Zprávy → Domácí17. listopadu  2016 v 06:00  

17. listopad bez Zemana. 'Dobrovolně absentoval' i Havel a Klaus, ten kvůli únavě

Od roku 1990 se stalo už pětkrát, že by se prezident republiky oslav nezúčastnil (ilustrační foto) - Foto: Filip Jandourek

Od roku 1990 se stalo už pětkrát, že by se prezident republiky oslav nezúčastnil (ilustrační foto)Foto: Filip Jandourek

S informací, že se Miloš Zeman letos žádných oficiálních oslav 17. listopadu nezúčastní, přišel prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v pondělí. Hlava státu bude mít namísto toho soukromý program na zámku v Lánech. Od roku 1990 se stalo jen pětkrát, že by se prezident republiky oslav nezúčastnil - třikrát zastavila prezidenty nemoc.

Miloš Zeman bude chybět na oslavách 17. listopadu podruhé. V roce 2013 se omluvil kvůli nemoci, když léčil zranění kolene. Na pamětních místech ho tehdy zastoupil například ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt nebo tehdejší premiér Jiří Rusnok. 

Čtěte také: Nechal se strhnout ke hrubé neslušnosti. Přečtěte si, proč musí muž kvůli házení vajec na Zemana před soud

Následující dvě léta si ale hlava státu nenechala veřejné oslavy ujít. V roce 2014 Zeman odhalil pamětní desku na Albertově za účasti prezidentů Německa, Slovenska, Polska a Maďarska. Při vzpomínkovém shromáždění k 25. výročí událostí 17. listopadu prezidenta republiky stovky lidí vypískaly a vyzývaly ho k odstoupení. 

Miloše Zemana musela chránit ochranka před předměty, které létaly z davu. Právě kvůli vzduchem létajícím vejcím teď čelí obžalobě i jeden z údajných vrhačů, za výtržnictví mu hrozí až dva roky vězení

Čtěte také: Zeman 17. listopad veřejně slavit nebude. Albertov bude letos patřit studentům

Pozornost veřejnosti i médií pak Miloš Zeman přilákal i o rok později, kdy se na Albertově zúčastnil demonstrace organizované Blokem proti islámu. Kvůli shromáždění nemohli na Albertov studenti, kteří si tam listopadové události tradičně připomínali. 

Problémy nejde řešit na ulicích 

Poprvé od roku 1990 se veřejných oslav na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva nezúčastnil Václav Havel v roce 1993. Jako důvod jeho tehdejší mluvčí Ladislav Špaček uvedl, že prezident je názoru, že se doba změnila, existují demokraticky zvolené orgány a problémy nelze řešit na ulicích. 

Václav Havel se pak oslav nezúčastnil ještě dvakrát. Poprvé v roce 1996 kvůli virovému onemocnění. Květiny k pamětní desce za něj položil vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivan Medek. 

Čtěte také: Policie se připravuje na 17. listopad. Prahu čeká několik desítek akcí, řidičům se uzavře Národní třída

V roce 1997 musel Havel vynechat oslavy kvůli hospitalizaci v nemocnici. „Pan prezident si přeje, aby studentstvu nechyběla statečnost, ne odvaha, ale statečnost jako odvaha uvědomělá a uvážlivá," tlumočil tehdy vzkaz prezidenta členům Studentské komory Rady vysokých škol ČR ředitel Odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky Jan Šolc. 

Namísto oslav odpočinek 

Jednou na oficiálních oslavách 17. listopadu chyběl jako prezident také Václav Klaus. Bylo to v roce 2008, kdy ho na pietním aktu u Hlávkovy koleje zastupoval Ladislav Mravec z kanceláře prezidenta, který přednesl i Klausovu zdravici.  

Připomenout si události, které odstartovaly pád komunismu v bývalém Československu, přišel na Národní třídu třeba bývalý prezident a jedna z ústředních postav tehdejšího dění Václav Havel. Mluvčí Klause později uvedl, že prezident odpočíval po náročném programu předešlých dní. 

Podívejte se, jak v minulosti prezidenti republiky slavili 17. listopad. Přinášíme vám přehled od roku 1990 až po současnost. V něm najdete, co dělali prezidenti v den výročí nejčastěji, ale i to, co se tradici vymykalo – třeba předávání vyznamenání nebo autogramiáda knihy. 

Přehled toho, co dělali prezidenti republiky 17. listopadu od roku 1990 po současnost

Václav Havel 1990-2002 

1990 – Položil věnce k soše svatého Václava a přednesl projev na Václavském náměstí za účasti George Bushe a jeho ženy. 

Prezidenty George Bushe a Václava Havla v doprovodu jejich manželek odpoledne na Václavském náměstí nadšeně přivítalo stotisícové shromáždění k výročí 17. listopadu. Po americké a československé státní hymně položili oba státníci věnce na prostranství před sochou svatého Václava, tedy na místo, které se spontánně stalo symbolem odporu československých občanů proti totalitě, symbolem zápasu za svobodu, lidská práva a demokracii. Václav Havel a George Bush pak z prosklené tribuny pronesli ke shromáždění projevy. 

1991 – Položil kytice k památníku na Národní třídě. 

V podvečer 17. listopadu položil Havel na Národní třídě v Praze kytici květů k pamětní desce připomínající brutální zásah bezpečnostních sil proti studentům v roce 1989. Jak uvedl Deník ČST, prezident ČSFR se poté vydal v doprovodu Pražanů pěšky Václavským náměstím k soše svatého Václava, kde si rovněž připomněl výročí revolučních událostí. 

1992 – Ten rok v létě na funkci prezidenta republiky abdikoval. 17. listopadu se zúčastnil shromáždění na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. 

Havel abdikoval na funkci československého prezidenta 20. července roku 1992. Před oslavami, přesněji 16. listopadu, ale oficiálně oznámil úmysl kandidovat na úřad prezidenta České republiky. U příležitosti Mezinárodního dne studenstva se pak Havel zúčastnil shromáždění zástupců akademické obce a studentů Univerzity Karlovy na filozofické fakultě v Praze. 

1993 – Oslav se nezúčastnil, informoval o tom prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. 

Prezident byl podle mluvčího názoru, že se doba změnila, existují demokraticky zvolené orgány a problémy nelze řešit na ulicích. 

1994 – Připomněl si výročí na Národní třídě a setkal se se studenty na Pražském hradě. 

Výročí listopadových událostí v roce 1994 si na pražské Národní třídě připomněl prezident Václav Havel a jeho tehdejší portugalský protějšek Mário Soares. Později se při příležitosti pátého výročí listopadových událostí roku 1989 setkal ve Vladislavském sále Pražského hradu se studenty. V projevu řekl, že zklamání těch, kteří se domnívají, že se česká společnost nebo česká státní politika vzdaluje ideálům listopadu 1989, je výzvou politikům a vůbec vzdělancům, aby se snažili dělat víc pro zlepšování společenského klimatu. 

1995 – Položil věnce k soše svatého Václava a setkal se s protagonisty sametové revoluce v Lánech. 

Havel položil ráno 17. listopadu k soše svatého Václava na pražském Václavském náměstí neokázalý věnec. V podvečer se ve vile Amálie v Lánech rovněž setkal s dalšími protagonisty událostí před šesti lety, které znamenaly konec totalitního režimu v Československu. 

1996 – Veřejných oslav se nezúčastnil kvůli nemoci. 

Mezi představiteli, kteří položili květiny u pamětní desky v podloubí na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice v Praze, chyběl Václav Havel kvůli virovému onemocnění, které ho donutilo změnit program. Květiny za něj k pamětní desce položil vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivan Medek. 

1997 – Během oslav byl v nemocnici. Vzkaz studentům za něj tlumočil Jan Šolc. 

Vzkaz prezidenta, aby studentům nechyběla statečnost, členům Studentské komory Rady vysokých škol ČR tlumočil při přijetí na Pražském hradě ředitel Odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky Jan Šolc. „Pan prezident si přeje, aby studentstvu nechyběla statečnost, ne odvaha, ale statečnost jako odvaha uvědomělá a uvážlivá," řekl tehdy Šolc. 

1998 – Položil kytici k památníku na Národní třídě. 

Položením kytic u pomníku obětím komunismu na pražské Národní třídě si přední čeští ústavní činitelé, politici i řada Pražanů připomněli deváté výročí zahájení revoluce, která svrhla čtyřicetiletou nadvládu komunismu. Události listopadu 1989 stejně jako studentský protest proti nacismu z roku 1939 byly tématem vzpomínkových setkání po celé České republice. Prezident Václav Havel při této příležitosti uvedl, že navzdory nespokojenosti s řadou věcí ve společenském klimatu neztrácí naději, že se česká společnost bude vyvíjet ve smyslu ideálů „sametové revoluce". 

1999 – Zapálil svíčky na Národní třídě, přednesl projev na Pražském hradě a vyznamenal světové státníky. 

Desáté výročí potlačení studentské demonstrace uctil Havel tradičně položením květin a zapálením svíček na Národní třídě. Následoval ho mimo jiné tehdejší premiér Miloš Zeman a předsedové obou komor Parlamentu Václav Klaus a Libuše Benešová. Oslavit výročí pádu komunismu přijeli toho roku do Prahy také světoví státníci, kteří se podíleli na pádu železné opony. Prezident Václav Havel jejich činnost večer ocenil udělením Řádu bílého lva. Nejvyšší české státní vyznamenání na Pražském hradě převzali bývalí prezidenti Sovětského svazu, USA a Polska Michail Gorbačov, George Bush, Lech Walesa, někdejší německý kancléř Helmut Kohl, britská expremiérka Margaret Thatcherová. In memoriam byl vyznamenán i francouzský prezident François Mitterrand a bývalému americkému prezidentovi Ronaldu Reaganovi předal vyznamenání český velvyslanec v USA. 

2000 – Setkal se se studentskými vůdci sametové revoluce a položil květiny k památníku na Národní třídě. 

Listopadové události si v den státního svátku připomněl prezident Havel na setkání s tehdejšími studentskými vůdci sametové revoluce. Jako každý rok položil květinu a rozsvítil svíčku u památníku na Národní třídě. Události 17. listopadu se v roce 2000 poprvé slavily jako státní svátek. Spolu s prezidentem přišel k pamětní desce na Národní třídě i tehdejší předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus. Prezident si šel poté do nedalekého Rock Café prohlédnout výstavu fotografií zachycující události listopadu 1989 a pohovořit s tehdejšími protagonisty sametové revoluce, které doba nevynesla do politické funkce. 

2001 – Tradičně položil kytice k památníku na Národní.  

Na místo potlačené demonstrace, která před 12 lety odstartovala pád komunistického režimu, položil kytici se žlutými růžemi prezident Václav Havel v podvečer 17. listopadu 2001. 

2002 – Připomněl si výročí na Národní třídě, později se setkal se zástupci studentů. 

Na Národní třídě, na místě střetu policistů s demonstranty v listopadu 1989, kde je skromný památník, položil v podvečer květiny prezident Václav Havel. V nedaleké kavárně Café Louvre se pak setkal se zástupci studentů z let 1939, 1948, 1968 a 1989. 

Václav Klaus 2003-2012 

2003 – Položil poprvé jako prezident kytice k památníků na Národní třídě. 

Svíčky u pomníčku na Národní třídě, který označuje místo zásahu komunistické policie proti studentskému pochodu Prahou 17. listopadu 1989, zapálily desítky lidí. Květiny k pamětní desce položil také prezident Václav Klaus s manželkou Livií. 

2004 – Pronesl projev na slavnostním setkání ústavních činitelů ve sněmovně, 17. listopad si připomněl také na Národní třídě. 

Slavnostního shromáždění při příležitosti oslav 15. výročí událostí 17. listopadu 1989 se kromě poslanců zúčastnil prezident Václav Klaus, bývalý prezident Václav Havel, tehdejší předseda Senátu Petr Pithart, členové vlády, předsedové Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu Pavel Rychetský, Josef Baxa a Iva Brožová, ombudsman Otakar Motejl, diplomaté a ministr obrany Karel Kühnl. Později Klaus položil spolu se svou chotí květiny na Národní třídě. Květiny přineslo i mnoho představitelů politického života, mezi nimi i tehdejší premiér Stanislav Gross. Nadšené přivítání zde čekalo bývalého prezidenta a jednoho z předních aktérů tehdejších událostí Václava Havla. 

2005 – Přečetl dopis pro pietní shromáždění u Hlávkovy koleje, pak se přesunul na Národní třídu. 

Za dvojjediný svátek označil 17. listopad i prezident republiky Klaus, jehož dopis při pietním aktu zazněl. Podle něj mají občané povinnost uchovávat ideály svobody, kterou neohrožují jen teroristické útoky, ale například i touha po takzvaných jistotách. Prezident také položil kytici k památníku událostí ze 17. listopadu 1989. Spolu s ním si demonstraci studentů z roku 1989 dále připomněl tehdejší předseda Senátu Přemysl Sobotka, pražský primátor Pavel Bém, předseda městské organizace KDU-ČSL Marián Hošek a další představitelé KDU-ČSL. 

2006 – Tradičně položil kytice k památníku na Národní třídě. 

Prezident republiky Václav Klaus při příležitosti státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii položil kytici k památníku událostí ze 17. listopadu 1989. Spolu s ním se akce zúčastnil i tehdejší předseda Senátu Přemysl Sobotka. 

2007 – Přednesl projev při pietní vzpomínce před budovou Hlávkovy koleje. Pak položil kytice k památníku na Národní třídě. 

Václav Klaus přednesl 17. listopadu 2007 projev při pietní vzpomínce na listopad 1939 u Hlávkovy koleje v Praze. Později při příležitosti státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii položil kytici k památníku událostí 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze. 

2008 – Veřejných oslav se nezúčastnil. Zdravice pro pietní shromáždění u Hlávkovy koleje za něj přednesl Ladislav Mravec z kanceláře prezidenta. 

Oslavy státního svátku se obešly bez prezidenta Václava Klause. Řada ústavních činitelů v čele s tehdejším premiérem Mirkem Topolánkem u Hlávkovy koleje v Praze uctila památku vysokoškolských studentů, kteří byli před oběťmi nacistické perzekuce. Hlavu státu na tomto pietním aktu zastupoval Ladislav Mravec z kanceláře prezidenta, který přednesl i Klausovu zdravici. Klaus se nezastavil ani u památníku studentských nepokojů na pražské Národní třídě, kam přišel i bývalý prezident Václav Havel. Bylo to poprvé, co se Klaus od roku 2003 oslav nezúčastnil. Jeho mluvčí později uvedl, že prezident odpočíval po náročném programu z předešlých dnů. 

2009 – Pronesl projev u Hlávkovy koleje a měl autogramiádu své knihy. 

Václav Klaus v roce 2009 opět pronesl projev u Hlávkovy koleje sám. Později se setkal s tehdejším pražským primátorem Pavlem Bémem za účasti bývalého premiéra Jana Fischera. Toho dne se Klaus také zúčastnil autogramiády své knihy Kde začíná zítřek. 

2010 – Pronesl projev u Hlávkovy koleje a položil kytici k památníku na Národní třídě. 

Prezident při pietní akci u Hlávkovy koleje v Praze řekl, že poválečné násilí Čechů na Němcích bylo nesrovnatelně menší než násilí nacistů na okupovaných územích. Později, když spolu s tehdejším premiérem Petrem Nečasem přišel uctít památku studentů z listopadu 1989 k pamětní desce na Národní třídu, zdůraznil provázanost výročí 17. listopadu 1939 a 1989. Nečas uvedl, že je důležité si stále připomínat historii a dobu, kdy „Češi vykročili ke svobodě". „Abychom nežili ve světě, kde si myslíme, že svoboda je samozřejmost," řekl novinářům. 

