Nemlčel, proto půjde do vězení. Přečtěte si rozsudek nad Čechem, který chtěl k Islámskému státu
Detailní výpověď a přiznání před policií mu sice citelně snížily trest, kdyby ale nemluvil, před soud by se vůbec nedostal. V nepravomocném rozsudku nad Janem Silovským, prvním Čechem, jenž se toužil přidat k bojovníkům Islámského státu, to píše soudce Martin Kantor. Mladík ze Spáleného Poříčí nejprve policii řekl, že byl srovnaný se zabíjením, u soudu však brzdil a vypověděl, že počítal pouze s vlastní smrtí. Soudce mu ale obrat neuvěřil. Jeho výpověď představuje jediný přímý důkaz, že se chtěl připojit k IS. Silovského soud poslal za mříže jen na tři a čtvrt roku, původně mu hrozil až výjimečný trest.
K relativně nízkému trestu podle soudu přispěla vzorná spolupráce s policií, která ale Silovského zároveň potopila. "Projevila se nejen dobrovolným vydáním věcí souvisejících se stíhaným činem v rámci domovní prohlídky, ale také a zejména velice detailním doznáním obžalovaného v přípravném řízení, které představovalo zcela zásadní (a jediný přímý) usvědčující důkaz. Při absenci takového doznání by bylo lze pokládat za spolehlivě prokázanou toliko skutečnost, že obžalovaný jako muslimský věřící projevoval intenzivní zájem o Islámský stát a odcestoval do Turecka," připustil soudce Krajského soudu v Plzni Martin Kantor.
Čech, který chtěl k Islámskému státu, dostal tři a čtvrt roku vězení. Hrozilo mu doživotí
Číst článek
Silovského loni v únoru zadržela policie na letišti v Istanbulu. U sebe měl jednocestnou letenku na vnitrostátní let do města Gaziantep u syrských hranic. Odtamtud chtěl objednaným autem odjet do syrského Džarábulusu a tam se připojit k bojovníkům IS. Tureckým policistům se přiznal a ti ho poslali do Česka.
Tuzemská policie mladíka nejdříve stíhala na svobodě kvůli pokusu o účast na organizované skupině. Jenže poté, co začal vypovídat, právní kvalifikaci přiostřila a soud ho poslal do vazby. Sám totiž přiznal, že se chtěl k IS připojit a počítal se zabíjením. Vyšetřovatelé tak muže začali stíhat kvůli teroristickému útoku.
Před soudem otočil
„Chtěl válčit proti syrské vládě, protože syrských vojáků je v Sýrii asi nejvíce a Asad je diktátor. Chtěl válčit taky proti Americe kvůli imperialismu a proti Rusům prostě proto, že tam jsou a zabíjejí muslimy. Byl srovnaný s tím, že když půjde do té války, bude zabíjet lidi. Popravy prováděné Islámským státem považuje za moc násilné a moc časté. Pokud by on sám měl nějakou popravu vykonat, záleželo by na tom, jak a koho. Patrně by popravil jenom někoho, o kom by věděl, že si to zaslouží, asi za vraždy a za pašování drog, udělal by to co nejrychleji asi zastřelením, rituálně třeba pomocí nože by to neudělal," připomíná rozsudek "policejní" výpověď Silovského.
Nepravomocný rozsudek nad Janem Silovským by zpravy.rozhlas.cz on Scribd
Před soudem již mladík znatelně zmírnil, o zabíjení lidí ani slovo. "Na rozdíl od přípravného řízení ale deklaroval odlišný důvod, který jej vedl ke snaze připojit se k uvedené teroristické organizaci (tvrdil, že jediným takovým důvodem byla snaha přivodit si smrt), stejně tak se snažil bagatelizovat míru své informovanost o této organizaci," uvádí Kantor. Hned následně ale uvádí, že otočku Silovského nebyla věrohodná. Mluvil nejasně a opakovaně si protiřečil.
"Své vyjádření u hlavního líčení o důvodu, který jej vedl k cestě do Sýrie a snaze připojit se zde k Islámskému státu, učinil v situaci, kdy si byl vědom, že jím uvedený motiv ve výpovědi učiněné v přípravném řízení vedl orgány přípravného řízení k podstatnému zpřísnění právní kvalifikace stíhaného jednání," připomněl soudce.
Pomohly mu rozsudky
Muži naopak pomohly lékařské posudky, které u něj zjistily sníženou příčetnost. "V době páchání presumovaného činu byly rozpoznávací schopnosti obžalovaného zcela zachovány, ovládací schopnosti byly vlivem uvedené schizoidní poruchy osobnosti sníženy měrou podstatnou, rozsah tohoto snížení byl jistě více než poloviční, mohl činit až 85 procent," stojí v rozsudku. Soudce Kantor ale zároveň dodává, že Silovský nebyl natolik mimo, aby nemohl být za svoje činy odpovědný.
Neuspělo tvrzení, že v minulosti se Silovský pokusil o sebevraždu podřezáním žil. Právě to mělo podpořit argument, že do Sýrie letěl zemřít. "Takové jeho dřívější jednání znalci nehodnotí jako sebevražedný pokus, ale spíše jako takovou autoagresi, která u osob se schizoidní poruchou osobnosti často představuje jakousi ventilaci nahromaděné frustrace, přičemž po takové autoagresi, která v případě obžalovaného měla podobu dvojitého povrchového říznutí do žil, následuje zklidnění," konstatuje Kantor.
Kdo je Čech, který se chtěl přidat k tzv. Islámskému státu? Do Spáleného Poříčí, odkud muž pochází, se vydal reportér Radiožurnálu Lubomír Smatana
Nepřijali by ho
Silovskému hrozil za snahu připojit se k nejnebezpečnější teroristické organizaci současnosti až mimořádný trest, podle soudu by však jeho snaha připojit se k IS skončila neúspěchem. "Jeví se celkem reálným, že by se tak nestalo, a to zvláště v situaci, kdy obžalovaný - jako etnický Evropan pocházející navíc ze státu, v němž žije jen minimální muslimská komunita, a nemající dosud žádné konkrétní kontakty na Islámský stát – by na představitele dané teroristické organizace nemusel působit jako její autentický příznivec," uvádí Kantor.
Představa Silovského na syrském bojišti je o to nepravděpodobnější, že soudce ho poslal do nejmírnějšího typu vězení, tedy s dozorem, aby ho uchránil před útoky vězňů v přísnějším typu vězení. "Protože obžalovaný je osobou značně plachou, submisivní a málo schopnou účinné obrany vůči protiprávnímu jednání dalších osob, nelze vyloučit, že i ve věznici s dozorem, která má sice oproti věznici s ostrahou mírnější režim, avšak i sem jsou běžně zařazováni sociálně narušenější pachatelé páchající úmyslné trestné činy, by se mohl stát objektem šikanózního jednání," konstatoval Kantor. Případ se však přesouvá k vrchnímu soudu, Silovský se totiž proti rozsudku odvolal.
