V Kábulu začala největší konference za posledních 30 let
Afghánistán chce převzít více zodpovědnosti za další vývoj v zemi. Do Kábulu se proto sjeli zástupci více než sedmdesáti zemí a organizací, aby jednali na největší konferenci za posledních třicet let v této zemi. Mezinárodní síly i místní armáda v obavě před teroristickými útoky hermeticky uzavřely hlavní město. Kábul je tak dnes nejstřeženějším městem na světě.
Ulice plné aut, náklaďáků a kol jsou teď prázdné. Žádná vozidla kromě policie, mezinárodních jednotek a účastníků konference nesmějí vjet do města. Už od pondělního rána policie Kábul nepřetržitě střeží.
Na konferenci vystoupí například americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová nebo generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Afghánský prezident Hamíd Karzáí je požádá, aby zvýšili pomoc jeho zemi a zároveň mu předali více kontroly nad tímto finančním veletokem. Dalších 13 miliard dolarů by mělo totiž podpořit hospodářský růst a zvýšit bezpečnost. Řečeno exaktním jazykem: obě tyto veličiny mají zatím nulovou hodnotu, a tak není jisté, jestli donátorské země na tyto návrhy přistoupí.
Boj s korupcí
Karzáí slibuje posílení kontroly nad financemi, boj s úplatkářstvím a korupcí. Analytici jsou ale skeptičtí. Navzdory slibům se dosud afghánské vládě nepodařilo zlepšit ani bezpečnost, ani boj s korupcí. Rozhodující bude ovšem stanovisko Spojených států, které dnes Afghánistán z velké části financují a vojensky spravují.
„Existují významné ukazatele pokroku, nepřicházejí ale rychle jak pro Afghánce, tak pro mezinárodní společenství. Jsme notoricky netrpěliví lidé. Tato konference bude z velké části taková inventura. Všichni se posadíme u jednoho stolu, poslechneme si posudek a plány afghánské vlády a otevřeme debatu o případných pochybách,“ uvedla v rozhovoru pro BBC Hillary Clintonová.
Jak řekl šéf mise v Afghánistánu humanitární organizace Člověk v tísni Jan Štěpán, v současné době jde až 80 procent peněz ze zahraničí mimo kontrolu afghánské vlády.
„Ta tak nemůže určovat priority, jak tyto peníze používat. A protože nemá žádné vlastní zdroje, má problém naplňovat cíle, které si stanovuje,“ řekl Štěpán. Současně potvrdil, že korupce je v Afghánistánu obrovským problémem.
„Jednotliví lidé na ministerstvech chtějí peníze například za to, že vám dají razítko, abyste mohl vybudovat školu nebo postavit cestu. Spousta peněz jde zvláště v odlehlých oblastech také jako platba za takzvanou ochranu,“ uvedl Štěpán.
Těsně před konferencí se objevila kritika ze strany tamní vlády, že peníze investované v Afghánistánu nepřinášejí očekávané výsledky.
Podle bývalého českého velvyslance v Afghánistánu a Pákistánu Petra Přibíka vedou v některých místech nové projekty naopak k nové nezaměstnanosti tím, že ničí tradiční způsoby obživy Afghánců. „Je třeba se nejprve ptát domácího obyvatelstva, co je potřeba,“ uvedl Přibík.
