Zprávy → Domácí28. února  2017 v 05:56  

Budvar je zaklínadlem v tažení proti zveřejňování smluv, zní z Rekonstrukce státu

Josef Karlický z projektu Rekonstrukce státu - Foto:  ČT24

Josef Karlický z projektu Rekonstrukce státuFoto:  ČT24

Poslanci nejsou schopni vysvětlit, proč hlasovali pro plošnou výjimku pro státní podniky k zákonu o registru smluv. Myslí si to Josef Karlický z právnické organizace FrankBold a projektu Rekonstrukce státu. Podle jeho slov ani není překvapující, že z osmi desítek oslovených zákonodárců v anketě Zpravodajského webu Českého rozhlasu jich odpovědělo jen 23 z nich. "Registr smluv u státem vlastněných podniků funguje, je těžké podporu plošné výjimky vysvětlit," hodnotí to v rozhovoru Karlický. Registr smluv může prý výrazně pomoci při kontrole nakládání s veřejnými prostředky.

Jak obecně hodnotíte odpovědi poslanců do ankety Zpravodajského webu Českého rozhlasu, kteří hlasovali pro novelu zákona o registru smluv? 

Jsou v zásadě velmi neurčité. Nikdo z dotazovaných poslanců nevysvětluje, proč podnikům nestačí současný stav, kdy mají velmi široké možnosti ochrany jejich obchodního tajemství. Například mohou začerňovat citlivé údaje ve smlouvách, a dokonce i cenu a druhou smluvní stranu. Podniky s majetkovou účastí státu či obcí v současnosti ve velkém smlouvy zveřejňují, v registru mají přes 20 tisíc smluv. A nijak se přitom ekonomicky nehroutí. Většina podniků pak sama uvádí, že zákon (o registru smluv) naplňuje a vynětí tak nepožadují, což ukázal i průzkum Otevřené společnosti. Tím se ukazuje neadekvátnost plošné výjimky. S těmito skutečnostmi se poslanci v odpovědích nevypořádali a pouze konstatují škodlivé účinky registru na podniky, aniž by to něčím podložili. 

Celou anketu Zpravodajského webu Českého rozhlasu si můžete přečíst ZDE. 

Anketa Zpravodajského webu Českého rozhlasu. - Foto:  ZW ČRo

A pokud jde o formální stránku jejich odpovědí, tedy že z osmi desítek zákonodárců jich do ankety odpovědělo 23. O čem to vypovídá? 

Není to překvapující. Vzhledem k tomu, že registr smluv i u státem vlastněných podniků obecně funguje, je těžké podporu plošné výjimky vysvětlit. Poslanci tedy logicky buď nereagují vůbec, nebo odpovídají obecnými tvrzeními o škodlivosti registru pro subjekty v tržním prostředí. Praktické problémy se totiž vyskytují jen u některých podniků jako Explosia, Budvar nebo EGAP. To ale šlo řešit existujícími dílčími výjimkami a nebylo třeba plošného vynětí podniků. 

Někteří z poslanců ale argumentují poměrně konkrétně, například obchodním tajemstvím, jiní zase, že registr smluv ohrožoval konkurenceschopnost státních podniků na běžném trhu. Jsou tyto argumenty relevantní, případně do jaké míry? 

Obchodní tajemství mohou podniky při zveřejňování smluv samozřejmě chránit, dokonce nad rámec zákona o svobodném přístupu k informacím, což také podle svých potřeb využívají. Například cenu ve smlouvách některé podniky uveřejňují téměř vždy, jiné ji naopak zpravidla s odkazem na obchodní tajemství tají. Argument potřebou ochrany obchodního tajemství je tedy zcela nesmyslný. Čím dalším pak zveřejňování smluv může ohrozit konkurenceschopnost podniku, pak není moc zřejmé. Padají tvrzení o odkrývání obchodní strategie zveřejněním běžných informací ve smlouvě. Nicméně tyto informace jsou dostupné podle informačního zákona již řadu let. 

A co národní podnik Budvar? Podle poslance Jiřího Běhounka z ČSSD byl nejen on doslova „ohrožen“. Bylo tomu tak, respektive není výjimka pro národní pivovar odůvodněná? 

Budvar se stal téměř zaklínadlem v tažení proti zveřejňování smluv státních firem. Přitom samotný Budvar v současnosti ve velkém chrání své obchodní tajemství a začerňuje velkou část údajů ve smlouvách. Není tak moc jasné, jak jsou tyto z velké části začerněné smlouvy způsobilé jej poškodit a proč je tak nezbytné jeho úplné vynětí. Nicméně i když tyto argumenty přijmeme, nelze za ně schovávat plošné vynětí podniků jako Povodí Labe, Lesy ČR, MERO nebo dopravní podniky. Ty primárně plní určitou veřejnou službu a nečelí prakticky žádným konkurenčním rizikům. 

Čtěte také: ANKETA: Proč 80 poslanců „okleštilo“ registr smluv? Je to složité, obhajují novelu zákonodárci

V anketě například poslanec Petr Kořenek z ČSSD zmiňuje, že státní firmy už jsou kontrolovány, a to skrze dozorčí rady či auditorské orgány. Je tato kontrola dostatečná? 

Zprávy Bezpečnostní informační služby opakovaně upozornily na to, že právě v prostředí státních a městských podniků je v Česku největší riziko klientelismu a korupce. Zákon o registru smluv pak BIS označila za pozitivní krok v boji proti modernímu organizovanému zločinu. Z toho je zřejmé, že současný stav kontroly státních firem je neuspokojivý a registr smluv je nástrojem, který může zlepšení situace výrazně napomoci. 

Josef Karlický je právník společnosti FrankBold a angažuje se v platformě Rekonstrukce státu. Věnuje se například státní energetické koncepci, zpracovával také právní analýzy k povolenkách na emise skleníkových plynů.

Většina poslanců se přitom ve svých odpovědích vymezila proti tomu, že by registr smluv sloužil jako „protikorupční nástroj“. Poslanec Jan Klán z KSČM dokonce napsal: „Koho totiž zajímají smlouvy v registru smluv? 

Registr určitě může výrazně pomoci ke snížení korupce, zamezení plýtvání veřejnými prostředky či obcházení zákona. Už nyní registr pomáhá odkrývat obrovské rozdíly v ceně stejných služeb objednaných povinnými subjekty nebo poukazuje na obcházení zákona o veřejných zakázkách. To je bezesporu jedna z cest k efektivnějšímu nakládání s veřejnými prostředky. Přínos pro eliminaci korupčních praktik pak plyne také ze zprávy Bezpečnostní informační služby. 

Mnoho z poslanců se také vymezilo proti tomu, že za zákon o registru smluv bojovala Rekonstrukce státu, kterou označili za „nevolenou a nepověřenou“ organizaci, která se mimo jiné snaží „podlomit konkurenceschopnost státních firem a národního podniku“. Jak tato slova hodnotíte? 

Rekonstrukce státu prosazuje zveřejňování smluv od roku 2013 a to stále v rozsahu principů, které tehdy veřejně deklarovala. Tehdy se k nim připojilo více než 160 stávajících poslanců. Je to platforma organizací a jako taková opravdu nikým volena ani pověřena není. Hájí po celou dobu jen ty cíle, které na svém počátku zveřejnila. Ohledně státních firem je cílem jejich efektivnější hospodaření, odbornější dozorčí rady a zavedení kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace