Chrámy v Palmýře, které zničil IS, by prý mohly být obnoveny do pěti let
Takzvaný Islámský stát se mimo jiné nechvalně proslavil i ničením starověkých památek. Hlavně ve starověké Palmýře zničil třeba dva tisíce let starý antický vítězný oblouk i vzácné chrámy, Belův a Baal-Šaminův. Po osvobození Palmýry syrskými a ruskými jednotkami ale existuje naděje na znovuzrození této "perly pouště". V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas to tvrdí Generální ředitel památek a muzeí Sýrie Maamoun Abdulkarim.
V loňském roce, poté, co uviděl video natočené takzvaným Islámským státem dokumentující likvidaci starověkých chrámů, se prý stal nejsmutnějším člověkem na světě. Po vyhnání islamistů z Palmýry a zjištění, že zdaleka ne všechno je nenávratně zničeno, se, jak říká, cítil naopak jako ten nejšťastnější.
„Naše idea je zrekonstruovat zničené památky z těch fragmentů, dílů a zbytků staveb, které zůstaly na místě. Samozřejmě, už nikdy to nebude takové jako před řáděním Islámského státu, ale díky našim schopnostem, zkušenostem i pomoci ze zahraničí jsme toho schopni,“ říká Maamoun Abdulkarim, generální ředitel památek a muzeí Sýrie.
S generálním ředitelem památek a muzeí Sýrie Maamounem Abdulkarimem mluvil o obnovení Palmýry zvláštní zpravodaj ČRo v Sýrii Robert Mikoláš
Z jeho hlasu doslova čiší přesvědčení i naděje, že se to podaří. A zároveň odmítá některé kritické hlasy:
„My jsme nikdy neříkali, že je zrekonstruujeme, jako by šlo o nové budovy. To vůbec není náš záměr. Máme jasný plán renovace, tedy se zachováním autenticity památek a teď záleží na UNESCO, jestli nám to schválí.“
Maamoun Abdulkarim v této souvislost připomíná mnohaleté zkušenosti, historie jeho institutu sahá do roku 1919. Na celém území Sýrie v současnosti působí na dva a půl tisíce expertů, kteří se snaží zbylé památky chránit.
„Spolu se svými kolegy jsem Palmýru hned po osvobození navštívil a od té doby tam pracuje třicet našich pracovníků, kteří vše zkoumají, dokumentují, fotí a navrhují, jak a co lze opravit a zrestaurovat. Připravují tedy studii na obnovu Palmýry, zároveň je však nutné zajistit některé stavby před další destrukcí, hlavně citadelu, protože by její poškozené části příští zimu bez okamžitého zásahu nepřežily,“ vysvětluje a pokračuje:
„Naléhavě je třeba zajistit vstup do Belova chrámu, který zůstal stát. Jde o gigantický úkol a je třeba začít okamžitě.“
Místní říkají, že k odstřelení Belova chrámu použili islamisté nejprve 500 kilogramů trhavin, ale starobylá stavba se prý ani nepohnula. Tak ji napěchovali pěti tunami, velká část však i přesto zůstala stát. A tak do ní nakonec umístili třicet tun výbušniny a odpálili. A zkáza byla dokonána.
Podle Maamouna Abdulkarima ale naštěstí většinu památek i artefaktů z tamního muzea půjde opravit:
„Snažíme se teď odvézt všechny exponáty. Už jsme také vytvořili obří laboratoř, kde chceme restaurovat hlavy z poničených soch. K mé radosti jsme zjistili, že více než 80 procent všech památek v Palmýře půjde zrestaurovat, a už nyní nám při tom pomáhají dva skvělí experti z Polska. Jsou tu také Francouzi a další. Věřím, že společně se nám to podaří. Jde přece o kulturní dědictví, které je všech, celého světa, celé naší civilizace.“
A kdy si myslí, že by lidé mohli opět dnes zničené chrámy i vítězný oblouk zase obdivovat?
„Pokud budeme mít peníze, pokud bude v Palmýře mír a UNESCO akceptuje do konce roku náš návrh, dejte mi pět let a budou znovu stát,“ slibuje Maamoun Abdulkarim.
Asad se podle dokumentů, které byly propašovány ze Sýrie, podílel na válečných zločinech
Číst článek
