Bílý Evropan porazil Američany - takový byl Valerij Borzov

Christophe Lemaitre dal svým trojnásobným vítězstvím na atletickém evropském šampionátu vzpomenout na slávu bílých sprinterů historie. Jedním z těch , kteří dokázali vítězit i na olympijských hrách byl také Valerij Borzov.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dráha

Dráha | Foto: Tomáš Kohout | Zdroj: Český rozhlas

Valerij Filipovič Borzov se narodil 20.října 1949 a sport začal poznávat jako šestiletý mezi gymnasty. K atletice ho přetáhl až jeho pozdější dlouholetý trenér Valerij Petrovič, který ho v roce 1968 přesvědčil, aby se soustředil pouze na nejkratší sprinty, do té doby se totiž věnoval více disciplínám.

„Byl jsem talentovaný, ale rozhodně jsem nevyčníval nad své vrstevníky. Možná jsem více trénoval než ostatní, ale to bylo tím, že jsem měl štěstí na trenéra. Bez něj bych byl úplně stejný jako ostatní," vzpomíná po letech Valerij Borzov.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bílý Evropan porazil Američany - takový byl Valerij Borzov

Kdo ví, zda by u sprintů zůstal, nebýt jeho triumfu v roce 1969 na mistrovství Evropy v Aténách. Od té doby sbíral vavříny na každé větší akci. Už před dvacátým rokem se dostal pod deset vteřin a na olympijské hry do Mnichova odjížděl v roli jednoho z adeptů na medaili.

„Jel jsem na olympiádu s velkým očekáváním. Dokonce jsem měl tu čest nést národní vlajku. Jenže pak se zdálo, že vůbec nepoběžím, hry byly přerušeny kvůli teroristům. Hodně jsem to prožíval a vůbec jsem se nedokázal soustředit na svůj výkon. Když jsem ale viděl, že to dokázali i ostatní, dodalo mi to sílu."

Mezi finalisty chyběl po neúspěchu v americké kvalifikaci i Reynaud Robinson. I tak bylo ve finále hned pět sprinterů tmavé pleti, kteří si měli podle prognóz rozdělit cenné kovy.

„Věřil jsem si už před závodem. Chyběl tady jediný, kdo by mě snad mohl porazit a to byl Robinson. Měl jsem výborný start a už v polovině trati jsem věděl, že to bude zlato. To vítězství mi dodalo sílu i do dalších závodů a vyhrál jsem i dvoustovku," připomíná Borzov svůj triumf i na dvousetmetrové trati, navíc přidal i stříbro ve štafetě na 4x100metrů.

Národní hrdina

V tehdejším Sovětském svazu vyvolal jeho úspěch doslova euforii. Mladý sprinter obdržel několik vyznamenání, včetně toho nejcennějšího Leninova řádu a objížděl besedy s pracujícími a studenty.

„Každý chtěl vidět medaile. Nosil jsem jednu pořád s sebou, jen tak v kapse, a když se mě ptali, kde ji mám, hned jsem jí vyndal a ukazoval. Stále jsem jezdil po besedách a odpovídal na dotazy, jaké to je být rychlejší než Američani. Trvalo to snad rok. Byl jsem národní hrdina," uzavírá Borzov.

V současnosti je Borzov člen Mezinárodního olympijského výboru a ukrajinský politik. Na své zlaté úspěchy už nenavázal, ale do své sbírky přidal ještě dvě bronzové olympijské medaile.

Martin Charvát, Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme