V Dejvickém divadle nastane příští rok střídání stráží nebo spíš střídání vedení. Novým uměleckým šéfem bude divadelní a filmový režisér a scenárista Jiří Havelka, který vystřídá Martina Myšičku.
Dejvické divadlo má nového uměleckého šéfa. Dosavadního Martina Myšičku od roku 2025 nahradí režisér Jiří Havelka, který s divadlem spolupracuje přes šestnáct let.
Zahrála si v seriálu Oktopus. Mariku Šoposkou můžeme vidět i ve filmu Jiřího Mádla Vlny nebo v divadle Studio DVA v divadelní hře Štíři z února, kterou napsala herečka s Miroslavem Krobotem.
Teplické divadlo je podle ředitele největší mimopražské. „700 lidí tady může současně sledovat divadelní představení. Během 10 minut se pak těch 700 lidí může přemístit do jiných sálů,“ přibližuje.
Hru Autoteatro – Problémoví spolužáci můžou diváci navštívit vždy dva vybrané dny v měsíci ve čtyřech různých časech. První den se hraje česky, druhý anglicky.
Hospoda Na mýtince byla první hrou, kterou napsali Svěrák se Smoljakem dohromady. „Cestou z Vídně přišel Láďa s nápadem představit Cimrmana jako autora operet,“ vzpomíná Svěrák.
Tisíce lidí v neděli na různých místech Česka i Slovenska souběžně sledovaly přímý přenos představení z Dejvického divadla v Praze. Tam byla většina kin vyprodaná už týden dopředu.
„Když se přenášel Ucpanej systém, byly problémy se zvukem. Takže já budu hlavně držet palce zvukařům,“ těší se na nové představení Dejvického divadla Elegance molekuly jeho autor Petr Zelenka.
Záskok si nese dvě prvenství. Jako jediná hra Divadla Járy Cimrmana dostal cenu Alfréda Radoka, stal se hrou roku 1994, a jako jedinou hru největšího Čecha ji soubor uvedl v Národním divadle.
Dejvické divadlo jednou za rok uspořádá velkou filmovou premiéru. Loni v dubnu streamovali hru Ucpanej systém, letos to bude hra s názvem Elegance molekuly věnované Antonínu Holému.
Za roli stárnoucího Andrého ve hře Otec získal cenu nedávno zemřelý Norbert Lichý. Ocenění Inscenace roku získaly Bakchantky, které v režii Jana Friče uvedlo Národní divadlo.
„Mistři světa jako Lábus, Kaiser mě vzali jako sobě rovného. Celá léta jsem měl pocit, že to je normální, pak jsem přešel do jiného divadla a zjistil, že to tak není,“ vzpomíná Vacek.
„Naším záměrem bylo pojmout Rusalku jako příběh, pohádku-mýtus, kde je zobrazeno základní archetypální jednání postav, které se přenáší z generace na generaci,“ řekl Lukáš Trpišovský z dua SKUTR.
„První roli jsem dostal, protože Jarda Uhlíř zapomínal na představení. Když na Záskok nepřišel už třikrát, Svěrák mi řekl, ať jsem blízko, že když zase nepřijde, budu hrát,“ vzpomíná Marek Šimon.
Brněnské HaDivadlo letos slaví dvě výročí. Před padesáti lety vzniklo a před dvaceti se progresivní scéna přestěhovala. „HaDivadlo se nikdy nebálo kritiky,“ říká intendantka divadla Anna Stránská.
Komediální seriál Dobré ráno, Brno! přilákal pozornost bulváru. „Byla to má první zkušenost. Nejsem žádná slavná celebrita. Pro mě to byl šok,“ vypráví herečka Zuzana Zlatohlávková.
Česká příspěvková divadla hledají úspory na provoz. Ačkoliv se jim zvyšují tržby, musí šetřit. Hlavně kvůli rostoucím nákladům a v některých případech i snižování příspěvků od ministerstva kultury.
Ve vzpomínkách se objevují její divadelní role, v první řadě na scéně Národního divadla. Samozřejmě také mnoho filmových a televizních rolí. Herecké mistrovství Jana Hlaváčová uplatnila i v rozhlase.
Pražská rodačka ztvárnila desítky rolí v Národním divadle nebo v Divadle na Vinohradech. Známá je také z filmové série režiséra Dušana Kleina ‚o básnících‘ i mnoha televizních seriálů.
Hlas se opotřebovává a mejdan na jevišti jednou skončí, uvědomuje si operní pěvkyně Dagmar Pecková. Od zpěvu se přesunula k činohře, slávu opery šíří jako manažerka festivalu Zlatá Pecka v Chrudimi.
„Myslím, že jsem mentálně pankáč, ale teď se snažím být zodpovědnější, profesionálnější a násilným procesem v sobě toho pankáče potlačuju,“ říká o sobě v rozhovoru Tomáš Jeřábek.
Pro divadelníky není nic horšího než prázdné divadlo. Východočeské divadlo Pardubice se ale potýká spíše s opačným problémem. Během vánočních svátků bylo vyprodáno do posledního místa.
Herec divadla Járy Cimrmana Petr Brukner letos oslavil osmdesátku. A protože je fotograf a výtvarník, tak se můžeme těšit na jeho knihu. Jmenuje se Petr Brukner a uvidíme v ní jeho fotografie ulice.
Štěpán Kubišta chce nově s divadlem cílit na diváky mzi 15 a 25 lety. Tematicky se chce věnovat například hledání identity, ekologii nebo umělé inteligenci.
„Uvědomil jsem si, že když se ráno oblékneme, koukají nám z oblečení jenom dlaně a obličej. A často zapomínáme na to, jaká je krajina našeho těla,“ říká Rosťa Novák.