Irácký parlament schválil novou vládu premiéra Abádího
V Iráku vznikla po měsících politických sporů nová vláda pod vedením Hajdara Abádího. V jeho kabinetu má silné zastoupení kurdská i sunnitská menšina, které dosud kritizovaly dominanci většinových šíitů. Kurdští politici ale podmiňují delší účast ve vládě posílením autonomního Kurdistánu.
Prioritou nového vedení má být společný boj s extremistickou skupinou Islámský stát, která ovládá velké oblasti na západě a severu země.
Premiér Hajdar Abádí slíbil odzbrojit militantní skupiny, které dnes nemá stát pod kontrolou. Teroristy prý bude armáda a její spojenci tvrdě pronásledovat po celé zemi až do jejich úplné porážky.
Irák se za vlády Abádího předchůdce Malíkího téměř rozpadl. Nový premiér se teď musí dohodnout se všemi etnickými a náboženskými skupinami – dát Kurdům větší rozhodovací pravomoci, aby se nechtěli odtrhnout, přesvědčit sunnity, aby nepodporovali radikály z Islámského státu, a v neposlední řadě ujistit vlastní šíity, že je dokáže ochránit před islamisty.
V kabinetu nového iráckého premiéra Abádího má silné zastoupení i kurdská a sunnitská menšina
V Iráku se navíc střetávají i zájmy Spojených států a Íránu. Američané už několik týdnů bombardují pozice islamistů. Bez těchto náletů by irácké jednotky jen těžko postupu radikálů odolávaly. Abádího podpořil také Teherán.
Americký ministr zahraničí John Kerry ocenil, že dal irácký parlament důvěru inkluzivní vládě, a tím překonal etnické a sektářské rozpory, které zemi dlouhodobě trápí. USA budou podle Kerryho maximálně podporovat usmíření iráckých komunit a jejich zápas s džihádisty, před kterými uprchlo od června půldruhého milionu lidí.
„Právě mířím na Blízký východ s cílem dát dohromady co nejširší globální koalici, která fanatiky porazí,“ uvedl ministr Kerry, který označil vznik nové irácké vlády za historický milník.
Nábory extremistů představují hrozbu
V posledních době spolu najednou mluví i zástupci donedávna znepřátelených zemí. Svědčí o tom mimochodem i schůzka svolaná do Saúdské Arábie, které se ve čtvrtek zúčastní také Američané, Egypťané, Turci a představitelé zemí z oblasti Perského zálivu. Hlavním tématem bude, jak společně zastavit Islámský stát.
V jeho řadách už bojuje na 1200 extrémistů ze 74 států. Nábor navíc pokračuje, a to i v zemích Evropské unie. V případě, že se vrátí do vlasti, představují tito bojovníci velkou bezpečnostní hrozbu.
Američané se proto snaží prosadit v Radě bezpečnosti rezoluci, podle které by byl nábor radikálů trestným činem. Tedy aby jednotlivé země mohly trestně stíhat nejen samotné bojovníky, ale také osoby shromažďující pro ně peníze či výzbroj.
Už zítra také představí americký prezident Barack Obama strategii Bílého domu proti Islámskému státu.
