Turecko pohřbilo aktivisty zabité při izraelské námořní razii

Desítky tisíc Turků se v Istanbulu modlily na pohřbu devíti krajanů, kteří přišli o život při pondělním zásahu izraelského komanda na konvoj lodí ve Středozemním moři. Po bouřlivém přivítání stovek aktivistů, kteří zásah přežili, šlo zároveň o další demonstraci na podporu Palestinců.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protiizraelské protesty v Turecku

Protiizraelské protesty v Turecku | Zdroj: ČTK

Izrael během dneška deportoval všechny zbývající aktivisty a novináře, které tři dny věznil. I když v zahraničí neutichá kritika krvavého zásahu, jeruzalémská vláda trvá na tom, že byl oprávněný. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že šlo o sebeobranu. Pokud by se aktivistům podařilo blokádu překonat s humanitární pomocí, příště by prý mohly do Gazy jezdit lodě se zbraněmi a raketami. Jak řekl, v těsné blízkosti Izraele by vznikl ‚íránský přístav‘.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček se pokusil zdokumentovat hlubší souvislosti krize mezi Tureckem a Izraelem. Současnou situaci okomentoval i redaktor Radiožurnálu Milan Slezák.

Izraelská komanda obsadila lodě v mezinárodních vodách. Armáda tvrdí, že vojáci začali střílet, až když se dostali do smrtelného nebezpečí. Aktivisté z lodí naopak tvrdí, že se noži tyčemi jen bránili útočícím jednotkám. Pitva ukázala, že všech devět Turků bylo zastřeleno, někteří z těsné blízkosti do hlavy. Rada bezpečnosti OSN už vyzvala k nezávislému vyšetření incidentu, to ale Izrael odmítá a zásah si prý vyšetří sám.

Turecko izraelské vztahy jsou klíčové pro celý region

Turecko nynní obviňuje Izrael, že se dopustil státního terorismu a pirátství. Podle řady analytiků mohou být vztahy mezi oběma státy v příštích letech klíčové pro celý region.

„V 90.letech Turecko udržovalo s Izraelem takzvané strategické spojenectví. Byla to ale souhra okolností. V té době mělo Turecko špatné vztahy se Sýrií, s Íránem, i se Saddámovým Irákem. Navíc vedlo válku proti Straně pracujících Kurdistánu. Potřebovalo proto spojence a Izrael byl dobrým řešením, oba státy měly společné nepřátele,“ shrnuje známá fakta profesor Erhan Kelešoglu z Istanbulské univerzity shrnuje známá fakta.

Strategický Bosporský průliv v Istanbulu | Foto: Břetislav Tureček

Doktorka Anat Lapidot-Firillová z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě tuto zlatou éru turecko-izraelských vztahů přibližuje: „Ze strany Izraele šlo hlavně o zájmy ministerstva obrany a vojenského průmyslu. V Turecku se skvěle prodávaly zbraně, jeho velké území využívaly izraelské ozbrojené síly. Navíc se jedná o muslimskou zemi, a Izrael tak mohl dokazovat, že jeho politika není namířená proti muslimům. Pro Turecko byl zase proamerický Izrael jednou z politických spojnic na Západ. Daleko větší prospěch z toho partnerství měl ale samozřejmě Izrael.“

Turecko změnilo svou politiku

Jenže to z celé řady příčin pominulo. Saddám Husajn zmizel a Turecko začalo hledat novou cestu i k řadě dalších bývalých nepřátel. Istanbulský expert na blízkovýchodní politiku Kelešoglu říká, že to nebyla náhoda:

„Turecká zahraniční politika se změnila. Nový model zní: nulové problémy se sousedy a strategická hloubka. Ankara vylepšuje vztahy s arabskými státy. Když jsem působil v 90. letech v Jordánsku, lidé tam s despektem mluvili o westernizovaném a protiislámském Turecku. Dnes vám každý na ulici v Bejrútu, Damašku i v Ammánu řekne: ‚Turecko je skvělá země!‘ A za této situace jsou pro Ankaru vztahy s Izraelem přítěží, zvlášť při jeho akcích, jako byla válka v Gaze. Dokud Izrael neuzavře spravedlivý mír s Palestinci, jeho vztahy s Tureckem se zlepšit nemohou.“

Současná krize kolem krvavých událostí na moři tuto teorii zdánlivě potvrzuje. Izraelská odbornice na turecké otázky Lapidot-Firillová jí ale moc nevěří: „Nemyslím si, že jde o palestinskou otázku, i když to tak Turci vysvětlují. Hlavní jsou rostoucí regionální ambice Turecka. Nehlásí se k Osmanské říši, ale k jejímu někdejšímu vlivu. Turecko se prostě snaží vytlačit své konkurenty. Samozřejmě, že ke zhoršení vztahů připívá i to, že Izrael nechápe novou realitu. Nerozumí, že už není možné prosazovat všechny své požadavky vojenskou silou. Izrael uvízl někde v 70. letech.“

Istanbul | Foto: Břetislav Tureček

Na dálku to ve své istanbulské pracovně potvrzuje i Erhan Kelešoglu, i když o bývalé Osmanské říši přímo nemluví: „Turecko se stává centrem vlivu v celé oblasti, a snaží se stát regionální mocností. Izrael ale Turecko dál potřebuje daleko více, než Turci Izrael. Tak například ropa – Izrael ji nakupuje hlavně ze Střední Asie. A dopravní trasy vedou přes Turecko, ať je to úžinami z Černého moře, nebo skrz ropovody. A energetická bezpečnosti je pro Izrael klíčová, protože arabské státy mu ropu neprodají.“

Izraelský zásah odsoudil i turecký prezident

Turecký prezident Abdullah Gull pod dojmem masakru na turecké lodi prohlásil, že vztahy s Izraelem už nikdy nebudou takové, jako dřív. Izraelská profesorka Lapidot-Firillová si ale myslí, že ve skutečnosti jsou oboustranně výhodné vazby pořád ještě napravitelné:

„Dnešní turecká diplomacie je založená spíš na ideologii, dál ale zůstávají pragmatiky. Takže jistě vědí, že úplně zničit vztahy s Izraelem by ničemu nepomohlo. Turci si jen představují, že by se měl Izrael v řadě věcí podřídit. Pokud tedy Izrael přehodnotí své vnímání reality, možná se vztahy zase časem zlepší. Už ne do nějaké intimní podoby, ale rozhodně by mohly být lepší než dnes.“

Břetislav Tureček, Veronika Sedláčková, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme