Mapa rekordně nízké účasti. Kde nepřišel k senátním volbám vůbec nikdo?
Volební účast 16,69 procenta je nejnižší ze všech senátních voleb konaných v Česku v řádném termínu od vzniku horní komory v roce 1996. Ještě menší zájem voličů provází jen některá druhá kola doplňovacích voleb. Prohlédněte si mapu volební účasti ve všech, přehledný graf a tabulku.
I k volbám do Evropského parlamentu, v nichž bývá účast tradičně nejnižší, přišlo na jaře vyšší procento lidí než ke druhému kolu voleb do Senátu. Jak si obě kola stojí v historickém srovnání vidíte přehledně v grafu.
Zájem voličů není rovnoměrně rozložen, tradičně nejnižší byl na severní Moravě a v severozápadních Čechách. Nejnižší účast z měst, kde žije více než 15 tisíc registrovaných voličů, zaznamenali v Orlové (7 procent), v Chebu (10,3), v České Lípě a Ostravě-Porubě (11,8).
Naopak nejvyšší zájem – použijeme-li opět hranici 15 tisíc registrovaných voličů – byl o druhé kolo senátních voleb na jižní Moravě a na Vysočině: konkrétně v Uherském Hradišti (27 procent), Ždáru nad Sázavou (25), Vyškově (23,8) či v Brně-Žabovřeskách (24).
Podíváme-li se i na nejmenší obce, najdeme ještě výraznější extrémy. V Březině na Vyškovsku nepřišel ze dvou registrovaných voličů ani jeden. V Tupadlech na Českolipsku přišel ze 111 registrovaných jeden.
Na opačném konci tabulky jsou Přeskače na Znojemsku, kde byla účast dokonce vyšší než v prvním kole a přesáhla 75 procent (z necelé stovky zapsaných voličů).
Další obce můžete najít v tabulce na konci článku a také v mapě. Do tabulky jsme zařadili jen obce s více než tisícovkou registrovaných voličů, v mapě jsou zakreslené všechny, v nichž se tento víkend volilo.
Červenou barvou jsou v mapě vyznačeny obce s účastí nižší než 10 procent, žlutě města a vesnice s účastí mezi 10 a 20 procenty a zeleně ty s účastí vyšší než 20 procent. Kliknutím na obec otevřete okno s dalšími informacemi a s odkazem přímo na podrobné výsledky v dané obci na webu Volby.cz.
