Židé staví v osadách. Mír ale ještě ztracen není, tvrdí experti
V osadě Ariel na Západním břehu Jordánu se o půlnoci místního času znovu rozjely míchačky a bagry. Dnešní práce se týkají desítek budov. Jenom v osadě Ariel začaly bagry chystat pozemek pro padesátku domů. Zajímavé je, že se do nich mají nastěhovat kolonisté evakuovaní před pěti lety z pásma Gazy. Neusadili se v Izraeli, ale rozhodli se pokračovat v životě osadníků na okupovaných územích - tentokrát na západním břehu Jordánu.
Desetiměsíční moratorium na výstavbu židovských osad na palestinském území skončilo a představitelé Izraele a Palestiny teď jednají o tom, jestli i za těchto okolností můžou dál pokračovat mírové rozhovory.
Stavělo se ale již v době moratoria, protože projekty schválené před listopadem 2009, kdy moratorium vstoupilo v platnost, pokračovaly. Vystavělo se zhruba 450 nových domů.
Komentátor Milan Slezák mluvil v Ozvěnách dne o izraelsko-palestinských mírových rozhovorech
Paradoxem je, že projekty, které odsuzuje palestinské vedení, stavějí palestinští dělníci. Jedním z důvodů, proč se nestaví dnes, může být, že se palestinští dělníci nedostali na židovská území na západním břehu, protože v době židovského svátku oznámila izraelská armáda přísná bezpečnostní opatření.
„Mírový proces má ještě šanci. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás řekl, že jakmile moratorium vyprší a židovský stát ho neprodlouží, odejdou Palestinci z mírových rozhovorů. Teď říká, že v rozhovorech nemá cenu pokračovat, pokud bude pokračovat výstavba. To jsou ale dvě rozdílné věci, které zachovávají naději, že se bude jednat dál,“ myslí si zahraničněpolitický komentátor Milan Slezák.
Slezák: Palestinci možná přistoupí na výstavbu
Podle něho by Palestinci mohli přistoupit na tzv. omezenou výstavbu v osadách. Otázkou je, zda to bude Abbás schopný tzv. prodat Palestincům, protože ti v tom uvidí ústupek.
„Západní břeh bude muset být nějak rozdělen. Palestinci samozřejmě dostanou většinu Západního břehu, ale nějaká část připadne i Izraelcům. Jde o to, že pokud se bude stavět, tak aby se stavělo v osadách, které tak jako tak zřejmě později připadnou Izraeli. Palestinci mají být kompenzováni tím, že rozlohu, o níž by přišli na Západním břehu, by získali na území, na němž je dnes Izrael,“ pokračoval Slezák.
Podle odbornice na Blízký východ Ireny Kalousové nejde na Západním břehu jen o území a majetek. Bydlí tam hodně lidí a hodně z nich věří, že Židé mají právo žít i na Západním břehu. Je v tom silný náboženský kontext, což vyvolává obrovské emoce.
Velká část bojů zřejmě ještě bude následovat také o to, kudy má hranice probíhat. Dalším problémem je kontrola nad vodními zdroji. Většinu vodních zdrojů mají Izraelci. Ale Palestinci budou pro nový stát potřebovat také přístup k vodě.
Půjde také o bezpečnost, protože Izraelci by chtěli mít pocit, že budoucí palestinský stát je neohrozí a že se v něm moci neujme Hamás, jak bylo vidět v případě Gazy. Otázkou bude také návrat uprchlíků, tedy lidí, kteří museli z této části světa odejít, když Izrael vyhrál první válku v roce 1948.
„Klíčovým problémem také je, že palestinský vůdce Mahmúd Abbás je velmi slabý. Na rozdíl od Netanjahua, který by mohl uzavřít velkou koalici s největší opoziční silou a ústupky nakonec prosadit, tak Abbásovi se něco takového zřejmě povést nemůže a vždy bude mluvit jen za část Palestinců,“ uvedl Slezák.
Spojené státy mezitím hledají řešení, které by skloubilo stavění dalších osadnických domů s mírovým procesem.
Podle blízkovýchodního zpravodaje Českého rozhlasu Břetislava Turečka palestinský prezident Mahmúd Abbás dává prostor americkým zprostředkovatelům, kteří se snaží najít jakýsi kompromis, který umožňuje Izraelcům stavět a uspokojilo to tak pravicovou židovskou pravici, která ohrožuje premiéra Netanjahua a zároveň, aby se výstavba zmrazovala a mohl to vydávat za svůj úspěch prezident Abbás.
Podle Kalousové opoziční strana Kadíma vše sleduje. Už po volbách se spekulovalo, že by velká koalice mohla vzniknout. Nakonec se strany nedohodly, ale Kadima se nevyjádřila ve smyslu, že by za žádnou cenu nevstoupila do koalice. Ani pozice Netanjhaua coby premiéra není ohrožena.
Izraelský desetiměsíční zákaz rozšiřování osad byl jen částečný, neplatil na všech okupovaných územích, ale pouze na Západním břehu. Moratorium se netýkalo Východního Jeruzaléma.
„Netanjahu už je možná smířen s tím, že na Západním břehu vznikne palestinský stát, ale absolutně není smířen s tím, že by se měl rozdělit Jeruzalém. Nechce být ten, který se podepíše pod rozdělení Jeruzaléma. A toto bylo i gesto, že východní Jeruzalém je úplně jiné téma. Nepovažuje ho za osadu, ale za součást státu Izrael,“ dodala Kalousová.
