Za státní normy platí školy i hasiči. Stavebníkům je dal soud zadarmo

Tisíc korun za půl roku. Tolik musí zaplatit každý, kdo potřebuje přístup ke státním technickým normám. Tedy nejen podnikatelé, ale i státní instituce, školy či firmy s majetkovou účastí státu. Za předpisy, jejichž dodržování obvykle vyžaduje, utrží stát desítky milionů korun ročně.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příklad technické normy

Příklad technické normy

V roce 2014 inkasoval Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) 60 604 682 korun za prodej přístupu k technickým normám. Český rozhlas to zjistil z dat, která získal podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Státní instituce zaplatily ÚNMZ pět milionů korun, státní firmy, jako například ČEZ, přes čtyři miliony a školy necelý milion. Zbytek, tedy asi 50 milionů, pochází z poplatků od firem a živnostníků.

Platí se především za přístup k normám na internetu: jde o formu předplatného, které stojí tisíc korun na půl roku. Po vypršení předplatného normy uživateli zmizí. Vytisknout si je může jen za další poplatek: do 50 stran za 1 500 Kč, do 200 stran za 2 500 Kč, atd.

Co jsou technické normy a k čemu slouží

Technické normy stanovují požadavky na kvalitu nebo bezpečnost nejrůznějších výrobků a služeb. Představují jen doporučení, nejsou tedy právně závazné, ale jejich splnění bývá například podmínkou pro účast v soutěži o veřejné, ale i soukromé zakázky.

Normy často stanovují minimální požadavky na daný výrobek či službu, ale výrobce může zvolit třeba i lepší řešení, pokud ho vyvine.

Například norma ČSN 73 6110 mimo jiné stanoví, že jízdní pruh na rychlostních komunikacích má mít šířku tři a půl metru nebo že pruh pro cyklisty má být široký jeden metr.

Ze všech norem, které se do české soustavy ročně dostanou, vzniká asi desetina v tuzemsku, zbytek se přejímá ze zahraničí.

Stát za normy platí sám sobě

Za normy spravované státním úřadem platí překvapivě i mnohé státní či polostátní instituce. Jen za loňský rok tak například Hasičský záchranný sbor ČR zaplatil 206 tisíc korun a Státní úřad inspekce práce 280 tisíc. Podobné částky vynakládá i Ředitelství silnic a dálnic (206 tisíc), Správa železniční dopravní cesty (253 tisíc) nebo pražský dopravní podnik (256 tisíc).

Hasičský sbor platí za normy i kvůli tomu, že ze zákona musí požární předpisy zpřístupňovat veřejnosti.

Kritici stávajícího systému namítají, že předprodej státem vytvářených a spravovaných předpisů jiným státním institucím je ztrátový. Peníze sice odcházejí ze státního rozpočtu a následně se do něj jinudy vracejí, toto „kolečko“ ale vytváří nemalé náklady spojené s účetnictvím a administrativou.

Zdroj dat: ÚNMZ; čištění dat a výpočet: Český rozhlas. Kompletní data včetně identifikačních čísel odběratelů si můžete stáhnout ve formátu XLSX.

Stavební normy zdarma?

Státní obchod s technickými normami narušilo nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Na základě návrhu od pražského zastupitele Jakuba Michálka (Česká pirátská strana) rozhodl, že stavební normy odkazované a vyžadované stavebním zákonem musí být veřejně přístupné zcela zdarma.

To stanoví i samotný zákon, který ale ÚNMZ obcházel tvrzením, že pro zajištění veřejného přístupu stačí umístit v Národní knihovně v Praze jeden výtisk, ze kterého si ovšem nikdo nesmí nic zkopírovat.

Tuto argumentaci soud odmítl a nastínil, že by bylo vhodnější stavební normy umístit volně na internet.

ÚNMZ na rozsudek reagoval tvrzením, že i nadále nebude žádné normy poskytovat bezplatně a vyčká na nové rozhodnutí Městského soudu v Praze, kam se věc vrátila. Začátkem září soud přikázal úřadu rozsudkem č. j. 11A 3/2014 - 82 poskytnout "plné znění všech technických norem ČSN, ČSN EN, podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, a právní předpisy vydané k jeho provedení (technické normy ve stavebnictví)", podle evidence soudu se však ministerstvo průmyslu a obchodu opět odvolalo.

Ministerstvo vrací úder

Také u jiných než stavebních norem zůstává vše při starém, cenu za přístup k nim nadále stanovuje vyhláškou ministerstvo průmyslu a obchodu.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se ministerstvu průmyslu a obchodu nezamlouvá, snaží se ho anulovat změnou zákona. Přílepkem k novele zákona o technických požadavcích na výrobky chce resort Jana Mládka (ČSSD) ze stavebního zákona paragraf, o který se rozhodnutí soudu opíralo, jednoduše vyškrtnout.

Pozměňovací návrh přinesl na hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Mládkův stranický kolega Štěpán Stupčuk. Úprava již prošla druhým čtením na schůzi sněmovny 10. prosince.

Data plná chyb a překlepů

Pro vyčíslení příjmů za prodej norem použil Český rozhlas data získaná od ÚNMZ podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Úřad původně čísla o prodejích odmítal poskytnout s odkazem na obchodní tajemství.

Takovou argumentaci ale ministerstvo průmyslu a obchodu prohlásilo za neplatnou. Zaslaná data obsahovala takové množství chyb a překlepů v názvech odběratelů, že bylo nutné k jejich vyčistění a spárování podle identifikačních čísel firem a institucí vyvinout speciální počítačový program.

Marcel Šulek, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme