké velitele. Kromě snad jediného bodu a to, že se podařilo paralyzovat a téměř zničit Al-Káidu.  

Zpráva ale dále upozorňuje na vzrůstající vliv Tálibánu v celé zemi. Jeho bojovníci prý úmyslně přeruší boje v některé z oblastí, kterou pak spojenci jako klidnou předají pod afghánskou kontrolu. Jenže hnutí pak okamžitě infiltruje zpět.  

Podporují je v tom civilisté, kteří nevěří zkorumpované centrální vládě. Ale také místní policie a armáda, která na trzích rozprodává vlastní výzbroj. A s islamisty začínají spolupracovat i vysocí státní představitelé. 

Boj proti povstalcům je sysifovská práce 

Vojenští velitelé očividně zjišťují, že boj proti povstalcům je sysifovská práce. Zdá se, že nemohou zvítězit. Zbývá tedy vyjednávání. I to je varianta, o které se uvažuje už delší dobu. Protože jen spolupráce může zamezit občanské válce v Afghánistánu po odchodu mezinárodních jednotek, který je naplánován na rok 2014. 

Ale rozhovory komplikuje vzájemná nedůvěra mezi Tálibánem a současnou afghánskou vládou, respektive západními spojenci. Nicméně mnoho nadějí se vkládá do nedávno otevřené tálibánské styčné kanceláře v Kataru. Ta ukazuje, že komunikace je možná. I když jak dnes řekl mluvčí Tálibánu, před zahájením mírových rozhovorů se musí obnovit vzájemná důvěra. A to nebude vůbec jednoduché. 

Tálibán řekl, že pokud bude jeden voják cizích jednotek na území Afghánistánu, nebude vůbec vyjednávat. I to se ale změnilo.  

Cizí vojáci ještě v zemi zůstanou 

Afghánistán ale bez cizích vojáků v blízké době nebude. Podle Přibíka povedou jednání Spojené státy s Tálibánem. 

„Nejenom pro Spojené státy, ale pro všechny jeho spojence nyní platí řekněme pozměněná taktika, co vy jako Tálibán dáte za to, že my co nejdřív opustíme Afghánistán, protože válka je velmi drahá,“ říká bývalý český velvyslanec v Pákistánu a Afghánistánu Petr Přibík. 

Pákistánská ministryně zahraničí Hina Rabbání Kharová během návštěvy Kábulu řekla, že únik informací ze zprávy NATO by se neměl brát v potaz. Obě země, Afghánistán i Pákistán, by se podle Kharové měly přestat vzájemně obviňovat. 

„Já osobně se držím toho, co řekla pákistánská ministryně zahraničí Rabbání Karová. Všechno to, co se doposud dovídáme, jsou určité úniky nebo jsou to výroky zveřejněné v médiích, a opírají se o citáty diplomatů, zpravodajských důstojníků a vojáků. Všichni, a to mají společné, si nepřejí být jmenováni, to znamená, pro mě jde spíš o propagandu, která má předznamenat nadcházející jednání,“ říká Přibík.