I v důchodu mě budí hrůzostrašné herecké sny, svěřil se jubilant Viktor Preiss

VIDEO. Sedmdesátiletý Viktor Preiss je jedním z nejvýznamnějších českých herců své generace. Ačkoli se loni rozhodl pro odchod do důchodu, mnozí z diváků mají v živé paměti jeho výkony na scéně Vinohradského divadla nebo dříve Městských divadel pražských. Na kontě má také desítky televizních filmů a řadu seriálových rolí, hrál také asi ve dvaceti filmech. Vždy prý měl strach z toho, aby obstál. Nechtěl také jen plnit standardy, ale být opravdu dobrý.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Viktor Preiss, vítěz 19. ročníku ankety Neviditelný herec

Viktor Preiss, vítěz 19. ročníku ankety Neviditelný herec | Foto: Tomáš Vodňanský | Zdroj: Český rozhlas

Když se Viktor Preiss loni v červnu loučil se stálým angažmá ve Vinohradském divadle, všechny derniéry her, ve kterých vystupoval, byly vyprodané. Publikum mu děkovalo neutuchajícím potleskem ve stoje a výkřiky „bravo“. Sám herec svůj odchod zdůvodnil únavou a touhou více se věnovat rodině a cestování.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s hercem Viktorem Preissem o tom, jak vzpomíná na divadelní role a co všechno pro něj znamená humor. Moderuje Lucie Výborná.

„Nikdy neříkej nikdy, ale já jsem řekl už nikdy. Nerad bych se za pár let chytal za jazyk, ale život je, jaký je, tedy relativní, takže uvidíme,“ podotkl Viktor Preiss v pořadu Host Lucie Výborné.

Sentiment po odchodu z divadla se u něj prý nedostavil.

„Myšlenka na divadlo mě neláká. Stres, který jsem pokaždé měl, ještě dochází v hrůzostrašných hereckých snech. Máte propocené pyžamo, nevíte, kde jste, nemáte k dispozici žádný telefon, nevíte, o čem hra je, v jakém jazyce se hraje. Tohle se mi pořád zdá,“ popisuje Preiss.

Ačkoli Preiss patří mezi uznávané české herecké hvězdy, sám se za hvězdu nepovažuje. Noblesní umělec, který nemá rád publicitu, kdysi řekl, že na obdivovaný idol nemá figuru a není pro to ani vnitřně vybaven. Přesto se do divadla často chodilo na Preisse.

„Stres způsobuje otázka odpovědnosti. Vždy jsem měl strach z toho, abych obstál. Ale obstál v takové míře, na kterou byli diváci zvyklí,“ dodává oblíbený herec s tím, že se vždy snažil být dobrý a neplnit jen standard.

Viktor Preiss | Foto: Khalil Baalbaki

„Co tomu ale předcházelo? Člověk byl půldruhé hodiny před představením v šatně a trápil se s textem, jen aby neměl nějaký lapsus,“ přibližuje.

Herecké kvality dokázal v Amadeovi, jako Cyrano z Bergeracu, Shylock nebo Moliérův Harpagon. V posledních letech pak zářil ve frašce Georgese Feydeaua Brouk v hlavě, která se stala divácky nejúspěšnějším projektem ve více než stoleté historii vinohradské scény.

Posledním jeho představením byla 11. června komedie Neila Simona Vstupte!, stá repríza hereckého koncertu Viktora Preisse a Tomáše Töpfera.

Filmy Milenci v roce jedna i Anděl Páně 2

Preiss si nezískal srdce diváků pouze divadelními rolemi. Lidé ho znají především z televize, kde jenom počet filmů, které natočil, přesahuje 140. Objevil se v řadě seriálů, od F. L. Věka přes Nemocnici na kraji města a Četnické humoresky po nedávné Čapkovy kapsy a krimiseriál Clona.

Z jeho filmových rolí asi největší pozornost kritiky i diváků vzbudil snímek z roku 1973 Milenci v roce jedna, dodnes silný příběh milostné dvojice, kterou vytvořil spolu s Martou Vančurovou. Z poslední doby hrál například ve filmu Anglické jahody, objevil se i ve filmech Lída Baarová a Anděl Páně 2.

Pražský rodák Viktor Preiss na gymnáziu koketoval s myšlenkou stát se novinářem. Vystudoval herectví na DAMU a v roce 1969 nastoupil do angažmá v Městských divadlech pražských. O čtrnáct let později přešel do Divadla na Vinohradech, kde působil až do loňského roku.

Výraznou stopu zanechal také v rozhlase a v dabingu. Jeho hlasem mluví například britský ministr v populárním seriálu Jistě, pane ministře, spravedlivý pirát Sandokan nebo Robin Williams v komedii Mrs. Doubtfire - Táta v sukni.

Za namluvení tohoto filmu obdržel v roce 1995 Cenu Františka Filipovského, druhou pak za namluvení hlavní role ve filmu Oscar Wilde. Na svém kontě má nespočet rozhlasových rolí, loni například získal rozhlasovou cenu Thálie za roli Václava Talicha v rozhlasové hře Má protentokrát obsazená vlast.

„Jsem vděčný za práci, kterou v rádiu mám, protože je docela kvalitní a celý život do rozhlasu rád chodím,“ říká Preiss.

Dobrý divadelní a rozhlasový herec si podle režiséra Víta Vencla musí být vědom toho, že se při každém novém zkoušení musí začít od začátku.

Viktor Preiss, natáčení hry Pařník | Foto: Tomáš Vodňanský

„Když je někdo dobrý divadelní herec a nešlape si na jazyk, bude i dobrý rozhlasový herec. Skuteční profesionálové, a to je případ Viktora Preisse, vědí, že musí pokaždé začít znovu. A to je právě to těžké, proto se tomu mnozí herci chtějí vyhnout. U Viktora Preisse to tak není. On ví, že musí začít znovu, a ještě z toho má radost. Proto je s ním i radost pracovat,“ vysvětluje Vencl.

S Viktorem Preissem se při natáčení rozhlasových her nejednou setkala režisérka Lída Engelová. Viktora Preisse považuje za výjimečného herce, který dokáže rozhlasově ztvárnit postavy z děl Oscara Wilda.

„On je jediný, kdo může hrát dokonale díla Oscara Wilda. My jsme kdysi v rozhlase točili Zločin lorda Artura Savila. Jak Viktor lorda Savila natočil, na to by byl Oscar Wilde pyšný,“ hodnotí Engelová.

Preiss je držitelem celé řady dalších ocenění, například Cen TýTý a Elsa. Divadelní Thálii získal za rok 1999 za roli Cervantese - Dona Quijota v inscenaci Muž z La Manchy na jevišti pražského Divadla na Fidlovačce.

ČTK, Lucie Výborná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme