Data21. března  2015 v 13:17  

Nejzelenější česká města při pohledu z vesmíru? Karlovy Vary, Praha, Ostrava...

Karlovy Vary - Foto:  Magistrát města Karlovy Vary

Karlovy VaryFoto:  Magistrát města Karlovy Vary

… nebo také Karlovy Vary, Liberec a Zlín. Pořadí se změní, když nepočítáme jen upravenou zeleň, ale také „městské džungle“ a lesy. Karlovy Vary (na snímku) vítězí v obou disciplínách. Projděte si obě verze žebříčku sestaveného na základě analýzy satelitních snímků a podívejte se, jak dopadlo vaše město.

Geografové v Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA) potom vytvořili počítačový program nadaný schopností "strojového učení". Ten se "podíval" na každý kousek zkoumané půdy. Podle toho, jaké tvary a barvy "uviděl", je zařadil do některé z jedenadvaceti kategorií: obytná zóna, průmysl, zemědělská půda, staveniště, přístav, silnice...

Výsledkem jsou mimořádně podrobná geografická data publikovaná jako Urban Atlas. Český rozhlas je doplnil o hranice našich krajských měst a z výsledného souboru vypočítal, jakou část z jejich rozlohy zaujímá městská zeleň.

Ta může být podle EEA dvojího druhu: buď viditelně udržovaná a využívaná k rekreačním účelům (tedy především městské parky, ale například i zoologické či botanické zahrady) nebo vyšší porosty bez stop rekreačního užívání (lesy). Aby se započítaly, platí pro oba typy zeleně, že musí být veřejně přístupné a široké alespoň deset metrů.

Tato metoda je jednou z mnoha možných. Jaké jsou její nedostatky?

Jiné žebříčky zelených měst (vycházejí mezinárodní, podobné české srovnání jsme nenašli) porovnávají obvykle kombinaci několika ukazatelů, kterým přisuzují různé váhy. Když se váhy změní, změní se i výsledek. Satelity detekovaná plocha městské zeleně měla být jediný, snadno průkazný, jednoznačný ukazatel. Ukázalo se ale, že je to složitější.

Nejhlasitěji na nedostatky této metody upozorňovala města, která při při jejím použití nedopadla dobře. Ta, která vyhrála, ji naopak schvalovala, a potvrzovala, že výsledky se blíží jejich vlastním měřením.

První komplikace spočívá už v pochopení toho, co to vlastně je "dopadnout dobře". Znamená vyšší podíl zelených ploch ve městě pro jeho obyvatele automaticky lepší život? Všichni oslovení urbanisté, architekti i obyvatelé měst se shodují, že ne. Důležité je rozmístění, dostupnost, rozmanitost a kvalita veřejné zeleně. Obyvateli bezútěšně vybetonované čtvrti k lepší náladě nepomůže, má-li v katastru obce k dispozici nádherný třicetihektarový les, jen deset kilometrů od domu.

Další zádrhel je vymezení administrativních hranic města. Ty u nás často kopírují spíš úřední logiku než skutečný průběh osídlení. Dělíme-li ale plochu veřejné zeleně plochou celého města, může několik vesnic připojených v referendu z politických důvodů výsledkem hodně zamíchat.

Rozdíl mezi parkem, lesem a zarostlou skládkou nemusí být při pohledu z vesmíru vždy zřetelný a ani počítačový program EEA není neomylný. Například ve Zlíně pojali podezření, že si nemusel správně poradit s neobvyklým půdorysem celého města a jeho veřejných prostranství.

Navíc rozdělení do kategorií používané EEA nemusí vždy plně vystihovat realitu. Do městké zeleně například nepočítá hřbitovy, které některá města za prostor pro rekreaci považují. Napříkla Ústřední hřbitov v Brně je s výměrou 56 hektarů největším v České republice a pro mnoho lidí z okolí plní roli veřejně přístupného parku.

 

Jak je vidět, některým městům (Zlín, Jihlava, Plzeň, Brno) započtení lesů pomůže k lepšímu pořadí, jiným (Praha, Ostrava, Pardubice, České Budějovice) naopak uškodí. Čím to je? A nakolik pohled z vesmíru odpovídá realitě? Odpovědi jsme hledali v mapách a také mezi obyvateli jednotlivých měst.

