Zprávy → Divadlo28. září  2016 v 08:00  

Vaněk z Audience i Bedřich z Vernisáže. Postavy Václava Havla měly s jeho osudem hodně společného

Václav Havel při návštěvě Schillerova divadla v Berlíně (1968) - Foto:  Knihovna Václava Havla,  Archiv Ivana M. Havla

Václav Havel při návštěvě Schillerova divadla v Berlíně (1968)Foto:  Knihovna Václava Havla, Archiv Ivana M. Havla

2. DÍL SERIÁLU. Dramatik, disident, symbol sametové revoluce, exprezident... zkrátka Václav Havel. Blíží se 5. říjen, kdy by oslavil 80. narozeniny. Václav Havel je považován za autora prvního českého absurdního dramatu, kterým byla v roce 1963 Zahradní slavnost. Ve svých hrách postihoval hlavně absurditu totalitní moci, vysmíval se byrokratickému jazyku, který nazýval ptydepe. Snažil se odhalit vyprázdněnost systému i mezilidských vztahů. Proto se v jeho hrách často opakují slova, fráze i celé situace.

V období normalizace byl Václav Havel zakázaným autorem, přesto psal dál a hned v několika hrách se objevují postavy, které mají s jeho osudem hodně společného. Jako třeba Vaněk v Audienci. V záznamu ze 70. let hraje Václav Havel v podstatě sám sebe. 

 

Ve svých hrách postihoval Havel hlavně absurditu totalitní moci, snažil se odhalit vyprázdněnost systému i mezilidských vztahů.

Vložit na svůj web

Zakřiknutý nesmělý spisovatel, tentokrát se jmenuje Bedřich, se objevuje i ve hře Vernisáž. Na návštěvě u snobských přátel musí čelit jejich nátlaku, aby opustil disent a vyznával stejné konzumní hodnoty jako oni. 

Trojici takzvaných „vaňkovských moralit" doplňuje ještě hra Protest z roku 1978. 

Zkušenosti z disentu Havel vložil i do hry Largo desolato, ve které hlavní postavu trýzní nejen režim, ale i okolí, které v něm chce vidět jen hrdinu.  

 

"Dovolil jsem si ho umlčet," vzpomíná na Havla jeho dvorní režisér Andrej Krob

Vložit na svůj web

Prezidentské období přineslo Václavu Havlovi paradoxně nejdelší pauzu v jeho dramatické tvorbě. Zakončil ji hrou a také filmem Odcházení, který sám režíroval. Pro Odcházení namluvil osobité scénické poznámky a film zakončil v typicky havlovském stylu:  

„Děkuji vám, že jste si vypnuli své mobilní telefony. Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Zapněte si telefony.“ 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace