Gaza oslavila vítězství ve válce s Izraelem, lidé o přínosech bojů pochybují
Války mívají vítěze a poražené. Konflikt mezi Izraelem a Gazou má ale vítěze dva, tedy alespoň soudě podle slov politiků, kteří jsou na obou stranách u moci. Ale podle mínění lidí má válka spíš dva poražené. Zatímco izraelský premiér si na obhajobu úspěchu vojenské akce v Gaze vystačil s projevem přenášeným v médiích, palestinští vůdci v Gaze uspořádali velkolepou vojenskou přehlídku.
Z mešit v centru města Gazy se ozývala volání k velké páteční modlitbě. Byl první pátek od konce zatím posledního válečného konfliktu mezi Gazou a Izraelem a na Palestinském náměstí se šikovali bojovníci v čistých maskáčích a maskou přes obličej. Řadili se do zástupů a každému se na rameni houpal samopal, kulomet nebo protitankový granát.
Ze všech okolních čtvrtí přicházeli na Palestinské náměstí další a další bojovníci. Patří k ozbrojenému křídlu organizace Islámský džihád, tedy jedné z menších palestinských frakcí. V hloučku na náměstí se kolemjdoucí kluci fotili s ukořistěným izraelským granátometem.
O oslavách vítězství v Gaze zjišťoval podrobnosti redaktor ČRo Štěpán Macháček
Bojovníci se vydávali na pochod po hlavní ulici města Gazy a z reproduktorů doprovodné dodávky se ozývala hesla ‚Smrt Americe, smrt Izraeli‘. O ulici dál už se na tribuně ujal slova Muhammad Abú Omar, jeden z vůdců Islámského džihádu.
„Děkujeme těm, kteří s námi během izraelské agrese solidarizovali, osobnostem, institucím, ba i zemím latinské Ameriky a dalším. A rozlišujeme mezi nimi a mezi mezinárodním společenstvím, které by mělo studem strčit hlavu do písku za zločiny, které v jeho jménu Izrael spáchal," hlásal z tribuny Abú Omar.
Poté povzbuzoval Palestince, aby byli hrdí na to, že rakety, které vlastníma rukama vyrobili, zasáhly vzdálená izraelská města Tel Aviv a Hajfu. Před tribunou mávali stoupenci Islámského džihádu prapory, kromě nich ale moc lidí nepřišlo. Obyvatelé Gazy se v pohledu na důvod k oslavám liší.
„Samozřejmě že je důvod k oslavám. Lidé tady 50 dnů vzdorovali nejsilnější zemi na světě. Zemi, která má všechny myslitelné druhy zbraní a používá je proti Gaze. Výzbroj palestinského odporu se s tím vůbec nedá srovnávat. Takže tento malý národ v Gaze má na oslavu vítězství nárok. Slavíme úspěšný vzdor agresi, která zabíjela děti i ženy, ničila mešity, domy, nemocnice a instituce," řekl mladý prodavač Valíd v centru Gazy.
Že by ale Palestinci posledním konfliktem něco získali, o tom přesvědčený není.
„Dosáhli jsme jen toho, že svět už teď ví, co je Izrael zač a co se za tím jménem skrývá. Že používá všechny teroristické prostředky k boji proti Palestincům. Že bychom ale mohli očekávat otevření hraničních přechodů nebo jiné vymoženosti, tak to si nemyslím. Víme dobře, jak je izraelský stát prolhaný a že se s ním nelze nikdy na ničem dohodnout. Porušil spoustu příměří i různé další dohody. S Izraelem se nedá k ničemu dospět," dodal Valíd.
Majitel jiného koloniálu o ulici dál, Muhammad Saíd, viděl konflikt v širší perspektivě.
„Není to o tom, kolik kdo válkou získal. Není to ani o tom, že ten a ten v bojích přišel o život a ten a ten přežil. Celé se to stále točí kolem té základní a přetrvávající otázky a v té rozhodně jako Palestinci ztrácíme. A nezískáme nic, dokud se nevrátí Palestině pozemky, které vlastnili naši dědové," řekl šedesátiletý Muhammad Saíd, jehož rodiče uprchli do Gazy z oblasti dnešního Aškelonu v jižním Izraeli.
Staré křivdy se na Blízkém východě nezapomínají.