2011– Pronesl projev u Hlávkovy koleje a připomněl si listopadové události u památníku na Národní.  

Události 17. listopadu mají podle prezidenta Václava Klause v české novodobé historii nadčasový význam, protože připomínají ideály, na nichž stojí česká moderní státnost. Prezident na pietním shromáždění u Hlávkových kolejí vyzvedl zejména studentský protest v roce 1939, který se uskutečnil v době, kdy nacismus byl na vrcholu sil. Podle něj následné represe ukázaly, že nacisté pochopili, jak velkou překážkou pro porobení českého národa je inteligence. Dopoledne položil kytici k památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze v doprovodu tehdejšího premiéra Petra Nečase a předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové (oba ODS). 

2012 – Tradičně pronesl projev na Praze 2 a přišel k památníku na Národní třídě. 

Pietní vzpomínky u Hlávkovy koleje se v roce 2012 zúčastnil i prezident tehdejší Václav Klaus, premiér Petr Nečas, ministr obrany Alexandr Vondra, náčelník generálního štábu Petr Pavel, předseda Senátu Milan Štěch, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda. Později položil kytici k památníku na Národní. 

Miloš Zeman 2013-2015 

2013 – Oslav 17. listopadu se první rok ve funkci nezúčastnil kvůli zraněnému kolenu. 

Prezident Miloš Zeman při oslavách chyběl kvůli zraněnému kolenu. Kvůli poranění se léčil na zámku v Lánech. K pamětní desce studenta Jana Opletala před budovou Hlávkovy koleje za něj proto věnec položil ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt. V ruzyňských kasárnách uctila památku obětí ředitelka Odboru spisové a archivní služby prezidentské kanceláře Libuše Benešová. „Na Národní třídu k památníku listopadových událostí položí květinu se stuhou prezidenta republiky Vratislav Mynář, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky," uvedla Burianová. Připomínku událostí z roku 1939, kdy okupanti při protinacistické demonstraci smrtelně zranili studenta Jana Opletala a dělníka Vojtěcha Sedláčka a následně popravili devět studentských vůdců, tradičně zahájila vzpomínka u Hlávkovy koleje. Zdravotně indisponovaného prezidenta Miloše Zemana s projevem zastoupil tehdejší premiér Jiří Rusnok. Později se Rusnok přesunul k památníku potlačení studentského průvodu z listopadu 1989, jež odstartovalo sametovou revoluci. 

2014 – Pronesl projev a odhalil pamětní desku na Albertově za účasti prezidentů Německa, Slovenska, Polska a Maďarska. 

Miloš Zeman v roce 2014 na Albertově pronesl projev a odhalil pamětní desku. Stovky lidí Zemana vypískaly a vyzývaly ho k odstoupení. Prezidenta musela ochranka bránit před předměty létajícími z davu, německého prezidenta Joachima Gaucka zasáhlo vajíčko do hlavy. Akce na Albertově se kromě Zemana a Gaucka zúčastnili také prezidenti Slovenska, Polska a Maďarska. Dav pískal a skandoval pouze při Zemanově projevu. Prezident se pak také na pražské právnické fakultě postavil proti heroizaci protestu na Národní třídě, vzdal nicméně čest těm, kteří tehdy prokázali statečnost. 

2015 – Přednesl projev na Albertově. Současně se tam uskutečnila demonstrace na jeho podporu pořádaná Blokem proti islámu. 

Prezident republiky Miloš Zeman uctil památku událostí 17. listopadu 1939 a 1989 na pražském Albertově, kde se současně uskutečnila demonstrace na podporu prezidenta, které se zúčastnil organizace Blok proti islámu. 

Zdroj: ČTK 

Autor:  Dominika Píhová  (dp)

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace