Českým atletům chybělo k více medailím z ME štěstí i zkušenosti

Diskařka Věra Cechlová - jedna ze zklamanýchFoto:  ČTK/AP

Čeští atleti pokračovali na mistrovství Evropy v obsazování pátých a horších míst. Ale proč zatím nedosáhli - a nejspíš nedosáhnou - na více než jednu medaili? U většiny za to mohl jeden nebo kombinace následujících faktorů - psychická neodolnost, zbytečné chyby a někdy i nedostatek zkušeností z velkých a důležitých závodů.

Velmi zklamaní byli třeba oštěpaři. A právem. Předvedli totiž to, čemu se říká exploze. To, že Vítězslav Veselý skončí desátý a druhý muž letošních světových tabulek Petr Frydrych dokonce o místo za ním se dá nazvat právě výbuchem. 

„Dvě tři jednoduché věci co si pohlídat! A nezadařilo se, hlava to nedovolila,“ přiznává Petr Frydrych, kde byl největší blok bránící úspěchu. Ale v čem se liší barcelonský Petr Frydrych od toho, který v červnu házíval o skoro 11 metrů víc? 

„Ten v červnu byl v psychické pohodě a byl překvapený z toho, že mu to lítá. Vezl se na vlně. A přijel sem a cítil, že nejenom chce, ale že musí,“ srovnává se Petr Frydrych. A proč to nešlo Vítězslavu Veselému? V podstatě z téhož důvodu. 

„Můj problém je, že se vždy peru s technikou. Člověk je nahecovaný a u mě je to hop-trop – buď to trefím nebo netrefím! A teď se stalo, že jsem to netrefil, no,“ konstatoval Vítězslav Veselý. 

Dva svěřenci oštěpařského krále Jana Železného si zkrátka ještě musejí zvykat na obtížnost velkých bitev a získat kvality ostrých bojovníků. Barcelonské šrámy jim mohou jedině pomoci. 

A podobně na tom je i většina české výpravy. Se třemi výjimkami: jen Barbora Špotáková získala i přes zranění medaili, Petr Svoboda o ni naopak vlastní chybou přišel a Zuzana Hejnová nemůže vylepšovat své české rekordy každý den.  

Sbírání zkušeností 

U ostatních by lepší umístění měla přijít za čas. Třeba Jan Kudlička snad už nepropásne pokus jako v kvalifikaci, nebo se mu nesmekne tyč ze šuplíku, a nenamlátí mu do žeber jako ve finále. Obojí se mu stalo poprvé v životě a zrovna na evropském šampionátu. 

„To jsou zkušenosti, získávám zkušenosti. Jednou to tam mám, teď už se mi teoreticky nemůže nic stát poprvé,“ prohlásil Jan Kudlička. 

Hlavně pátých až desátých míst nasbírali Češi v Barceloně požehnaně. Což není špatné. Ale historie zmiňuje maximálně tak medailové pořadí národů a tam je Česko s jedním bronzem u samotného dna. 

Stejně tak se statistika neptá, proč chyběl kolikrát ten kousek k medaili. Ale odpověď Jakuba Holuši - pátého ve finále běhu na 800 metrů - to prozradí. 

„Jsme mladíci, ale nejsme tak otřepaní, vybroušení. Třeba se to během dvou let změní a budeme vozit šest medailí,“ věří Jakub Holuša. 

A co bude za dva roky? Nejspíš slaběji obsazené mistrovství Evropy v Helsinkách, ale hlavně olympijské hry v Londýně.