Kde studovat, abyste neskončili na dlažbě: Vysoké školy podle počtu absolventů registrovaných na úřadu práce

18. července  2015  
Národní technická knihovna - Foto: Tomáš Adamec

Národní technická knihovnaFoto: Tomáš Adamec

Poslední dva exministry školství fascinovala idea, že potřebujeme víc inženýrů, soustružníků a kadeřnic, méně sociologů. Nepotřebujeme: absolventi středních odborných škol jsou zdaleka nejčastějšími klienty úřadů práce; studenti technických vysokých škol pak končí bez práce téměř stejně často jako studenti humanitních oborů.

AKTUALIZACE 6. 8. 2015: Na základě připomínek odborné veřejnosti se Český rozhlas rozhodl upravit metodu výpočtu. Původní text s grafy najdete zde. 

„Musíme ukázat rodičům, že učňovské obory nejsou o špinavých montérkách, že to je kvalitní a perspektivní práce, která může zabezpečit celou rodinu,“ řekl Českému rozhlasu na začátku května tehdejší ministr školství Chládek (ČSSD). 

Jenže data ukazují, že právě učňovské školství je z pohledu pracovního úřadu nejrizikovější typ vzdělání. Loňská čísla Národního ústavu pro vzdělávání říkají, že 16 procent absolventů středních odborných škol s výučním listem zamířilo rovnou do evidence nezaměstnaných. U středních odborných škol s maturitou je míra nezaměstnanosti absolventů 11,9 procenta. 

Zdroj: Národní ústav pro vzdělávání 

Po maturitě na gymnáziu zamíří na úřad práce 4,4 procenta absolventů. Nelze z toho však automaticky vyvozovat, že je na trhu práce po gymnazistech nejvyšší poptávka. Číslo je zkreslené tím, že podstatná část z nich míří po gymnáziu do vyšších pater vzdělávacího systému. Jak úspěšní jsou poté, co vysokou školu absolvují? 

Humanitní obory: Přibývá absolventů, ubývá nezaměstnaných 

Plně srovnatelná data od úřadů práce máme k dispozici od roku 2004, kdy se začala používat nová definice absolventa. Počet absolventů vysokých škol se v závislosti na zaměření studia zvedl dvoj až trojnásobně. Podíl čerstvě vysokoškolsky vzdělaných lidí na pracovním úřadě se přitom ve stejné době nezvětšil, u většiny směrů se dokonce výrazně snížil. 

Zdroje: Úřad práce, Ministerstvo školství, Ministerstvo školství, výpočet ČRo 

Nejvýraznější posun nastal v humanitních oborech. Počet absolventů se zvedl skoro trojnásobně; podíl těch, kteří zamířili na pracovní úřad, o 1,3 procentního bodu klesl. Koncem loňského roku bylo mezi čerstvými absolventy politologie, historie nebo lingvistiky bez práce 4,1 procenta lidí, tedy zhruba stejně jako mezi novopečenými ekonomy, inženýry nebo právníky. 

Téměř stejnou nezaměstnanost jako před deseti lety vykazují jen kunsthistorici a muzikologové, výrazně nižší pak lékaři a lékárníci. 

Humanitně vzdělaní absolventi tedy mají stejnou šanci najít si práci jako většina ostatních. Data pracovního úřadu ovšem neprozrazují, zda pracují ve svém oboru, kolik dostanou zaplaceno a zda mají svou práci rádi. Víme jen, že jsou flexibilní – nějak a někde se uplatnit dovedou, a to i navzdory enormnímu nárůstu konkurence. 

Schopnost vysokoškoláků najít si práci ovšem může mít pro pracovní trh i nevýhody. „Dohromady s nezaměstnaností absolventů středních škol to zřejmě znamená, že vysokoškoláci na pracovním trhu obsazují místa, tradičně určená pro středoškoláky,“ říká Vladimír Hulík z odboru statistiky ministerstva školství. 

„Tento jev ale může dojít tak daleko, že se projeví všechny neduhy převzdělanosti: pracovní trh není schopen pojmout všechny vysokoškoláky na odpovídající místa, ti pak musejí brát práci, na kterou by stačila nižší kvalifikace, a mohou být i dost frustrováni z toho, že mají dobré vzdělání, ale nejsou si schopni najít odpovídající práci.“ 

Mají soukromé vysoké školy úspěšnější absolventy? 

Úřad práce zveřejňuje statistiky nezaměstnanosti absolventů dvakrát za rok, v září a v dubnu. Za absolventa přitom považuje každého, kdo danou školu dokončil v uplynulých dvou letech. Český rozhlas při všech výpočtech vycházel z dat o nezaměstnansti absolventů k 30. září 2014 a o počtech absolventů jednotlivých škol a fakult v letech 2013 a 2014. Nebral přitom v úvahu sezónní výkyvy, o které svá čísla o nezaměstnanosti absolventů očišťuje Středisko vzdělávací politiky

Výpočty Českého rozhlasu jsou tedy pouze orientační a popisují stav evidence úřadů práce na začátku posledního čtvrtletí loňského roku. Vychází z nich, že ze všech vysokých škol zamířilo na pracovní úřad 4,62 procent absolventů. Soukromé vysoké školy jsou přitom v průměru o něco úspěšnější než veřejné: bez práce bylo loni v září 4,23 procenta jejich absolventů, u veřejných škol je to 5,27 procenta. 

Soukromé školy mají ovšem obrovský rozptyl úspěšnosti. Mezi vysokými školami s víc než 50 absolventy je na tom nejhůř Západomoravská vysoká škola Třebíč se 16 procenty nezaměstnaných absolventů. Na opačném konci je čtveřice škol, které na úřadě práce neměly – aspoň podle dat úřadu práce – jediného absolventa. 

Mezi veřejnými školami mají nejvyšší zaměstnanost pražské univerzity: z AMU, Karlovy univerzity, VŠE, VŠCHT i ČVUT míří na pracovní úřad méně než 3 procenta absolventů. Mimopražské vysoké školy se pohybují kolem 5 procent. Nejméně úspěšná veřejná vysoká škola je ovšem opět v Praze: se 16 procenty nezaměstnaných absolventů je to Akademie výtvarných umění. 

Všechny vysoké školy i fakulty seřazené podle toho, jaké procento jejich absolventů bylo na konci loňského roku evidováno v úřadu práce, najdete v následujícím žebříčku. Protože výše popsaná metoda výpočtu je jen orientační, zaokrouhlili jsme výsledky na celá procenta a v jejich rámci jsou potom vysoké školy seřazené abecedně. 

Zdroje: Úřad práce, Ministerstvo školství, Ministerstvo školství, výpočet ČRo 

Poznámka: V grafu ukazujeme pouze školy s nejméně padesáti absolventy. U menších škol je číslo nestabilní, meziročně se počty absolventů dané školy i jejich množství na úřadu práce může výrazně lišit. 

Autor:  Jan Boček, Jan Cibulka, Marcel Šulek, Petr Kočí
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace