Knihy českých autorů pronikají na Blízký východ. I díky bohemistům v Egyptě
Na pultech knihkupectví v arabských zemích se objevuje stále více českých autorů. Zásluhu na tom mají především bohemisté v Egyptě. Tento týden se na Káhirském literárním festivalu představil překlad jednoho z románů spisovatele Martina Vopěnky. Už druhý ročník tohoto mladého kulturního podniku zároveň dokazuje, že Blízký východ není jen synonymem násilí a válek.
Egyptský bohemista Chálid Biltágí čte ze svého arabského překladu románu Spící město. Originálním textem ho doplňuje sám autor knihy Martin Vopěnka a v aule univerzity Ajn Šams v Káhiře poslouchají egyptští studenti a profesoři bohemistiky i jiných filologických oborů.
Současnou českou literaturu si mohou přečíst i čtenáři v arabských zemích. Více si můžete poslechnout v reportáži zpravodaje Štěpána MAcháčka
Čeština se v celém arabském světě vyučuje na vysokoškolské úrovni právě jen tady v egyptské metropoli.
Se zájmem o překlad své knihy do arabštiny se Martin Vopěnka setkal poprvé: "Určitě mě to hlavně potěšilo, protože arabsky mluví mnoho lidí a je to starý a vážený jazyk, takže dostat se jako spisovatel do arabštiny je pro mě významné." Pro Martina Vopěnku je to vůbec první cesta do Egypta. Žádné předsudky vůči arabské nebo egyptské společnosti si nepřivážel a Egypťané ho podle jeho slov rozhodně nezklamali:
"To přijetí je úžasné, já si myslím, že všude jsou lidi, kteří mají otevřenou mysl a otevřenou duši k tomu, aby poznávali, a zejména jsou to děti, pro které jsem napsal zrovna tuto knížku, která tady vyšla. Já si myslím, že děti přicházejí na svět s otevřenou myslí a až na nějaké patologické případy očekávají dobro a tu nenávist a nesnášenlivost, tu do nich vkládáme až my, dospělí."
Cílovou skupinou čtenářů románu Spící město jsou větší děti v těsně předpubertálním věku. Právě to zaujalo překladatele Chálida Biltágího:
"To je druh literatury, který tady chybí. My nemáme moc knih pro mládež. Většinou se píše pro děti, nebo pro dospělé. Ale tohle je jedna z mála knih pro mládež, které teď vyšly v arabštině."
Při diskuzi v aule i mimo ni zazněly názory, že právě takováto literatura může přispět k formování egyptské mládeže a uchránit ji třeba i před chapadly různých extremistických skupin. Fiktivním rámcem románu Spící město je moment, kdy všichni rodiče na světě usnou záhadným spánkem a jejich děti tak zůstanou odkázané samy na sebe:
"Těm dětem hrozí velké nebezpečí, protože mnozí ti dospělí, co neměli děti a zůstali vzhůru, se snaží té situace využít, takže dokonce těm sourozencům unesou jejich nejmladšího bratříčka, protože s dětmi se obchoduje, a vlastně to, čím to ti sourozenci všechno překonají je to, že se naučí držet pospolu, spolupracovat, a že se mají pořád rádi."
Podle Martina Vopěnky by si měly české instituce zahraničních bohemistů víc vážit: "Ten hlas překladatelů, který nám propůjčují v různých jazycích, to je k nezaplacení a tady máme právě Chálida Biltágího jako významného překladatele, který by měl dostat státní vyznamenání za to, co tady dělá pro českou kulturu. V řadě zemí nikoho takového nemáme a naše literární kultura se tam nemá šanci dostat."
Bohemista Chálid Biltágí vydal už dvanáct arabských překladů ze současné české a slovenské literatury. Egypťané si tak můžou přečíst v arabštině třeba Petru Hůlovou, Emila Hakla, nebo Zuzanu Brabcovou.
"Snažím se v poslední době vychovávat další překladatele, protože je nás strašně málo, náš kolega Ibráhím a další, Ajman, který vystudoval bohemistiku už před pěti lety, teď očekává první překlad, takže doufám, že nás bude víc." Kromě překladatelů si ale musí vychovávat také čtenáře a třeba egyptští studenti by podle Chálida Biltágího mohli číst víc:
"Čtou málo, v Egyptě a asi obecně v arabském světě čtou málo, když nakladatel vydá tisíc výtisků za dva roky, tak je šťastný." Mustafa Chalíl studuje bohemistiku čtvrtým rokem a teď se začetl do Václava Havla: "V současné době čtu knihu Občan Vaněk. Kniha Moc bezmocných je dobrá, mluví o české revoluci, a já mám o to zájem, chci více informací o Sametové revoluci."
Zásluhou egyptské bohemistiky i mladého káhirského festivalu si česká literatura nachází cestu i k arabským čtenářům.
