Rozdíl ve mzdách mezi českými muži a ženami je 22 procent, v Evropě třetí nejvyšší

Rozdíl mezi platy žen a mužů je vyšší v zemích s delší rodičovskou dovolenou. Nejnižší z celé Evropy je ve Slovinsku, kde většina dětí začíná navštěvovat jesle po prvních narozeninách.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Horské túry se dají zvládnout s kočárkem

Horské túry se dají zvládnout s kočárkem | Foto: Petr Vavrouška | Zdroj: Český rozhlas

Rozdíl v hodinové mzdě zaměstnaných mužů a žen je v Česku 22 procent. Zatímco muži v průměru berou 30 tisíc korun měsíčně, ženy si vydělají 23 a půl tisíce korun. V Evropě patříme k zemím s největším příjmovým rozdílem, větší nepoměr je pouze v Estonsku a Rakousku.

Na opačném pólu je Slovinsko, kde se mzdový rozdíl už několik let drží na třech procentech.

Evropský statistický úřad sleduje pouze firmy s deseti a více zaměstnanci, například živnostníci tedy ve statistice nejsou. U zaměstnanců pak přepočítává hrubou mzdu na hodinovou odměnu, aby eliminoval vliv částečných úvazků. Jiné instituce, například Český statistický úřad, používají jinou metodiku, a mají proto mírně odlišná čísla.

Hlavní důvod mzdových rozdílů: péče o děti

Příčin mzdového rozdílu je několik, přehledně je shrnují například stránky Evropské komise (v angličtině). Třemi hlavními jsou silnější role žen v péči o děti, vyšší zastoupení žen ve špatně placených oborech, a naopak nižší zastoupení v manažerských pozicích. Často se k nim přidává i přímá diskriminace, kdy jsou ženy a muži na stejné pracovní pozici a se stejnou kvalifikací hodnoceni různě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česká republika se řadí k zemím s největším rozdílem mezi platy žen a mužů. O 22 % nižší platy žen se odrážejí např. v nižších penzích.Proto se problému věnuje MPSV a rovné oceňování mají nově kontrolovat inspektoři práce.

Jak ukazuje mezinárodní srovnání, velký rozdíl v platech mužů a žen není typický pro zavedené demokracie, postkomunistickou Evropu nebo třeba severské státy. V menší nebo větší míře se vyskytuje ve všech evropských zemích.

Jak naznačuje naše analýza, hlavním důvodem nerovnováhy je zřejmě péče o děti, které se v drtivé většině věnují ženy. Jedno až tříletá pracovní přestávka, kterou nabízejí evropské země, znamená na trhu práce hendikep.

Data o poměru mužů a žen na rodičovské dovolené sbírá Eurostat. U většiny zemí jsou nicméně údaje o mužích buď nespolehlivé, nebo zcela nedostupné. V Česku podle nich bylo v roce 2010 na rodičovské dovolené 263 tisíc žen a 2,4 tisíce mužů – právě u mužů jsou ale čísla nejistá. Pokud jim budeme věřit, na 100 mateřských dovolených připadá jeden otec na rodičovské dovolené. V sousedním Německu je poměr značně odlišný, na 297 tisíc žen připadá 57 tisíc mužů, tedy poměr přibližně 5:1.

Vyšší rozdíl souvisí s delší rodičovskou dovolenou

V zemích, kde se žena stará o dítě déle, je mzdový rozdíl mezi oběma pohlavími vyšší. Naznačuje to srovnání s délkou placené rodičovské dovolené (včetně několikatýdenní povinné mateřské dovolené, kterou v grafu i dalším textu zahrneme pod rodičovskou dovolenou).

Délka rodičovské dovolené vs. mzdové rozdíly v EU | Foto: Jan Boček

Zdroj dat: OECD, Eurostat

Z dat opět vyčnívá Slovinsko s nejmenším rozdílem ve mzdách a nejkratší – pouze roční – rodičovskou dovolenou v Evropské unii. Souvislost obou ukazatelů potvrzuje i Estonsko na opačném konci grafu.

„Slovinsko je pro mě příkladem dobré praxe,“ potvrzuje postavení této země Klára Čmolíková Cozlová z neziskovky Otevřená společnost, která se věnuje otázce mzdové nerovnosti. „Dlouho tam byl rozdíl v příjmech poměrně velký, na současná tři procenta se země dostala až v několika posledních letech.“

„Ve Slovinsku se prosadila kombinace několika faktorů,“ dodává Čmolíková Cozlová. „Jednak je to kvalitní a dostupný systém předškolní péče, který se o dítě postará od prvních narozenin. Zároveň nikomu není divné, když se matka po jednom roce vrátí do práce a dítě nechá ve školce. Kromě toho asi před deseti lety probíhaly intenzivní politické debaty, kdy se stát opravdu snažil narovnat situaci a nebál se mluvit se zaměstnavateli.“

Vliv rodičovské dovolené na kariéru nejlépe dokládá mzdová propast mezi oběma pohlavími po 35. roce života. Čeští muži se v tomto věku obvykle naplno věnují kariéře; ženy se typicky vracejí do zaměstnání po rodičovské dovolené.

Rozvod u žen často vede pod hranici chudoby

Další prohloubení mzdové propasti pak zažijí ženy po pětašedesátém roce života, kdy se celoživotní nižší mzdy promítnou do výše důchodu. Jak plyne z dat České správy sociálního zabezpečení, průměrné starobní důchody žen mohou být v některých okresech až o necelé čtyři tisíce nižší oproti těm mužským.

