Afghánský prezident Karzáí si z Číny veze miliardy
Afghánský prezident Hamid Karzáí ukončil třídenní oficiální návštěvu Číny. V Pekingu získal další ekonomickou pomoc, navíc se na čínském území cítil mnohem lépe, než v zemích západních spojenců, kteří ho kritizují za údajně nedemokratické praktiky a falšování výsledků při posledních prezidentských volbách.
„Čína uplatňuje vůči Afghánistánu jiný postoj než USA či EU z čistě pragmatických důvodů. Čína je v této souvislosti také známá tím, že se nevyjadřuje třeba k otázce dodržování lidských práv či jak se daný režim dostal k moci, to platí zejména pro Afriku, ale i pro středoasijské země včetně Afghánistánu,“ říká zpravodaj Českého rozhlasu v Číně Robert Mikoláš.
Karzáí se tak v Pekingu skutečně cítil zcela uvolněný, na rozdíl například od návštěvy Washingtonu či evropských metropolí. Ostatně čínský prezident Chu Ťin-tao mu poblahopřál ke znovuzvolení.
Čína v Afghánistánu vydělává miliardy
Čína v uplynulých osmi letech, tedy od pádu radikálního hnutí Taliban, poskytla vládě v Kábulu pomoc ve výši 130 miliónů dolarů určenou na rekonstrukci válkou zničené země. A Karzáí nyní odjíždí z Pekingu s další slíbenou částkou ve výši 75 miliard dolarů, které Čína daruje Afghánistánu během příštích pěti let.
Spolupráce obou států není ničím novým, připomeňme různé projekty z 50. let minulého století, včetně nemocnic nebo přehrady postavené asi 40 km severně od Kábulu. Afghánistán po Talibanu je však pro Čínu mnohem významnější jako zdroj surovin, není tedy divu, že Peking od roku 2006 zavedl celkem na 278 položek nulovou dovozní daň.
Čína v samotném Afghánistánu vydělává miliardové částky. Dokonce se stala největším světovým investorem v této zemi, když s Kábulem uzavřela dohodu na těžbu mědi v Aynaku v celkové hodnotě 3,5 miliardy dolarů. V této části se nacházejí druhé největší zásoby mědi na světě.
Možná paradoxní je, že na bezpečnost čínských inženýrů a dělníků, kteří tam staví i nemocnici a mešitu pro Afghánce, dohlížejí jednotky Spojených států.
Spolupráce proti extrémistům
Jedním z témat jednání byli i islámští extrémisté, kteří operují i na západě Číny.
„Ani jeden z prezidentů k tomu nic konkrétního neřekl, není však tajemstvím, že Čína si chce zajistit pomoc v boji proti, jak říká extrémním, separatistickým silám z řad muslimských Ujgurů. S Afghánistánem totiž sdílí 73 kilometrů dlouhou hranici, konkrétně v AO Sin-ťiang, která patří k nejméně stabilním v rámci celé země,“ dodává zpravodaj Českého rozhlasu v Číně Robert Mikoláš.
