Bradáčová uspěla s žalobou kvůli pokutě za zveřejněné platy. Soud upřednostnil právo na informace
Pražské vrchní státní zastupitelství uspělo s žalobou proti uložení pokuty za plošné zveřejnění platů svých zaměstnanců díky dva roky starému rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS). Ten dovodil, že zákon upřednostňuje právo na informace o příjemcích veřejných prostředků před zájmem na ochranu jejich soukromí.
Poskytnutí informací lze tedy odepřít jen ve specifických případech. Vyplývá to ze zářijového rozhodnutí pražského městského soudu.
Vrchní státní zastupitelství dostalo od ochránců osobních údajů pokutu ve výši sto tisíc korun za to, že do zveřejněné odpovědi poskytnuté na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zahrnulo nejen platy samotných žalobců, ale i jména a hrubé příjmy 44 dalších zaměstnanců, například pracovníka podatelny, knihovníka, bezpečnostního ředitele, účetního, řidiče nebo údržbáře.
Zastupitelství se v září zastal pražský městský soud, který v neveřejném zasedání rozhodnutí o pokutě zrušil.
Za zveřejnění platů zaměstnanců hrozí Vrchnímu pražskému zastupitelství pokuta
Číst článek
„Obecně vzato platí, že informace uvedeného druhu se poskytují. Pouze výjimečně se jejich poskytnutí může odepřít, pokud pro to existují specifické závažné důvody, které v konkrétním případě převáží nad zájmem na transparentnosti hospodaření veřejné sféry," citoval senát Viery Horčicové v odůvodnění svého verdiktu právně závazný rozsudek Nejvyššího správního soudu.
Nejvyšší správní soud zároveň stanovil, že odepření poskytnutí informace o platech z veřejných prostředků může připadat podle konkrétních okolností v úvahu pouze u lidí, kteří vykonávají "činnosti pomocné nebo servisní povahy". Tedy například údržbu, úklid nebo závodní stravování.
Úřad pro ochranu osobních údajů tak bude muset znovu posoudit náplň práce jednotlivých zaměstnanců pražského vrchního státního zastupitelství a zhodnotit, zda by u některého z nich mohl při respektování názoru soudu převážit zájem na ochraně jejich soukromí.
Zaměstnancům zveřejnění nevadilo
Státní zastupitelství v žalobě argumentovalo mimo jiné tím, že všichni jeho zaměstnanci včetně státních zástupců tvoří jeden organizačně a funkčně propojený, nedělitelný celek. Všichni se prý přímo či nepřímo a ve větší nebo menší míře podílejí na výkonu působnosti zastupitelství.
„Nelze shledat žádný zákonný důvod pro vyloučení některé z osob z poskytnutí a zveřejnění informace a žádost v takové části odmítnout," uvedlo. Poukázalo také na to, že nikdo ze zaměstnanců proti zveřejnění platů nic nenamítal.
Ochránci dat zastávali názor, že státní zastupitelství mělo povinnost před poskytnutím a následným zveřejněním osobních údajů u každého ze zaměstnanců zvlášť vyhodnotit, zda to není v rozporu s jeho právem na soukromí.