„Nižší mzda, dlouhá rodičovská, péče o nemohoucí členy rodiny, to všechno se na sklonku produktivního věku sečte a poměrně dramatickým způsobem překlopí do výše starobních důchodů,“ uvádí socioložka Romana Volejníčková, jedna z autorek mezinárodní studie o nerovnoměrných penzích.

V Česku je rozdíl v důchodech vyšší v hornických oblastech. Ty jsou typické relativně vysokými mzdami části mužů a zároveň poměrně vysokou nezaměstnaností. Rozdíl se pak projeví právě ve výši důchodů. To je i případ Karviné, kde je mzdový rozdíl nejvyšší: muži v průměru dostávají necelých 12 tisíc korun, ženy méně než 8 tisíc.

Zdroj dat: ČSSZ

Celoevropsky jsou rozdíly v penzích mužů a žen čtyřicetiprocentní. V západoevropských zemích je přitom tento rozdíl vyšší než v zemích středo a východoevropských. Důvodem může být to, že na východě jsou penze výrazně nižší.

Částečný úvazek nemusí být dobré řešení

Spojit pracovní život s osobním – tedy i s mateřstvím – je snazší v zemích, kde zaměstnavatelé nabízejí částečné úvazky. V Česku je tahle praxe neobvyklá, na částečný úvazek pracují jen tři procenta mužů a deset procent žen. V Nizozemsku je to víc než polovina všech zaměstnanců.

Čmolíková Cozlová z Otevřené společnosti nicméně právě před částečnými úvazky varuje. „Rakousko, kde má částečné úvazky téměř polovina žen, může být příkladem, jak to nedělat. Částečné úvazky můžou být pro ženy hrozná past. Sníží se počet hodin jejich práce, tím pádem se sníží jejich příjem a sníží se i jejich budoucí nároky v rámci důchodů. Počítá se s tím, že se to dorovná v rámci rodiny. Jenže pak přichází spousta rozvodů a ženám to nikdo nikdy nevrátí.“

Ženy v důchodovém věku, které se ocitnou bez partnera, jsou proto častěji ohrožené chudobou. Zatímco muži, žijící sami, se ocitají pod hranicí chudoby v 7 procentech případů, u žen je to 15 procent. Bez partnera a bez peněz se ostatně ocitají i ženy, kterých se rozvod nedotkne – očekávaná délka života je u žen vyšší o pět let.

Počítačová revoluce vyhnala ženy z informatiky

Ženy navíc pracují v oborech se statisticky nižšími mzdami a často na nižších pozicích. Nejvyšší podíl žen (79 procent) je ve zdravotnictví s mediánem mzdy 24,2 tisíce korun a školství (77 procent žen) s mediánem mzdy 22,6 tisíce korun. Zejména ve zdravotnictví panuje tradiční struktura, kde manažerská místa obsazují muži.

Naopak v nejbohatším oboru – informatice s mediánovou mzdou 46,8 tisíce – je dnes pouhá čtvrtina žen. Nebylo tomu tak vždycky. Ještě před dvaceti lety, tedy před rozšířením osobních počítačů, se „informačním a komunikačním činnostem“, jak zní definice ČSÚ, věnovalo víc žen než mužů.

Podíl žen podle oboru | Foto: Jan Boček

Zdroj dat: ČSÚ

Linky ukazují změnu podílu žen v jednotlivých oborech mezi roky 1993 a 2014.

Barva označuje medián mzdy v roce 2014 (červená znamená nižší, modrá vyšší, nejnižší je 13,5 tisíce korun v pohostinství, nejvyšší 46,8 tisíce korun v informatice).

Šířku linky určuje počet zaměstnanců v oboru v roce 2014 (nejméně v hornictví, 35 tisíc, nejvíc ve zpracovatelském průmyslu, 1,3 milionu).

„Mzdový rozdíl je způsoben i tím, že u nás se o platech nehovoří,“ komentuje čísla Čmolíková Cozlová. „Spousta lidí má doložku mlčenlivosti, otázky po mzdách považujeme za něco ošklivého. Ale když nemáme transparentně nastavenou platovou politiku, kdy nemůžeme a nechceme zjišťovat, zda opravdu odměňujeme ženy stejně jako muže, těžko můžeme z tohoto kruhu vykročit,“ dodává.

Existuje ale obor, kde ženy berou víc než muži. V grafu ho nenajdete, ukáže se až v odlišném členění. Je to práce v ozbrojených silách. Mediánová mzda je u vojskových žen oproti mužům o 8 procent vyšší.

Ve státní sféře není mzdový rozdíl o mnoho menší

Český stát se sice rozdílnému ohodnocení mužů a žen naoko brání, ale sám má máslo na hlavě: rozdíl mezi platy obou pohlaví je ve státní sféře pětinový. Tedy jen o málo nižší než v soukromých podnicích.

Důvodem je fakt, že muži častěji dosahují na bonusy, prémie nebo osobní ohodnocení. Tabulkové platy, které mají ve veřejné sféře podobné rozdíly odbourávat, tak v praxi svou roli neplní.

Právě to se snaží změnit ministryně práce Marksová z ČSSD. Na diskriminační platové rozdíly se mimo jiné zaměří kontroly inspektorátu práce.

„Inspektoři a inspektorky práce dostanou metodiku, na co se při kontrolách zaměřovat, když se jedná právě o nerovnosti v odměňování, a někdy v dubnu chceme spustit masivnější kontrolní akci. Domnívám se, že všechno v zákoně máme, ale problém je, že antidiskriminační zákon neumíme využívat a platí to hodně i na soudy,“ myslí si Marksová.

Lucie Vopálenská, Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme