Egyptský soud odložil vynesení rozsudku nad bývalým prezidentem Mursím
Egyptský soud dnes odložil definitivní verdikt o trestu smrti pro bývalého prezidenta Muhammada Mursího. Musí se prý podrobněji seznámit s posudkem muftího republiky. Rozhodnutí by mělo padnout 16. června. Předběžný rozsudek vynesl soud v polovině května. Mursího viní z ozbrojeného útěku z vězení během egyptské revoluce.
Podle německých médií je možné, že rozhodnutí v Mursího kauze dnes nepadlo, aby nevrhlo stín na nadcházející návštěvu současného prezidenta Abdal Fattáha Sísího v Německu. Ten přijede do Berlína dnes večer.
Trest smrti má postihnout i více než stovku Mursího spolupracovníků. Také toto rozhodnutí ale dnes soud odložil.
Trest smrti nad Mursím potvrdí, nebo zruší soud v Káhiře. Důležitý bude posudek muftího republiky. Natáčel zpravodaj Štěpán Macháček
Soudce musel do dneška počkat na vyjádření muftího republiky, který verdikty smrti posuzuje z hlediska islámského práva.
„Když muftí republiky dostane do rukou rozsudek smrti, musí ho posoudit z hlediska šaríi, tedy islámského práva. Muftí není soudcem a nemá pravomoc kauzu vyšetřovat. On pouze určí, jestli islámské právo v konkrétním provinění trest smrti připouští," vysvětluje poradce egyptského muftího Ibráhím Nigm a dodává:
„Pokud jsou podle muftího důkazy dostatečně silné, aby obviněného usvědčily ze zločinu, a nejsou v nich žádné pochybnosti, tak rozsudek potvrdí. Pokud ale shledá, že důkazy dostatečné nejsou a že je v nich byť jen sebemenší nejistota, pak trest smrti odmítne."
Islámské právo šaría podle něj stanovuje trest smrti za vraždu a za loupežné přepadení. Za tyto trestné činy a také za ohrožování bezpečnosti a stability společnosti proto může muftí tresty smrti potvrdit.
Šaría je podle ústavy hlavním zdrojem egyptského práva, a muftí republiky je proto součástí egyptského soudního systému. Jeho úřad spadá pod ministerstvo spravedlnosti. Je tak vlastně nejvyšší islámským duchovním ve sužbách státu.
„Soudce dostane muftího posudek jen několik hodin před definitivním vynesením verdiktu. Znění je tajné, přísně se střeží a nikdo kromě muftího a soudce ho nezná. Pro soud má posudek jen poradní hodnotu, není tedy závazný. Pokud ale vím, tak v minulých kauzách soudci názor muftího většinou respektovali," dodává Ibráhím Nigm.
Podle blízkovýchodního zpravodaje Českého rozhlasu Štěpána Macháčka nehrozí po vyhlášení verdiktu v Egyptě žádné nepokoje.
„Už v polovině května navrhl soudce Muhammad Šámí trest smrti pro Muhammada Mursího a žádné nepokoje nenásledovaly. Následoval pouze útok na soudce, i když ne soudce z tohoto případu, takže to byl spíše cílený útok proti egyptské moci,“ přibližuje Macháček.
Přestože část Egypťanů s trestem nesouhlasí, do ulic podle něj nevyjdou, protože se bojí zásahu policie.
Někteří lidé ale mají z dovolené v Egyptě stále strach. Nicméně v posledním roce a půl se počet turistů vrací na úroveň před arabským jarem v roce 2011. Jezdí však na jiná místa než dříve.
„Teď 90 procent turistů směřuje do letovisek u Rudého moře. Naopak typické egyptské památky kolem Káhiry stále nejsou navštěvované. Například slavné egyptské muzeum nebo pyramidy dnes může mít turista sám pro sebe. Přestože turistům v těchto místech nic nehrozí, do vnitrozemí ještě příliš nejezdí,“ vysvětluje blízkovýchodní zpravodaj ČRo.
Egypťané se podle něj snaží zlepšovat bezpečnost a udržovat ji na vysoké úrovni tak, aby se v letoviscích nic nestalo.
Mursí byl odsouzen k trestu smrti
V polovině května vynesl egyptský soud trest smrti nad bývalým prezidentem Muhammadem Mursím. Podle obžaloby se dopustil ozbrojeného útěku z vězení během revoluce v roce 2011. Spolu s Mursím dostalo trest smrti také 106 členů Muslimského bratrstva.
Mursí koncem ledna 2011 skutečně z vězení utekl. Podle jeho verze ale během bouřlivých událostí ostraha vězeňský komplex opustila.
Soud naopak tvrdí, že útěk byl ozbrojený a organizovaný s pomocí islamistických skupin Hamás a Hizballáh. Při akci podle soudu zemřelo několik policistů.
Proti rozsudku smrti už dříve vystoupil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ostře se opřel do Spojených států a Evropské unie a obvinil je z pokrytectví.
„Proč mlčíte? Proč nic neuděláte? Uvalte na Egypt sankce. Používáte sankce jen kvůli svému prospěchu. Proč neuvalíte sankce na Egypt?“
Muhammad Mursí zvítězil s podporou Muslimského bratrstva v roce 2012 v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubáraka. Po vlně protivládních demonstrací ho v létě 2013 svrhl vojenský puč pod vedením současného prezidenta Abdal Fattáha Sísího.
Znepokojení nad hrdelním trestem pro Mursího vyjádřilo i americké ministerstvo zahraničí. Podle nejmenovaného diplomata verdikt odporuje mezinárodním závazkům Egypta.
Ilegální Muslimské bratrstvo označilo trest smrti za pokus o vraždu a vyzvalo mezinárodní společenství k akci.
Od léta 2013, kdy armáda sesadila prezidenta Mursího, poslali egyptští soudci na smrt asi 1500 Mursího stoupenců. Většinu hrdelních trestů soudy po revizi muftím změnily. Pokud jim muftí trest potvrdil, mohou se stále proti rozsudku odvolat.
V Egyptě letos vykonali celkem dvanáct poprav. Lidskoprávní organizace regulérnost egyptských soudních procesů převážně zpochybňují.
