Robotické operace jsou přesné, minimálně bolestivé a šetrné. Ovšem také drahé

Robotické operace platí za budoucnost v oblasti chirurgie. Jsou přesnější, méně bolí a člověk se po nich může vrátit dřív do běžného života. Jenže šetrnost moderní metody něco stojí. Pojišťovny proto tyto zákroky zatím proplácejí jen onkologickým pacientům. V pražské Ústřední vojenské nemocnici jich i tak provedli za deset let přes dva tisíce.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Robotická operace srdce

Robotická operace srdce | Foto: nemocnice Na Homolce

Věra Uldrichová sice chodila pravidelně ke svému gynekologovi, na žádné prohlídce jí ale rakovinu neobjevil. Přesto u ní propukla. Začátkem února kvůli tomu musela na operaci. Lékaři jí odebrali celou dělohu. Věra se bála nejen zákroku, ale i toho, že pak se bude muset ještě dlouho léčit doma.

„Všichni mě upozorňovali, že budu šest týdnů na neschopence. Že je to velmi náročné.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Robotické operace jsou budoucností chirurgie. Kvůli nákladnosti jsou ale zatím používány hlavně v onkologii. Natáčela o nich Iveta Záleská

Lékaři ale rozhodli, že pacientku odoperují pomocí speciálního robota. Přístroj má čtyři pohyblivá ramena s operačními nástroji, které jsou do těla pacienta zavedeny malými vpichy.

Operatér sedí u ovládací konzole a nástroje řídí pomocí speciálních ovladačů, které má připevněné na prstech. Ty přesně snímají jemný pohyb jeho ruky, přitom vše sleduje přes kameru na obrazovce počítače.

Lékař u těchto operací sedí, není unavený, a když se mu třesou ruce, dá si pauzu. To v případě laparoskopických zákroků nejde.

„Je to výhoda pro operatéra, ale především pro pacienta. Lékař se dostane do míst, kam se rukou nedostane, dobře na to vidí,“ říká primář urologie Jiří Kočárek z Ústřední vojenské nemocnice.

Jeho pracoviště má na kontě přes 1700 zákroků. Pacientům po operaci zůstává jen několik malých jizev a rychleji se zotavují.

„Neměla jsem absolutně žádné bolesti, nepotřebovala jsem žádné utišující léky, neměla jsem problém se spánkem, s vylučováním. Byla jsem schopná se o sebe postarat už druhý den,“ popisuje své zkušenosti paní Věra.

Demonstrace robotické operace | Foto: Nemocnice Na Homolce

O typu operace ale rozhoduje lékař, uvádí mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý:

„Lékař, který indikuje u pacienta takové onemocnění, pro které by byla vhodná robotická operace, by měl pacienta odeslat na pracoviště, kde robota mají.“

Nebo se pacient může rozhodnout sám, že se vydá na pracoviště, které mu robotickou operaci umožní.

„Volil jsem tuto operaci z toho důvodu, že vůči pacientovi je nejšetrnější, nejpřesnější a v podstatě zachovává všechny funkce mužství. V pátek mě operovali, dnes se chystám jít domů a doufám, že budu ještě dlouho vychovávat svoji osmiletou dceru,“ říká Milan Špinka, který měl rakovinu prostaty.

Robotické operace mohou být až dvojnásobně dražší než běžný zákrok. Pojišťovny je proto platí jen onkologickým pacientům pro odstranění dělohy a vaječníků, prostaty a konečníku. VZP v loňském roce za zhruba 700 zákroků robotem zaplatila přes 80 miliónů korun.

Robotický sál | Foto: Nemocnice Na Homolce

Iveta Záleská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme