Ženy k MDŽ zase dostávají karafiáty. Lidé je kupují z recese i nostalgie

Karafiáty s asparagusem se vrátily do květinářství. Někteří muži je dávají ženám k Mezinárodnímu dni žen z recese, jiní z nostalgie. Sametová revoluce svátek málem poslala do propadliště dějin. Nakonec ale přežil a i když spousta lidí dává přednost květnovému Dni matek, MDŽ své příznivce neztratilo.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karafiát

Karafiát | Foto: Fotobanka stock.xchng

Na scénu se vrátily i tradiční karafiáty - jediné květiny, které socialistické Československo dokázalo v požadovaném množství vypěstovat.

„Karafiát se hodně pěstoval ve skleníku. Takže i v našich podmínkách se mohl používat k řezu například pro prodej na MDŽ,“ vysvětlil Josef Vykročil ze zahradnictví v Hrnčířích.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dnešnímu MDŽ a postavení žen v české společnosti se věnovala socioložka a publicistka Jiřina Šiklová

V posledních letech se podle něj karafiát s tradičním asparagusem vrací do květinářství. Zákazníci ho na MDŽ kupují z recese i z nostalgie.

„Červený karafiát teď je hitem, ale během roku ho prodáme minimálně,“ dodal.

Květiny slibují 8. března ženám i leckteré restaurace, které k MDŽ pro ně a jejich doprovod připravily speciální menu. Najdou na něm třeba ryby, saláty i dorty.

Mezinárodní den žen je na Slovensku oblíbený, slaví ho i politici

Číst článek

Mezinárodní den žen se slaví jako připomínka protestu s názvem „Chléb a růže“, kdy newyorské švadleny vyšly 8. března 1908 do ulic s požadavkem na volební právo pro ženy, lepší pracovní podmínky a zákaz dětské práce. OSN uznala 8. březen jako oficiální svátek až v roce 1975.

Postavení MDŽ měnil čas

MDŽ po první světové válce zatlačil do pozadí Den matek. V Československu se, a to vždy druhou neděli v květnu, slavil od roku 1923 na popud Alice Masarykové.

Mezinárodní den žen se slaví jako připomínka protestu s názvem „Chléb a růže“, kdy newyorské švadleny vyšly 8. března 1908 do ulic s požadavkem na volební právo pro ženy, lepší pracovní podmínky a zákaz dětské práce. Již záhy se k tomuto odkazu přihlásily četné státy světa, OSN však uznala 8. březen jako oficiální svátek až v roce 1975. Tento svátek měl často politický či feministický rozměr, a proto i vztah samotných žen k němu nebývá úplně jednoznačný.

Za totality byl naopak MDŽ jeden z nejokázalejších svátků, patřily k němu velkolepé podnikové večírky i slavnostní přijetí delegací žen na Pražském hradě nejvyššími představiteli KSČ a státu.

Po listopadové revoluci spousta lidí MDŽ odvrhla jako jeden ze symbolů komunistického režimu, podobně jako třeba spartakiády.

„Naše ženy mají po stránce právní naprosto dobré a výborné postavení,“ řekla k situaci v české společnosti socioložka Jiřina Šiklová. „To po stránce právní můžete zajistit.“

„Rozlišujme otázku právní a otázku reality. Ženy často musí stačit obojí: rodinu a práci. A to je i důvod, proč neaspirují na vysoká postavení.“

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme