Český kalendář zní Švandovým divadlem
Hlediště (ilustr. obrázek)Foto: Stock.xchng
Plavčík z Uherského Brodu, zvukař z Kladna, nebo montér z Českého Těšína. Různí lidé, různých profesí. Jedno ale mají společné - hudbu. Všichni milují melodii a ve volných chvílích skládají.
Jejich talent by se ale nikdy neprojevil, nebýt netradičního hudebního projektu Český kalendář.
Textař a spisovatel Michal Horáček napsal cyklus dvanácti villonských balad o proměnách kalendářního roku. Každá z nich nese netradiční hudební linku známých i neznámých skladatelů.
Každý měsíc má svoje verše, každý z nich i svoji melodii. Takhle zněl květen na prknech pražského Švandova divadla, které cyklus balad uvedlo včera vůbec poprvé.
„Villonská balada je skutečně náročná, má velké historické kořeny, vznikla v rytířské době, kdy lidé ještě nebyli tak pragmatičtí, jako my. Omezení jsou mnohá, tři rýmové koncovky, přesný půdorys,“ popisuje strukturu veršů autor projektu Michal Horáček.
Své básně začal uveřejňovat na internetu před čtyřmi lety. Připsal k nim výzvu všem nadaným zájemcům, aby se pokusily melodické slovní obrazy zhudebnit.
Kromě zkušených skladatelů jako je Petr Hapka nebo Ondřej Brzobohatý hledali inspiraci v notových linkách i doposud neznámí autoři.
Mezi ně patří i Hynek Koloničný, montér z Českého Těšína:
„K mému úžasu se mi pan Horáček ozval, že je to zajímavé. Tak jsem zkoušel sládat, je to koníček.“
Ještě před odchodem do práce
Hudební podklad pro Český kalendář vznikal pod rukama Hynka Koloničného, který prošel jen několikaletým vzděláním na umělecké základní škole, ve volných chvílích. Většinou ráno před prací, kdy manželka odjela rozvážet poštu.
Pro Michala Horáčka byl svérázný chlapík z Českého Těšína objevem. A nejen on.
„Pak je tady pán, který má v Hranicích na Moravě studio, kdy vyrábějí jingly pro rádia. Nebo pán, který 30 let hrál jenom na pohřbech a svatbách.“
Hudební projekt, ve kterém se zazpívají například Bára Basiková, Vojtěch Dyk nebo Lenka Dusilová, potrvá ve Švandově divadle až do konce roku.
