Armáda má výhrady k plánované reformě zpravodajských služeb
Armáda má zásadní výhrady k chystané reformě českých zpravodajských služeb. Podle vládního návrhu zákona se má sloučit vojenské zpravodajství se dvěma civilními výzvědnými agenturami. Ministerstvo obrany trvá na tom, že ať už bude výsledek reformy jakýkoliv, vojáci - zpravodajci musí dál existovat.
Vojenští zpravodajci vyjíždějí například s jednotkami do zahraničních misí nebo spolupracující s vojenskými tajnými službami v rámci NATO. S výhradami armády souhlasí i šéf sněmovního výboru pro bezpečnost za ČSSD František Bublan.
"Nebráním se modelu, aby ty zpravodajské služby byly obě dvě civilní, jedna rozvědná a jedna kontrarozvědná, a samozřejmě každá z těch služeb musí mít nějakou vojenskou sekci. Je to takový trošku model německý, protože tam BND i BV má tyto sekce vojenské, které jsou zaměřeny do armády."
Bublan varuje, že přesun vojáků do civilních služeb může být spojený s mnoha problémy. Postavení vojáků z povolání totiž upravují úplně jiné zákony než civilních zpravodajců.
O vládním návrhu zákona bude ještě rozhodovat parlament. Člen sněmovního výboru pro obranu, lidovec Pavel Severa říká, že práci českých tajných služeb dlouhodobě chybí koordinace a důslednější kontrola.
"Musíme nejdřív nastavit mechanismus kontroly zpravodajských služeb, a poté, co budeme mít vhled do toho jak kontrolovat systém fungování a práci tajných služeb, tak pak můžeme dělat jakákoliv opatření - slučování, rozdělování, cokoliv."
Zatím funguje jen parlamentní kontrola vojenského zpravodajství a Bezpečnostní informační služby, na civilní rozvědku se ale tento dohled nevztahuje. Poslanci zároveň nemohou vstupovat do živých svazků služeb a zjišťovat, jestli například neporušují sledováním některých lidí jejich práva.
