Angličtina vytlačuje ze škol němčinu. Na vzestupu je i ruština
Ještě před osmi lety studovalo na středních školách v Karlovarském kraji víc němčinářů než angličtinářů. Poměr se obrátil, dnes se i v regionu, který má s Německem delší hranici než s českými sousedy, učí čtyři z pěti středoškoláků anglicky; německy jen dva ze tří. Německé firmy přitom bijí na poplach: sehnat české zaměstnance ovládající jejich jazyk je čím dál těžší, cena takových lidí na trhu práce tudíž roste.
Nůžky mezi angličtináři a němčináři se rozevírají i ve zbytku republiky. Podle posledních dostupných údajů ministerstva školství chodí na hodiny angličtiny už 95 procent středoškoláků, před osmi lety jich bylo 79 procent.
Němčina ve stejném období ztratila na českých středních školách nadpoloviční zastoupení. Ve školním roce 2006/2007 se ji učilo 52 procent, tedy přes čtvrt milionu studentů, loni už jenom 41 procent. V absolutních číslech jde také v důsledku nástupu populačně slabších ročníků již jen o 169 tisíc lidí.
Zastoupení všech sledovaných jazyků si můžete porovnat v interaktivním grafu. Ze seznamu vyberte jeden či více jazyků a podívejte se na vývoj relativního i absolutního počtu studentů v celé republice, případně ve vašem kraji.
Relativně nejvyrovnanější je „souboj" v Praze, i když i zde angličtina postupně získává a němčina ztrácí. Blízkost německy mluvících sousedů nemá velký vliv na volbu cizího jazyka ani v regionech jako je Plzeňsko, Ústecko či Zlínsko, kde býval ještě před osmi lety poměr mezi angličtináři a němčináři téměř vyrovnaný.
„Výhodou Česka je, že je pro nás blízko, je kulturně podobné a má potenciál pro komunikaci v němčině. Pak můžou týmy úzce spolupracovat, my můžeme být blízko k zákazníkovi a to je vždycky výhoda,“ řekl Českému rozhlasu ředitel jedné ze šesti tisíc německých a rakouských firem, které by zde rády rozvíjely své podnikání, ale narážejí na nedostatek němčinářů.
Češi neumí německy, stěžují si německé a rakouské firmy
Číst článek
Data z ministerstva školství ukazují, že ze středních škol pomalu mizí i francouzština či italština, nemluvě o dnes už velmi vzácné latině a klasické řečtině, jež dříve patřily k povinnému základu každého gymnazisty.
Španělština a ruština na vzestupu
Mírný nárůst (ze 2,4 na 3,7 procenta středoškoláků) zaznamenala ve sledovaném období španělština, která je po mandarínské čínštině ve světě druhým nejrošířenějším jazykem co do počtu rodilých mluvčí.
Samotnou čínštinu statistiky nesledují, spadá do kolonky „ostatní jazyky", jimž se podle ministerstva školství v minulém školním roce věnovalo celorepublikově pouhých 191 studentů. (Ve statistice ovšem nejsou soukromé hodiny).
Po dominantní angličtině je tak druhým vítězem dlouhodobého srovnání ruština, která se na české střední školy po mohutném propadu v devadesátých letech zřetelně vrací: před osmi lety ji mělo na rozvrhu 16 tisíc, tedy 3 procenta středoškoláků, v minulém školním roce již přes 29 tisíc, tedy sedm procent.
Nejsilnější, více než destiprocentní zastoupení, má v Moravskoslezském, Olomouckém a Pardubickém kraji. Na Karlovarsku, kde žije početná ruskojazyčná menšina, se ruštině na střední škole učí 9,7 procenta středoškoláků.
