Na vojnu Arabové v Izraeli nemusí. Kvůli výhodám však řadu z nich zláká civilní služba

Arabská menšina v Izraeli nemá na rozdíl od Židů brannou povinnost, stále častěji však izraelští Arabové nastupují dobrovolnou civilní službu. Je to pro ně jedna z cest, jak se více zapojit do izraelské společnosti, ve které někteří vidí lepší budoucnost. Týká se to už i Palestinců z okupovaného východního Jeruzaléma.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Izraelská policie přehradila betonovými bloky některé cesty v arabské části východního Jeruzaléma

Izraelská policie přehradila betonovými bloky některé cesty v arabské části východního Jeruzaléma | Zdroj: Reuters

„Civilní služba poskytuje všechny výhody, které má voják izraelské armády. A platí to stejně pro Židy jako pro Araby. Znamená to měsíční plat 800 šekelů, cestování zdarma po celém Izraeli, jednorázový příspěvek po ukončení služby a jeden rok studia na vysoké škole zdarma,“ vyjmenovává Sar Šalom Džerbi, šéf izraelského úřadu pro civilní službu, výhody, které na zájemce čekají.

Pro Araby je během služby k dispozici i kurz hebrejštiny. „Zjistili jsme, že hlavní překážkou zapojení se do pracovního trhu je jazyková bariéra,“ dodává Sar Šalom Džerbi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zájem o „civilku“ mezi izraelskými Araby stoupá. Příspěvek natočil zpravodaj ČRo Štěpán Macháček

V izraelské civilní službě je dnes zapojených 4500 Arabů. Trojnásobně už tak převyšují počet ortodoxních Židů, kteří účast v armádě odmítají z náboženských důvodů a na civilní službu se také příliš nehlásí. Mezi dobrovolníky drtivě převažují ženy.

Motivace arabských „civilkářů“ se liší případ od případu.

„Někteří arabští účastníci civilní služby chtějí být především prospěšní své komunitě, chtějí být blízko svým lidem, rodinám. Jiní zase vidí možnost získat po ukončení služby práci tam, kde působili. Například jako zdravotní sestry v nemocnicích nebo jako úředníci ve státní správě,“ podotýká šéf úřadu pro civilní službu.

Počet arabských dobrovolníků výrazně narostl v posledních pěti letech.

„Zájem Arabů o izraelskou civilní službu začal na severu země. Tamní menšina má silnější tendenci se zapojit do izraelské společnosti. Lidé z východního Jeruzaléma začali přicházet před třemi roky, jejich počet ale roste,“ tvrdí Zajnab Abú Rásová, koordinátorka pro arabskou komunitu.

Občanství není podmínka

Izrael okupuje východní Jeruzalém už skoro čtyřicet let. Mezinárodní společenství izraelskou kontrolu východní části města neuznává a v jeruzalémské palestinské komunitě existuje silná opozice proti tomu, aby jejich lidé sloužili jako dobrovolníci izraelským úřadům. Řada lidí však uvažuje pragmaticky.

Dvacetiletá Bará´a, kerá je z východního Jeruzaléma, pracuje jako dobrovolnice v rámci civilní služby na ministerstvu vnitra.

„Nejdřív jsem si říkala, že to bude problém, že lidé kolem mě z arabské menšiny tohle nepřijmou. Pak jsem si ale uvědomila, že tihle lidé mi nic nedají, že výhody musím hledat u státu. Ta dobrovolná služba mi pomohla získat stabilitu, kterou jsem hledala,“ líčí Bará´a, která by po skončení služby ráda našla na úřadě i stálou práci.

Zapojení těchto lidí je pro Izrael zároveň jednou z cest, jak obsazené arabské čtvrtě více integrovat. Překážkou pro službu není ani to, že jeruzalémští Arabové většinou nemají izraelské občanství.

ČRo, Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme