Dobrovolně a bez nároku na odměnu se rozhodli někteří lidé darovat svou kostní dřeň a zachránit tak lidský život. Právě na třetí zářijový víkend připadá Světový den dárců kostní dřeně. Podle statistik Českého registru dárců krvetvorných buněk se jako možný dárce hlásí každý dvoustý člověk. Například v Německu je ochota lidí až desetkrát větší.

Tento článek je více než rok starý.

6:00 17. září 2016 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Nevím, co mě vedlo k té akci. Hlavně jsem se toho neobával tak, jak se toho lidé možná obávají. Říkal jsem si, že kdyby to vyšlo, mohlo by to být fajn,“ popisuje 23letý student Českého vysokého učení technického Michal Jasný.

Samotný odběr není prý žádné utrpení: „Sestřičky mne uložily do postele, přikryly mne. Dostal jsem sluchátka a koukal jsem na olympiádu. Při tom tedy probíhá během čtyř hodin krevní separace, kdy je z každé ruky připojená jedna žíla. Z jedné jde krev ven a do druhé se vrací. Bolestivost je samozřejmě po nějakých třech hodinách vyšší,“ říká Jasný.

Takové rozhodnutí jako udělal Michal, tedy stát se dárcem, je podle statistik Českého registru dárců krvetvorných buněk, který vede pražský IKEM, spíš výjimečné. Jako možný dárce se podle dlouhodobých statistik hlásí každý dvoustý člověk.

V sousedním Německu je ochota lidí až desetkrát větší, k odběru dřeně se tam nabízí průměrně každý dvacátý člověk. I u nás se ale situace díky pravidelné spolupráci s univerzitami a propagaci dárcovství postupně zlepšuje.

„Tendence vstupujících dárců je vyšší. Speciálně v loňském roce jsme přijali přes dva tisíce nových dárců, za což jsme moc rádi. Doufáme, že v letošním roce ty dva tisíce ještě předčíme. Za tento rok máme téměř 1500 nových dárců. V tuto chvíli je v registru 25 tisíc dárců,“ uvádí Gabriela Hošková koordinátorka pražského registru.

Ideální dárce je mladý zdravý člověk mezi 18 až 35 lety, nesmí mít žádné trvalé onemocnění a musí být ochoten pomoci jakémukoli pacientovi třeba i ze zahraničí.

„Odběr kostní dřeně je spojen s určitým diskomfortem, ale 99,9 procent dárců, kteří odběr podstoupili, nám říkají zpětně, že to nebyla procházka růžovým sadem, ale dalo se to bez problémů zvládnout a šli by do toho znovu,“ říká Hošková a dodává:

„Doporučila bych lidem, kteří mají obavy z toho, že odběr třeba nezvládnou, zkusit si nejprve dárcovství krve. Tam si zkusí tu první úroveň odběru. Pokud zvládnou odběr krve, mohou přijít k nám a podstoupit vstupní vyšetření do registru.“

V Česku fungují registry dva, ten druhý se sídlem v Plzni eviduje přes 66 tisíc dárců ochotných pomoci těžce nemocným lidem.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít