Zprávy → Člověk14. února  2017 v 15:35  

Na mém tachometru naskočila 98. Cestovatelská legenda Miroslav Zikmund slaví narozeniny

Miroslav Zikmund - Foto: FB Století Miroslava Zikmunda

Miroslav ZikmundFoto: FB Století Miroslava Zikmunda

ROZHOVOR: Cestovatel Miroslav Zikmund v úterý oslavil své 98. narozeniny. Ty loňské ještě trávil na slavné Copacabaně, která dokázala překvapit i světoběžníka jeho formátu. Ty letošní slaví poklidně ve Zlíně a gratulace mu chodí ze všech koutů zeměkoule. Z čeho má radost, co by potěšilo jeho kolegu Jiřího Hanzelku a co si myslí o dnešních cestách s dvoutaktem napříč kontinentem prozradil v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu.

Dnes slavíte úctyhodných 98 let, přeji vše nejlepší. Jak se cítíte? 

No cítím se tak, že mně na tom tachometru naskočila už ta osmadevadesátka. Relativně dobře.  

Loni jste se na své narozeniny prý málem utopil v Rio de Janeiru. Jak se to stalo a jak je slavíte letos? 

To jsem nevěděl, že na Copacabaně jsou proudy, které vás stáhnou do moře, a i když je člověk dobrý plavec, má co dělat, aby se dostal zpátky na břeh. Takže to byla zrádná Copacabana, která mě o narozeninách málem stála život. Letos je neslavím nijak opulentně, jsem ve Zlíně v péči své Marie, která se o mě vzorně stará. Obešlo se to bez veškerých oficiálností, kterým se pokud možno úspěšně vyhýbám.  

Procestoval jste skoro celý svět, kolik Vám už z něj přišlo gratulací? 

Byl jsem potěšený, poněvadž přišly ze všech kontinentů. Z Austrálie, Ruska, Nového Zélandu a podobně. Prostě mám radost, že jsou přátelé, které jsem buď potkával, nebo si vzpomenou, že Miroslav Zikmund ještě žije. 

Sledujete současný cestovatelský trend, kdy lidé křižují svět v autech s dvoutaktním motorem a dělají z toho show? Vy jste byl průkopníkem, protože tenkrát nic jiného ani nebylo. 

My jsme to mysleli s Jirkou Hanzelkou vážně, vyjížděli jsme na cestu jako představitelé Tatry, v podstatě jako obchodní cestující, kteří propagovali Tatru nejenom jako Československý výrobek, ale celou řadu jiných výrobků. Jenomže o tom jsme nikdy nepsali. Z nás se stali reportéři, fotografové, filmaři, diplomaté a co já vím. Ten původní prvek propagovat Československo a jeho výrobky byl ale dominantní. 

Tatra 87 cestovatelské dvojice Hanzelka - Zikmund - Foto: Matěj Skalický

A proč si myslíte, že cestovatelé dnes schválně také volí stejný způsob cestování? 

Vývoj jde dopředu, to co bylo aktuální před 70 lety, což napřesrok bude právě 70 let, co jsme vyrazili do světa, tak dnes je ta technika diametrálně odlišná. To už se nedá zopakovat. Takže takové ty akce jako trabantem přes Austrálii a nevím kam ještě, tak to je atraktivnější pro posluchače rozhlasu nebo diváky televize. Plnější adrenalinu, což je pro dnešní diváky daleko zajímavější, než to dělal Hanzelka a Zikmund. 

Já jsem spíše fanoušek Vašich cestopisů, a Vašeho způsobu. Máme s mým bratrem všechny Vaše knížky. 

Děkuji, to je pro mě velké vyznamenání. Kdyby tady seděl vedle mě Jirka Hanzelka, tak ho to potěší. Já myslím, že ta v uvozovkách serióznost, s kterou jsme vyjížděli do světa, byla směrodatná a myslím, že ji tehdejší čtenáři našich knih nebo rozhlasových reportáží oceňovali. 

Jak se svět změnil z pohledu Vašeho téměř století? Opravdu je poslední rok s brexitem a zvolením Donalda Trumpa tak obrovskou změnou? 

To jsou permanentní změny. Viděl jsem ještě živého Tomáše Garriguea Masaryka. S výjimkou Husáka jsem se setkal se všemi našimi prezidenty. Takže jsem pamětníkem neuvěřitelných změn jednoho století. Pokud jde o brexit, tak si myslím, že Britové doplatili na neznalost systému, který je britskému parlamentarismu v podstatě cizí. Ten je založen na zastupitelském systému. V roce 1958 se mi podařilo účastnit se zasedání britského parlamentu, kde jsem viděl živého Churchilla. Pro mě to byl úžasný zážitek. Ale Britové nejsou zvyklí na referenda, nevědí, co to je a myslím, že nedostatkem informací prohráli to, čeho budou litovat, jelikož jim zákony neumožňují opakovat referendum, tak nám odcházejí z Evropy. A to je škoda. 

Máte nějaké další cestovatelské plány? 

Zatím ne, potřebuji se nyní dát do kondice. Zatím mi stačí Zlín, ale těším se, až budu moct znova běhat po světě. 

Miroslav Zikmund - Foto: FB Století Miroslava Zikmunda

Hanzelka - Zikmund - Foto: FB Století Miroslava Zikmunda

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace