Žebříčku nejvyšších národů dominují Evropani. Česky jsou mezi ženami čtvrté
Čeští muži jsou desátí nejvyšší, vyplývá z průzkumu provedeného v 187 zemích. Jeho autoři sledovali růst obyvatel od roku 1914. Tehdy přitom Češi byli na 24. místě. Ještě více si ale polepšily tuzemské ženy, které v žebříčku poposkočily o 65 příček až na současné čtvrté místo. Vůbec nejvyšší jsou Nizozemci a mezi ženami vedou ty lotyšské, informoval server BBC.
Tabulkám nejvyšších národů obecně dominují Evropani. Nizozemské muže následují Belgičani, Estonci, Lotyši a Dánové. Mezi ženami se v první pětce umístily také Nizozemky, Estonky a Srbky.
Vůbec nejvíce ale poposkočila průměrná výška Íránců a žen z Jižní Koreje, a to o 16 a 20 centimetrů. Podobný trend autoři průzkumu sledovali zejména ve východní Asii, například i v Japonsku a Číně.
Guatemalky neměří ani 150 cm
V jižní Asii - třeba Indii, Pákistánu a Bangladéši – průměrný člověk naopak povyrostl pouze o jeden až šest centimetrů. Ještě hůře jsou na tom lidé v subsaharské Africe. V Ugandě nebo Sieře Leone se průměrná výška mužů dokonce od sedmdesátých let minulého století snížila.
Nejmenší muži ze 187 sledovaných národů žijí ve Východním Timoru. Měří průměrně 160 centimetrů. Titul nejméně vysokých žen zůstal v Guatemale. V roce 1914 se tam běžná 18letá dívka dorostla 140 centimetrů a dodnes nedosáhla 1,5 metru, uvádí průzkum.
Ve Spojeném království obě pohlaví vyrostly o 11 centimetrů. Tamní běžný muž nyní měří 178 centimetrů a žena 164.
Američané v růstu zaostávají
Spojené státy ale v tomto směru zaostávají. Průměrný Američan přestal růst v šedesátých a sedmdesátých letech. Současní muži jsou průměrně jen o šest centimetrů vyšší než před 100 lety, ženy o pět. Američané se proto od roku 1914 propadli v žebříčku ze třetího místa na nynější 37. Američanky pak ze čtvrté pozice na 42.
Pozorované změny se obecně dají přičíst z části DNA. Podle autorů studie se ale nejedná o hlavní faktor. „Geny se tak rychle nemění a po celém světě nejsou tak rozdílné. Změny v určitém časovém období a rozdíly napříč zeměmi jsou z velké části způsobeny prostředím,“ vysvětlil BBC Majid Ezzati z Imperial College v Londýně.
Klíčové jsou podle něj především zdravotní péče, hygiena a strava. Velmi záleží i na zdraví matky a na tom, co jí během těhotenství.
Výška může pomoct i uškodit
Podle dalších studií může mít nadprůměrná výška pozitivní i negativní vliv na život daného člověka, dodává BBC.
Vysocí lidé se například dožívají více let a mají menší riziko, že je budou trápit srdeční choroby. Údajně ale naopak častěji mívají rakovinu tlustého střeva a konečníku.
Na průzkumu, který vyšel v časopise eLife, pracovalo kolem 800 vědců ve spojení se Světovou zdravotnickou organizací.
