Na podzim 2002 jako by se voliči lekli rekordně nízkého zájmu z prvního kola (666 tisíc platných hlasů, účast 24,1 procenta) a ve druhém kole jich přišlo o 156 tisíc více. Účast tím vytáhli na 32,6 procenta, což je dosavadní historický rekord. Hlavním důvodem nejspíš bylo to, že se současně s druhým kolem konaly volby komunální.

Tento článek je více než rok starý.

7:56 17. října 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Letos je to opačně, proto se dá očekávat opačný efekt: účast ve druhém kole bude pravděpodobně nižší než před týdnem, kdy si svého favorita pro druhé kolo vybralo přes milion lidí. Celková účast 38,6 procenta byla minulou sobotu a neděli ve srovnání s předchozími devíti prvními koly v řádném termínu lehce nadprůměrná.

Dalším pravděpodobným vysvětlením dvanáct let starého výkyvu je to, že státní svátek 28. října připadl v roce 2002 na pondělí. První volební víkend byl proto zároveň víkendem prodlouženým. Na konec října bylo nezvykle přívětivé počasí, teplota až 15 stupňů, bez výraznějších srážek. Také proto dali voliči zřejmě před volebními místnostmi přednost jiným destinacím.

Celková průměrná účast ve druhém kole za 18 let existence Senátu činí 18,64 procenta. Přesněji: 24,14 procenta v řádném termínu voleb a 12,45 procenta v termínech doplňovacích.

V celé historii všech voleb byla absolutně nejnižší účast 8,75 procenta ve druhém kole doplňovacích voleb konaných letos v září v Praze 10. O vítězství kandidátky Strany zelených Ivany Cabrnochové rozhodlo pouhých 3664 hlasů.

Absolutně nejvyšší účast ze všech druhých kol (32,6 procenta) představuje v úvodu popsaná souhra okolností z roku 2002.

Vůbec nejvyšší účast v doplňovacích volbách, konkrétně 33,7 procenta, zaznamenaly ty úplně první, vyhlášené v srpnu 1999 v Praze 1 po smrti Václava Bendy. V Senátu ho nahradil tehdy populární nezávislý kandidát, majitel cestovní kanceláře Václav Fischer. Senátorem se stal hned v prvním kole, podařilo se mu přesvědčit více než dvě třetiny z těch, kdo přišli volit.

Senátní volby jsou společně s volbami do Evropského parlamentu poznamenány dlouhodobě nízkým zájmem voličů. Zároveň se jedná o nejfrekventovanější ze všech druhů voleb: Od vzniku Senátu v roce 1996 volili Češi své zastupce do horní komory Parlamentu již osmnáctkrát: devětkrát v řádném termínu a devětkrát při doplňovacích volbách vyhlašovaných v případě, že se některý ze senátorů vzdá mandátu, nebo v případě jeho úmrtí. Víkendové volby jsou v pořadí desáté v řádném termínu.

Petr Kočí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít