Černá vlajka hyne, ať vstanou další mrtví. Boj proti Islámskému státu rodí nové války
Proti černé vlajce Islámského státu bojují v Sýrii a Iráku různé ozbrojené skupiny. Co se stane, pokud dosáhnou cíle a jejich společný nepřítel padne? Staré křivdy i nová protivenství je mohou obrátit proti sobě – a zažehnout tak další krvavé války. Některé z nich už se rodí.
Donald Trump chce „zničit Islámský stát za 30 dní“, a ačkoli jeho prohlášení budívají v demokratickém světě pozdvižení, v tomto ohledu si s představiteli Západu notuje. Metody se mohou lišit, stejně jako časový horizont, nicméně cíl zůstává stejný: samozvaný chalífát musí zmizet z mapy světa.
Likvidace samotné teroristické sítě, která ho stvořila, a vůbec Islámského státu jako fenoménu, je ovšem na hony vzdálená případné vojenské porážce radikálů a jejich vyhnání z okupovaných území Sýrie a Iráku. Vykořenit IS jako fenomén si vyžádá nesrovnatelně větší úsilí - nehledě na to, jestli je to v nadcházejících letech vůbec možné.
A nejen to. Odborníci také varují, že kýžený vojenský triumf nad džihádisty může chaos na blízkovýchodním bojišti ještě prohloubit. Proti černé vlajce táhne celá řada ozbrojených skupin, přičemž mnohé z nich nepojí zrovna vřelé vztahy – a s tím, jak ukusují z tenčících se držav islamistů a dobývají je pro sebe, nových animozit přibývá a staré se prohlubují.
Společný nepřítel spojuje. Jenže co se stane, když padne? Pod povrchem boje proti Islámskému státu vřou další možné války; některé z nich už se staly skutečností, jiné jsou zatím jen hrozbou. Jejich scénáře nastínil list The Washington Post.
Její útěk za IS sledoval celý svět. Teď je jedna z britských školaček po smrti
Číst článek
Válka č. 1: USA podporovaní syrští Kurdové vs. Tureckem podporovaní Arabové
Konflikt, který už teď komplikuje již tak složitou situaci na syrském bojišti. Kurdský vzestup v jihovýchodní Sýrii je Turecku trnem v oku, a se znepokojením ho sledují také s Ankarou spojení arabští protiasadovští vzbouřenci. Turecká intervence v Sýrii cílí nejen na Islámský stát, ale také na tamní kurdské jednotky, a mezi Kurdy a arabskými rebely již propukly ozbrojené střety, které hrozí další eskalací bojů.
Válka č. 2: Turecko vs. syrští Kurdové
Podobný scénář jako v předchozím případě, ale ve větším měřítku. Srpnový vstup tureckých pozemních jednotek do Sýrie se zatím omezil především na většinově arabská území okupovaná džihádisty, Ankara však nezastírá, že má v hledáčku i příhraniční území dále na východ, kde Kurdové letos vyhlásili autonomii.
Turecký ministr obrany Fikri Işık už v srpnu uvedl, že syrská ofenziva má zmařit snahy syrských Kurdů o spojení jimi kontrolovaných západních a východních oblastí. Turecko nyní podlé hranice staví zeď, a pokud napětí přetrvá, tureckou invazi do kurdských držav nelze vyloučit.
Turecko podniklo další vpád do severní Sýrie. Tanky útočí u města Ar-Raj
Číst článek
Válka č. 3: Syrští Kurdové vs. Asadův režim
Válečné úspěchy syrských Kurdů netěší ani Damašek. Přestože oba hráče syrské války donedávna pojil sňatek z rozumu a Bašár Asad se netajil tím, že vláda Kurdy zásobuje zbraněmi, po vyhlášení kurdské autonomie spojenectví zhořklo.
Od té doby už ho stihly poznamenat lokální střety v místech, kde mají obě strany svoje jednotky. Obecný klid zbraní sice nyní platí, ale aspirace Kurdů stojí v cestě Asadovu proklamovanému cíli, tedy znovuovládnutí celé Sýrie.
Válka č. 4: Turecko vs. Sýrie
Naopak vztahy syrské vlády s Ankarou jsou na bodu mrazu dlouhodobě. Turecko patří k hlavním regionálním odpůrcům Asadova režimu a jeho podpora rebelským vojskům včetně islamistických skupin není tajemstvím.
Turecká vojska v Sýrii se zatím zaměřují na IS, potažmo na Kurdy, a Ankara také vylepšila vztahy s Asadovými zásadními spojenci Moskvou a Teheránem. Pokud se však Turci probojují až k Aleppu, hrozí střet s tamními jednotkami syrské vlády. Stejně jako jeho rozšíření.
Válka č. 5: USA vs. Sýrie
Dnes zdánlivě nepravděpodobný scénář. Už proto, že ani jeden aktér o otevřený boj nestojí - výmluvným důkazem je mimo jiné bezprostřední vývoj po chemickém útoku v Ghútě v srpnu 2013.
Lidskoprávní organizace viní syrskou armádu z použití chemické zbraně, ta zprávu popírá
Číst článek
Přesto existují místa, která se mohou stát jeho roznětkou, například syrská bašta IS Rakka, u níž syrský režim a USA v červnu podporovaly konkurenční ofenzivy. A minulý měsíc americké stíhačky vzlétly, aby syrským letounům zabránily bombardovat Kurdy.
Válka č. 6: Iráčtí Kurdové vs. irácká vláda
Už letmý pohled na východ od Sýrie prozradí, že ačkoli Irák nedecimuje oficiální občanská válka, tamní bezpečnostní situace je obdobně neútěšná. Také iráčtí Kurdové se chopili příležitosti a zmocnili se území, která dříve bývala pod kontrolou Bagdádu.
Irácká vláda se netají tím, že jakmile bude Islámský stát poražen, hodlá tato území získat zpátky. Kurdové prohlašují, že se nevzdají míst, při jejichž dobývání tekla kurdská krev. Rozpor mezi obojím je nasnadě.
Válka č. 7: Iráčtí Kurdové vs. šíitské milice
Od Bagdádu na sever postupující šíitské milice slaví v osvobozování džihádisty dobytého území dlouhodobý úspěch. Naopak ze severu na jih tlačí neméně úspěšní kurdští pešmergové. I v tomto případě se mohou zájmy obou skupin střetnout, což už se ostatně stalo (u města Tuz Khurmatu jižně od Kirkúku).
Válka č. 8: Kurdové vs. Kurdové
Je nutné mít na paměti, že Kurdové nejsou jednolitá skupina. Rozptýlený kurdský národ spojuje úsilí o samostatný kurdský stát, ale mnohé je také rozděluje. Iráčtí Kurdové proti sobě před dvaceti lety vedli krvavou občanskou válku, a propast mezi nimi přetrvala. Jedna ze stran je navíc spojencem Kurdů na severu Sýrie, zatímco druhá jejich nepřítelem, a co se syrských Kurdů týče, také oni mají k jednotě daleko. Napětí, které dnes Blízký východ opanuje, může podnítit nové boje.
Válka č. 9: Sunnitští Arabové vs. šíitští Arabové a/nebo Kurdové
V boji s Islámským státem v Iráku dominují kurdská a šíitská vojska, která z jeho rukou dobývají většinově sunnitské obce. Mnozí tamní sunnité je v boji podporují a porážku džihádistů oslavují, ale objevují se i zprávy o nuceném vystěhovávání sunnitů či separaci sunnitských mužů v internačních zařízeních. Přilévá se tak olej do už planoucího sektářského násilí, kterým postsaddámovský Irák smutně proslul.