Ježíšův hrob v Jeruzalémě stráží muslimové
V Jeruzalémě vrcholí velikonoční oslavy, velmi důležitou roli ale v kolébce křesťanství hrají i v těchto dnech dvě vážené muslimské rodiny. Stráží totiž Ježíšův hrob.
Je Velký pátek a celý křesťanský svět se chystá na vyvrcholení velikonočních svátků. V Jeruzalémě to platí dvojnásob. Tamní bazilika Božího hrobu ukrývá místa, kde byl podle biblické legendy ukřižován Ježíš. Pak tam byl pohřben a nakonec také vstal z mrtvých. O to překvapivější může být skutečnost, že nad smírem v jednom z nejposvátnějších míst křesťanství bdí muslimové.
Reportáž o muslimských strážcích Ježíšova hrobu od redaktora Českého rozhlasu Břetislava Turečka
„Tohle je zámek od kostela, takhle se tohle oko prostrčí…. Máme tu na bráně dva uzávěry, jsou z osmanské éry. Klepáním se pak ohlásí, že právě zavíráme,“ říká pan Vadžíh Nusajbe u obrovských dřevěných vrat, kterými denně projdou tisíce poutníků. O Velikonocích se toto místo stává středem celého křesťanského světa.
„Jsme před chrámem božího hrobu. Uvnitř je pět církví. Ty hlavní jsou řecká ortodoxní, římskokatolická a arménská. A my jsme jedna ze dvou muslimských rodin, které mají na starost otvírání a zavírání brány. Už od sedmého století se to dědí z generace na generaci. Odemykáme každé ráno ve čtyři, zavíráme v sedm. V době letního času je otevřeno od pěti do devíti,“ prozrazuje Nusajbe.
Jeho rodina je považována za nejstarší muslimský rod v Jeruzalémě. Přišla sem v 7. století z Arábie. Vzešla z ní řada předních politiků a vzdělanců, kteří působili nejen na Blízkém východě, ale i jinde ve světě. Proč ale muslimové spravují vchod do křesťanského chrámu?
„Kdyby se o bránu starala například ortodoxní církev, převzala by celý kostel. Podobně katolíci. Proto jsme tu my, jako nějaký rozhodčí mezi křesťany. My z toho ani nic nemáme. Možná se budete smát, ale měsíčně dostáváme po pěti eurech od katolíků, ortodoxních a od Arménů. To nestačí ani na čaj nebo kafe se sušenkami ke snídani,“ postěžoval si Vadžíh Nusajbe.
Proč dělají v místě biblického Ježíšova umučení rozhodčího muslimové, vysvětlil apoštolský nuncius v Izraeli, arcibiskup Antonio Franco.
„Je to zátěž z minulosti. Zdědili jsme rozkol uvnitř křesťanského světa z počátku druhého tisíciletí. Doufáme, že třetí tisíciletí tyto rány zacelí. Když se něco rozbije, bývá těžké zase to dát dohromady. Snad se to s boží pomocí podaří,“ říká vyslanec Vatikánu ve své jeruzalémské rezidenci.
Zatím ale mnoho důvodů k optimismu není. V posledních letech došlo ve sdílené bazilice k několika rvačkám kněžích. Záminkou byla špatně postavená židle, spor o úklid, nebo drobné zdržení liturgie znesvářené církve. Vadžíh Nusajbe je ale nad těmito šarvátkami povznesený.
„To není naše starost, my jen máme přesný harmonogram bohoslužeb a ceremonií. Pokud se ale církve dostanou do sporu a nezvládnou ho samy, přivolá se policie nebo to řeší soud,“ uvedl Nusajbe.
Jak je tedy s rolí starých muslimských rodů spokojený Svatý stolec? Dělají to skvěle a jsou na to velmi hrdí! Nikdy nebyl problém kolem toho, že kostel střeží muslimové. Je to tradice a také to celé probíhá velmi srdečně. Když jdu do chrámu, pan Nusajbe vždycky přiběhne políbit nebo podat mi ruku,“ říká Antonio Franco.
Jenže při návštěvě Chrámu božího hrobu není celebritou italský arcibiskup, ale muslimský strážce brány Vadžíh Nusajbe. „Á dobrý den… Viděla jsem vás televizi! Můžeme se s vámi vyfotit? ….. Jsme Rumunky z Kalifornie, víme, že vaše rodina po staletí stráží chrám… Moc děkujeme!“
