Přejeme všem posluchačům klidné Vánoce

svíčky v kosteleFoto:  Comstock Images

Český rozhlas přeje všem svým posluchačům hezké, klidné a radostné vánoční svátky. Opět přišly dny, kdy doceňujeme blízkost rodiny a přátel. A pro ty, kteří takové štěstí mít nemohou, přináší Český rozhlas paletu pořadů, ze které si může vybrat opravdu každý. Ctí duchovní i rodinný rozměr Vánoc. Přejme si, aby letošní Vánoce nebyly pro nikoho smutné, aby přinesly pro každého z nás zastavení a zamyšlení nad tím, co je v životě skutečně důležité a podstatné.

Přestože slavení Vánoc je záležitostí světovou, má v různých jazycích pojmenování těchto svátků různý původ. Podle jazykových koutků Jaroslavy Hlavsové se většinou v názvu ozývá sám důvod k oslavě - Boze narodzenie, jak říkají Poláci, nebo rožděstvo podle Rusů. 

Anglické pojmenování Vánoc Christmas obsahuje v základu také Kristovo jméno. Zajímavý i český název Vánoce. Pochází ze staroněmeckého Weihnachten, tedy svaté noci. 

Půlnoc Štědrého večera je časem, kdy nejen katolická církev slaví za mimořádného zájmu veřejnosti narození Ježíše Krista. Radost, která tajemnou, v lidové zbožnosti až pohádkově vypadající událost doprovází, vyplývá pro jedny z víry ve vtělení Boha - pro jiné pak z atmosféry odpuštění a vzájemného obdarovávání. 

Se Štědrým večerem se pojí vánoční zvyky a kouzla. Svůj původ mají ještě v pohanských dobách. Nejčastěji jsou spojeny s pokusem nahlédnout do budoucnosti a z různých znamení vyčíst svůj osud. 

Vánoční stromekFoto: Jan Rosenauer

Běžné je věštění osudu z jablka, rozkrojeného napříč po štědrovečerní večeři. Budoucnost se zjišťovala také z vlašských ořechů. Buď přímo z jádřince nebo se pouštějí skořápky se svíčkami v umyvadle. K nejstarším vánočním zvykům ale určitě patří lití olova a svobodné dívky házely pantoflem. 

Už 190 let se hraje patrně nejslavnější vánoční píseň světa - Tichá noc. Premiéru měla o půlnoční mši na Štědrý den roku 1818 v kostele svatého Mikuláše v solnohradské vesničce Oberndorf. Slova napsal pomocný kněz Josef Mohr, autorem hudby byl učitel Franz Gruber, který hrál v místním kostele na varhany. Píseň ale tenkrát o štědrovečerní mši přednesl na kytaru. Zavinila to myš, která prý vlezla do varhan a porouchala je. Tichá noc se dnes zpívá třemi stovkami jazyků.