K nákupu dotovaného benzinu a potravin teď Egypťané potřebují chytrou kartu
Egyptská vláda utopí třetinu státního rozpočtu v dotacích potravin, elektrické energie a pohonných hmot. Udržování nízkých cen tak táhne ekonomiku ke dnu. Politicky riskantní kroky k omezení dotací začal podnikat až současný prezident Sísí. Ode dneška můžou Egypťané čerpat litr benzinu za osm korun už jen s pomocí nových chytrých karet. Systém má zpočátku zabránit zneužívání a později umožnit i snižování dotací. Podobně to funguje už několik měsíců u dotovaných potravin.
V úzké prašné uličce chudého káhirského předměstí je malá pekárna. Sortiment tvoří výhradně klasické chlebové placky, průměr mají asi dvacet centimetrů. Před pekárnou se u stolečku přijímají objednávky.
Nově tu mají čtečku karet, která působí v této lidové čtvrti jako sci-fi. Jeden postarší zákazník v tradiční dlouhé košili teď vkládá do čtečky svou kartu a ťuká PIN kód. Touto kartou se neplatí. Je to takzvaná chytrá karta a čtečka z ní umazává z nároku na dotované potraviny.
Egyptská vláda pomocí chytrých karet omezuje dotování cen benzinu, elektřiny i potravin. Reportáž zpravodaje Štěpána Macháčka
"Na každé kartě je nahraný určitý počet lidí, tedy členů rodiny. Každý jedinec má nárok na pět placek na den. Může si je nakoupit najednou až tři dny dopředu. Takhle zasunu kartu do čtečky a ukazuje to 75 placek. To je třídenní limit pro pětičlennou rodinu," ukazuje mi Ahmad, který objednávky na ulici přijímá.
Na čtečce naťuká 25 placek, které si chce zákazník právě koupit, a z kreditu tento počet mizí. Zákazníci si chytré karty na chléb vesměs pochvalují.
"Je to obrovský rozdíl. Předtím v tom žádný systém nebyl. Každý kupoval hromady směšně levného dotovaného chleba. Pekaři kšeftovali s dotovanou moukou a chléb šidili. Teď jsou placky dobré, člověk si je v klidu nakoupí a nemusí o ně nedůstojně bojovat. Je to perfektní," říká šedesátiletý pan Hasan.
Před zavedením karet musel vstávat brzy ráno a tlačit se, aby na něj nějaký dotovaný chléb zbyl. Placky navíc skupovali třeba provozovatelé rychlého občerstvení a používali je na výrobu sendvičů.
"Dříve se lidé často před pekárnami prali. Šarvátky se často změnily v řeže a lidé při nich umírali. To teď úplně skončilo. Podívejte, jak to všechno klape a je úplný klid. Ať žije Sísí!" vyjadřuje pan Hasan vděk současnému prezidentovi.
S novým systémem jsou tak nespokojení snad jen někteří pekaři. "Lidé jsou sice víc v klidu, nás pekaře to ale poškozuje. Zákazník platí za dotovanou placku pět piastrů. Vláda nám přidá dalších pět. Deset piastrů ale tak tak stačí na výrobní náklady," stěžuje si Ibráhím, majitel malé káhirské pekárny.
Pět piastrů za chlebovou placku je v přepočtu necelých dvacet haléřů a je to směšná částka i na egyptské poměry.
Chytré karty na dotované potraviny jsou dítětem porevoluční vlády. Smyslem karet je nejen spravedlivější distribuce, ale i snížení spotřeby chleba. Nově stanovených pět placek na osobu a den údajně brání plýtvání. Tento limit ale zároveň podle většiny lidí naprosto postačuje.
Dotované potraviny táhnou egyptskou ekonomiku dlouhodobě ke dnu. Ročně Egypt nakupuje pšenici ze zahraničí v přepočtu za 75 miliard korun. Zatím mají na dotovaný chléb nárok všichni Egypťané.
Chytrou kartu si stačí vyzvednout na místním úřadu a nechat na ni elektronicky nahrát členy rodiny. Chystá se ale omezení výší platu tak, aby nárok na dotované potraviny měli opravdu jen ti nejchudší.
Dostupný chléb pro všechny byl jedním z požadavků revoluce v roce 2011. „Chléb, svoboda, sociální spravedlnost“, skandovali demonstranti na náměstí Tahrír. Sísího vláda si tedy může alespoň první položku odškrtnout.