1. Karlovy Vary

20,58 % parkové zeleně (1. místo), 48,99 % včetně lesů (1. místo)

Kdo někdy přiletěl do Karlových Varů letadlem, potvrdí, že je to město neobyčejně zelené. Stačí i jen přijet po staré Pražské silnici a spustit se kolem Goethovy lesní vyhlídky a hotelu Imperial do centra.

Počítačová analýza satelitních map první první dojmy návštěvníků potvrzuje: městská zeleň využívaná k rekreaci tvoří pětinu plochy celého města. Když se připočtou i lesy rozkládající se na jeho území, přiblíží se podíl zeleně padesáti procentům. Obě čísla jsou dvakrát vyšší než u druhého v pořadí, hlavního města Prahy.

"Je to dáno historicky," vysvětluje Jan Kopál z karlovarského magistrátu. "K lázeňství odjakživa patří klid a pohyb na čerstvém vzduchu. Zeleň v okolních kopcích pomáhá akumulaci vod, které v údolí vyvěrají jako léčivé prameny. A také vytváří takzvanou terapeutickou krajinu, která hraje důležitou roli při uzdravování."

K nebývalé rozloze karlovarské zeleně přispěly i další faktory: dnešní město vzniklo postupným srůstáním s okolními obcemi; mezi nimi zůstaly zelené mezery. Jeho nemalá část navíc leží v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Město se také snaží zeleň dál rozšiřovat. Provizorní parčík zřídilo loni v těsném sousedství Karlovarského městského divadla, kde od 60. let zela ošklivá proluka, místní jí říkají Kamenolom. "Pozemek ležel ladem a zarůstal. Časem dostal nehezkou ohradu, za kterou se hromadily odpadky a vznikala divoká hnízda bezdomovců i uživatelů drog," líčí situaci mluvčí Kopál. "Loni město po dohodě s majitelem ohradu odstranilo, vyčistilo a rovinatou část pozemku změnilo na parčík – byť, připouštím, provizorní."

Příkladů přibývající rekreační zeleně je ve Varech víc: nově upravený meandr Ohře, koupaliště Rolava, nebo dlouhá léta zanedbané území mezi ulicemi Sokolovská, Horní Kamenná a Dolní Kamenná s kostelíkem Sv. Urbana, kde vznikl zatím poslední městský park.

2. Praha

9,33 % parkové zeleně (2. místo), 18,77 % včetně lesů (10. místo)

Poměr zelených k zastavěným plochám je v českém hlavním městě neobvykle vysoký, a to i v evropském srovnání. Na tom se ještě architekti a urbanisté shodnou. Hodně rozdílné názory už ale mají na to, jestli je to dobře. A také co se s tím má dělat, jak pražskou zeleň zkvalitnit.

"Veřejné zeleně máme podle některých studií nejvíc v Evropě. Neumíme s ní ale pracovat. Místo kvalitního veřejného prostoru jsou to často spíš městské džungle," říká Adam Švejda z Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR).

Příkladem kvalitní městské zeleně je podle něj Grébovka na Vinohradech, park Přátelství na Proseku nebo park Lannova na Nábřeží Ludvíka Svobody. Naopak park na Karlově náměstí nyní nefunguje nejlépe. Málokomu se chce z ulice za těžko prostupnou hradbu stromů a keřů chodit. Proto by Karlovu náměstí prospělo, kdyby se přerostlé dřeviny po obvodu jeho zelené části prořezaly.

Mezi nejdiskutovanější plány IPR patří zahušťování zástavby v širším centru. "Praha má obrovské množství nevyužitých transformačních ploch, například nádraží Bubny, Smíchov nebo Holešovice. Zabírají oblast srovnatelnou s rozlohou Prahy 6. Mohou na nich vznikat nové čtvrti s byty, obchody, kulturou i parky, ale je nad současné možnosti města přeměnit všechny ve funkční lokality. Praha se musí rozhodnout, které z nich chce rozvíjet přednostně," vysvětluje Švejda. Podle propočtů jeho kolegů by se do současných hranic města mohlo teoreticky vejít dalších 432 tisíc lidí. 

Názory na výstavbu nových čtvrtí se ale i v odborné veřejnosti různí. "Kolegové z IPR plánují od počítačů a od stolu, místo aby chodili po městě, dívali se a přemýšleli," říká o generaci starší architekt a předseda občanského sdružení Bubeneč sobě Jiří Gebert. "Takzvané zahušťování je dogmatické pochopení špatného překladu slova density. Původně neznamenalo jen hustotu, ale i komplexitu a mnohotvárnost. A to je přesně to, co moderní výstavbě žalostně chybí."

"Zahušťování se rozhodně netýká jen větší hustoty zástavby ale zejména různorodosti aktivit ve městě," oponuje mu mluvčí IPR. "Živé město je podle nás takové, kde je vysoká koncentrace rozmanitých aktivit. Naším průřezovým cílem je zvýšit kvalitu života obyvatel."

Architekt Gebert celý IPRem připravený Metropolitní plán s návrhy na intenzivnější zástavbu Smíchova nebo Holešovic jednoznačně odmítá: "Jen ze statistického údaje o tom, že Praha má víc zelených ploch než Vídeň, naši plánovači vyvozují, že je tady příležitost dát tyto plochy na pospas vytěžovací zástavbě... Podle mě je to zločin na městě a jeho obyvatelích. Jestliže má dnes Praha skutečně více zelených a volných ploch než jiné metropole, ať na této kvalitě dál pracuje a kultivuje ji. Jen tak si uchová světovou jedinečnost."

3. Ostrava

6,76 % parkové zeleně (3. místo), 20,16 % včetně lesů (9. místo)

Při pohledu z vesmíru působí ostravská aglomerace jako město prorostlé rozlehlými parky. Také proto jí v žebříčku sestaveném na základě analýzy satelitních snímků připadla třetí příčka.

"O tom, že Ostrava je zeleným městem, se můžete přesvědčit i při pohledu z radniční věže," doplňuje mluvčí primátora Andrea Vojkovská. "Kromě 156 hektarů městských parků slouží k rekreaci například revitalizované nábřeží Ostravice nebo 1 100 hektarů příměstských lesů."

Slezský novinář a básník Ivan Motýl zná ostravskou zeleň z bezprostřední blízkosti, a popisuje ji podstatně kritičtěji: "Mnohé z oněch zelených ploch nejsou parky, kde by si člověk užíval přírody. Spíš opuštěné, zarostlé průmyslové areály, skládky, haldy, rumiště a stará kolejiště."

Přesto i on dokáže najít v Ostravě příklady městské zeleně, která se v posledních letech zkultivovala a slouží dobře svému účelu: především Bělský les na jižním okraji města a Komenského sady v centru. Město se snaží dál: od února do června probíhá v Ostravě čištění parků, ošetřování stromů, výsadba nových a ošetřování trávníků za 10,8 milionu korun.

K rekreačním účelům dnes slouží i halda Ema, která je zároveň nejvyšším vrcholem Ostravy. Za komunistů a v devadesátých letech se tu scházeli umělci, pořádali tajné výstavy. Po vytyčení turistické trasy zhruba před deseti lety sem začali o víkendech proudit rekreanti. "Pořád se tam ale hodně práší, tím směrem jdou často zplodiny z Nové huti. Zvlášť při špatném počasí to v parku není vůbec příjemné. Člověk se jde projít, nadýchat se čerstvého vzduchu, ale zároveň má pocit, že si koleduje o rakovinu," říká Ivan Motýl.

Město chce ovzduší v dohledné budoucnosti vylepšovat vysázením 26 tisíc stromů a keřů "izolační zeleně", která má ročně pohltit 38 tun znečišťujících látek.

4. Liberec

3,59 % parkové zeleně (4. místo), 48,21 % včetně lesů (2. místo)

Obyvatelé Liberce dojedou tramvají až k Ještědu, liberecká přehrada je od radnice deset minut pěšky, na sjezdovky do Jizerských hor jezdí městská hromadná doprava... Podíl parkové zeleně na celkové ploše ho řadí na čtvrté místo žebříčku, při započítání lesů se dostane na druhou pozici.

Největší plochu ve městě zaujímá park vytvořený z bývalého hřbitova mezi ulicemi Ruprechtickou, Budyšínskou a Ruskou. Před čtyřmi lety ho město za pět milionů korun zrekonstruovalo jako Zahradu vzpomínek. Centrální cesta z liberecké žuly jí "protéká" v meandrech z nejvyššího do nejnižšího bodu jako "řeka vzpomínek". Druhý největší je park u liberecké zoo a u letního kina. Devět milionů korun, převážně z evropských fondů, město nedávno investovalo do rekonstrukce Lidových sadů.

"Umístění v žebříčku nás potěšilo," říká mluvčí radnice Zuzana Minstrová. Další větší změny v uspořádání veřejné zeleně podle ní magistrát nechystá. "Probíhá jen standardní obnova městských parků a alejí."

5. Pardubice

3,39 % parkové zeleně (5. místo), 16,43 % včetně lesů (11. místo)

Když si Pardubice v roce 2012 počítaly podíl zeleně vlastními silami, došli k číslu 3,9 % městské zeleně v majetku města a 4,51 % veškeré veřejné zeleně. "Celkovou plochu včetně lesů vyčíslenou nemáme," říká náměstek primátora zodpovědný za životní prostředí Jiří Rozinek (ČSSD)

Nejdůležitější jsou podle něj souvislé zelené plochy podél Labe a Chrudimky, které procházejí až do centra. Břehy Labe jsou zarostlé divokou vegetací, místy neprůchodné. "Až na cyklostezku na levém břehu tu není kvalitní spojitá cestní síť. Proto není plně využit rekreační potenciál Labe a navazujících zelených ploch," informuje magistrát. Nábřeží Chrudimky má více městský charakter, i zde ale často chybějí kvalitnější cesty.

Město proto připravuje projekt "Náhrdelník Chrudimky", který by měl jednotlivé parky na řece lépe propojit a doplnit například lavičkami. Břehy Chrudimky by se měly zprůchodnit z Pardubic do Nemošic, případně dál do Hostovic a ideálně až do Chrudimi.

Zatím jen na papíře je také plán na vytvoření Labské stezky do Hradce Králové. Hmatatelnější výsledky už má rekonstrukce zámeckého parku Tyršovy sady, která by měla skončit do prázdnin.

6. České Budějovice

3,2 % parkové zeleně (6. místo), 10,33 % včetně lesů (13. místo)

České Budějovice mají při přepočtu na celou plochu lehce nadprůměrný podíl parkové zeleně a vysoce nadprůměrný podíl vodních ploch: jen Vrbenské rybníky na západním okraji města tvoří víc než 6 procent jeho plochy. Ve srovnání s jinými krajskými městy ovšem Budějovice neobhospodařují nijak rozsáhlé lesy. Při jejich započtení do celkového podílu zelených ploch dokonce klesá jihočeská metropole až na poslední místo žebříčku. Počítáme-li jen parky, jsou šesté.

"Vnitřní město je na zeleň velmi chudé, zvláště na tu veřejnou," připouští náměstek primátora Ivo Moravec z Hnutí Občané pro Budějovice. Také soukromá zeleň v centru podle něj prořídla, zvlášť po uvolnění pravidel pro kácení na soukromých pozemcích. "I když je většinou veřejně nepřístupná, nebo uzavřená ve vnitroblocích, tak stále významně přispívá k celkovému stavu zeleně ve městě," říká o privátních zahradách, trávnících a stromech náměstek. Do hodnocení EEA se ovšem veřejnosti nepřístupné plochy nepočítají.

Vedení města se podle náměstka chystá na obnovu dvou klíčových parků: Staroměstského a Stromovky. Zatím je ve fázi zadávání dendrologických posudků. Až se rekonstrukce rozjede, stromů v centru dočasně ubude: "Nesníží se plocha zeleně, jen dočasně její kvalita."

7. Ústí nad Labem

2,35 % parkové zeleně (7. místo), 38,83 % včetně lesů (4. místo)

Ústí má přímo v centru park Republiky, Mánesovy sady a několik dalších upravených zelených ploch. Opodál jsou pak místa jako Bertino údolí, Sedlo či Mariánská skála s divokou původní vegetací. "Problém Ústí není v nedostatku zeleně, spíš v její kvalitě," říká Romana Macová z kanceláře primátora.

Město by například chtělo vysazením mladých stromů nahradit staré lipové aleje v centru města. Lípy špatně snášejí posypové soli – plán na jejich pokácení ale narazil na protesty. "Nemůžeme proto přistoupit k celkové obměně alejí, ale pouze k výsadbě jednotlivých stromů. Tím se estetická hodnota alejí jako celku snižuje," domnívá se zástupkyně magistrátu.

