Kauza Karla Srby míří k Nejvyššímu soudu

Nejvyšší soudFoto:  Brno.cz

Před Nejvyšší soud se dostane případ plánované vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Nejvyšší žalobkyně totiž podala dovolání proti rozsudkům nad bývalým generálním sekretářem ministra zahraničí Karlem Srbou a trojicí jeho spoluobžalovaných.

Za plánování vraždy novinářky byl Srba loni odsouzen k osmiletému vězení. Pražský vrchní soud označil za prokázané, že to byl Srba, kdo si u své přítelkyně Evy Tomšovicové vraždu objednal. Chtěl novinářce zabránit v tom, aby dále odhalovala podezřelý způsob, jakým nabýval majetek, který zřejmě pochází z úplatků. 

Tomšovicová dostala u soudu šest let vězení, vimperští podnikatelé Michal Novotný a Petr Volf, které na vraždu najala, šest a čtyři roky. Jiřímu Slavíkovi, který jim sehnal semtex, soud potvrdil podmínku. 

Vrchní soud při odvolání neshledal v rozsudku českobudějovického krajského soudu žádná pochybení. "Pokud jde o právní kvalifikaci, ani zde jsme neshledali pochybení. Je pravdou, že všichni obžalovaní, kromě obžalovaného Slavíka, se podíleli na přípravě nájemné vraždy. Všichni věděli, že se jedná o usmrcení jiného za peníze, a tato skutečnost podstatným způsobem zvyšuje společenskou nebezpečnost jejich jednání. Obžalovaný Srba věděl, o jakou osobu se jedná, že to je mladá žena, matka dítěte; jeho pohnutka k tomu je zvlášť zavrženíhodná, že věděl, že se jedná o novinářku a musel si být také vědom toho, jaký dopad na Českou republiku v očích jiných států by to mělo, kdyby u nás byli usmrcováni tímto způsobem novináři za to, co píšou," zdůvodnil verdikt předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička. 

Odvolací soud s Karlem Srbou měla v přímém přenosu na sklonku října vysílat Česká televize. Soudní senát se však po necelé hodině rozhodl přenos zastavit, neboť proti němu protestovali dva z obžalovaných. Veřejnoprávní televize mohla živě odvysílat jen vyhlášení verdiktu. 

Předseda senátu původně vycházel z toho, že přenos je v zájmu obžalovaných, aby nevznikla zkreslení. Proto ho televizi povolil. Později se ale senát ztotožnil s tím, že přenos by mohl obžalované stresovat a mohlo by to poškodit jejich právo na řádnou obhajobu. 

Příprava přímého přenosu vyvolala diskusi. Prezident Václav Klaus se obával politizace procesu, premiér Vladimír Špidla zase toho, že kamery ovlivní dění v soudní síni. Zastánci přenosu mají za to, že proces je veřejný a velmi známý, a tak veřejnost má právo na jeho sledování prostřednictvím kamer. 

Srbův obhájce Vít Široký nepovažoval za vhodné, aby ČT prokládala záběry ze soudní síně chystanými komentáři: "Protože se k tomu budou vyjadřovat lidé, kteří nemají naprosto žádný přehled o spisu. To co vědí, vědí ze sdělovacích prostředků. Ty informace (samozřejmě zprostředkované) nedávají dostatek záruk pro to, aby se k tomu mohli vyjádřit objektivně. Pokud by to bylo pouze vysílání procesu, tak by k tomu asi výhrady nebyly," uvedl Široký. Mluvčí televize Richard Klatovský uváděl, že v případě přímého přenosu by obsah nijak nekomentovala.