Celkové skóre města, které se umístilo uprostřed žebříčku, vylepšují lesy, které na jeho okrajích zasahují až k obytným domům, případně od sebe oddělují panelová sídliště.

8. Hradec Králové

2,15 % parkové zeleně (8. místo), 22,92 % včetně lesů (8. místo)

Také "salon republiky" na soutoku Labe a Orlice při výpočtu podílů zelené plochy zřejmě znevýhodňuje zvolená metoda. "Procenta, která plynou z mapových podkladů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), zdaleka neodpovídají realitě. Nezahrnují liniové doprovody vodních toků, cest, remízy a přírodě blízké plochy," namítají prostřednictvím mluvčí Magdalény Vlčkové odborníci na městskou zeleň z hradeckého magistrátu.

Pro obraz města jsou podle nich typické takzvané "zelené klíny", které dosud nebyly považovány za rekreační plochy. V připravovaném územním plánu se to má změnit. "To zajistí mnohem příznivější poměr zelené a šedé struktury v obrazu města, které se snad následně promítnou i do podkladů EEA," věří magistrát.

Město má také dost široce vytyčené administrativní hranice. Zejména na severozápadním okraji Hradce do nich spadá území spíše venkovského charakteru, které se do plochy městské zeleně také nezapočítává. "Přitom zemědělská půda udržovaná jako louka, zejména extenzivní louka s rozptýlenou zelení, se na tvorbě krajinné zeleně podílí," argumentuje mluvčí radnice.

Součástí Hradce Králové je také víc než dva tisíce hektarů městských lesů určených k rekreaci.

9. Brno

2,10 % % parkové zeleně (9. místo), 30,63 % včetně lesů (5. místo)

V historickém centru Brna slouží k odpočinku svahy kolem Špilberku, Denisovy sady, zelené Moravské náměstí a čerstvě opravený park na Kolišti. O něco dál jsou to známé Lužánky, Kraví hora nebo Wilsonův les se zalesněnou bývalou sjezdovkou. Zároveň do brněnského katastru zasahují rozsáhlé příměstské lesy kolem přehrady a na severu výběžky Moravského krasu.

"Podle čísel Brno moc zeleně nevypadá," komentuje deváté místo náměstek primátora za Stranu zelených Martin Ander. "Nezdá se mi ale, že by vaše mapy ukazovaly třeba zelené vnitrobloky - přitom síla Brna je právě v nich. Další výrazný prvek jsou stromořadí kolem ulic, teď je to 17 tisíc stromů."

Největším připravovaným projektem ozelenění města je obnovení Staré Ponávky. "V minulosti byla uměle svedena pod zem, teď bychom z ní chtěli znovu udělat povrchovou řeku a vytvořit nová nábřeží," vysvětluje Ander.

Brněnskou specialitou je Jižní centrum. Jde o místo, kde mělo stát hlavní vlakové nádraží - kdyby se ovšem za sto let, kdy se Brňané dohadují o jeho přesunu, dokázali dohodnout. Mezitím tu mezi zahrádkářskou kolonií a přilehlou nejvyšší budovou Česka vyrostla džungle, kde mezi vybydlenými vagony na slepé koleji pobíhají zajíci.

10. Plzeň

1,43 % parkové zeleně (10. místo), 23,8 % včetně lesů (7. místo)

Zoologická a botanická zahrada v Lochotínském parku, fotbalem proslavené Štruncovy sady nebo rozsáhlý Borský park v jižní části města – to jsou hlavní oázy zeleně v aktuálním Evropském městě kultury.

"Dobře dostupné jsou i městské lesy. Na kole směrem k bolevecké soustavě rybníků se k nim člověk dostane za patnáct minut," říká Eva Barborková z plzeňského magistrátu.

Přístup Plzeňanů k veřejné zeleni se podle ní v poslední době změnil; víc než na samotné rozloze zelených ploch jim záleží na pohodlí a kvalitě veřejných prostor: "Na začátku 90. let odmítali jakékoliv kácení, nyní volají po doplňování vybavenosti pro aktivní využívání ploch zeleně."

11. Jihlava

1,39 % parkové zeleně (11. místo), 29,6 % včetně lesů (6. místo)

Zoologická zahrada a přilehlý lesopark Heulos – to jsou nejvýraznější ostrovy městské zeleně v centru Jihlavy. Na jejích okrajích lze najít rozsáhlé lesy, největší z nich je chráněné území Vysoký kámen, zalesněný kopec na severozápadním okraji města.

Po přepočtu na plochu města to stačí na jedenácté místo co do podílu parkové zeleně, po započítání lesů se Jihlava posune na šestou příčku.

"Plochy zeleně se snažíme dál rozšiřovat, i když dnešní doba developerských projektů vytváření nových parků moc nepřeje…," říká vedoucí odboru životního prostředí jihlavské radnice Katarína Ruschková.

Město je podle ní podstatně zelenější, než naznačuje jeho umístění v žebříčku. Jedná se však o zeleň ve vnitroblocích, na zahradách škol, o stromořadí či záhony trvalek na frekventovaných místech. Pokud tyto plochy nejsou široké alespoň deset metrů, případně se z ptačí perspektivy nejeví jako veřejně přístupné, do celkové plochy parkové zeleně se nezapočítají.

12. Olomouc

1,25 % parkové zeleně (12. místo), 13,54 % včetně lesů (12. místo)

Na schematické mapě vytvořené na základě dat Evropské agentury pro životní prostředí působí středověké centrum Moravy jako aglomerace s relativně malými parky v centru (Smetanovy, Bezručovy a Čechovy sady, botanická zahrada Rozárium) a většími plochami lesní zeleně jen na severovýchodě v okolí Svatého Kopečku a ZOO Olomouc.

Podle Radky Štědré z olomoucké radnice toto zdání klame: "Se zařazením našeho města v tomto žebříčku nelze souhlasit. Olomouc je městem parků. Tento odhad velikosti zelených ploch je z našeho pohledu pouze orientační."

Faktem je, že na satelitních snímcích chybí Holický les o výměře 33 hektarů, založený před dvěma lety na základě petice místních občanů.

Podle Radky Štědré je velkou výhodou pro životní prostředí Olomouce i to, že zde není téměř žádný průmysl. "Také proto ji obyvatelé vnímají jako příjemné místo k životu. Z krajských měst máme čtvrté nejnižší emise polétavého prachu."

13. Zlín

1,06 % parkové zeleně (13. místo), 43,7 % včetně lesů (3. místo)

Zlín sám sebe považuje za město zeleně. "Je to vidět na první pohled. Stačí přijet a přesvědčit se," říká mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák. Má spočítané, že tu roste 100 tisíc stromů, tedy víc než má město obyvatel. V době svého nejbouřlivějšího rozvoje ve 20. a 30. letech minulého století byl podle něj Zlín předními funkcionalistickými architekty – Tomáš Baťa tehdy pozval i Le Corbusiera – koncipován jako "město v zahradách".

Tím může být zaviněn špatný výsledek při měření podílu zeleně ze satelitních snímků. Metoda Evropské agentury pro životní prostředí nepočítá do městské zeleně například zahrádky slavných červených baťovských domků (nejsou veřejně přístupné). Nezapočítává ani jednotlivé stromy nebo zelené plochy užší než deset metrů.

Zlín zároveň vykazuje ze všech krajských měst nejmarkantnější rozdíl mezi rozlohou zeleně městské a rozlohou lesů, které na satelitních snímcích nejeví známky rekreačního užívání. Po započtení těchto ploch se Baťovo město z posledního místa v žebříčku vyhoupne na stupně vítězů.

Autor:  Petr Kočí, Jan Boček, Jan Cibulka, Marcel Šulek

Nové články v rubrice

Tipy

« »
Mobilní aplikace Zprávy ČRo - Foto: Michal Jindra

Číst nás můžete

i když nejste u počítače

 
Program ČRo Sport - Foto: Michal Jindra

Program streamu ČRo Sport

Na webu vysíláme přímé přenosy

 
Předkolo fotbalové Evropské ligy: Slavia - Rio Ave - Foto: Michal Jindra

Předkolo fotbalové Evropské ligy: Slavia - Rio Ave

Poslouchejte přímý přenos zápasu.

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace