Cenzorům pod nosem. Jak se v komunistickém Československu poloilegálně vydávaly knihy
Za bývalého režimu se zakázané knihy vydávaly ilegálně nebo se pašovaly ze zahraničí. Ovšem existovala ještě jedna možnost, a to vydat knihu poloilegálně cenzorům takřka pod nosem. Přesně to dělala Jazzová sekce, když vydala slavný román Bohumila Hrabala s názvem Obsluhoval jsem anglického krále. A právě to byla zřejmě poslední kapka, která vedla k zákazu Jazzové sekce a poté k uvěznění jejich předních členů před 30ti lety.
"To mělo největší úspěch jak u čtenářů, tak určitě u StB. Vlastně všechny publikace, které jsme vydali, byly přílohou Jazz Bulletin, který jsme měli povolený pro členskou základnu," popisuje publicista z Jazzové sekce Tomáš Křivánek.
Členská základna Jazzové sekce čítala přes šest tisíc lidí. Ovšem Křivánek připomíná, že výtisků bylo méně. Nebylo totiž snadné získat papír, který komunisté evidovali právě kvůli obavám z nezákonného tisku.
"Tiskaři třeba dva tři měsíce šetřili papír a potom byli schopni vytisknout tuto publikaci. Paradoxně jsme to potom tiskárně zaplatili oficiálně z konta. Nebyli v tom vůbec žádné černé peníze," doplňuje Křivánek.
Cenzorům pod nosem. Jak se v komunistickém Československu poloilegálně vydávaly knihy
Policie obvinila členy Jazzové sekce z nedovoleného podnikání. Ovšem netušila, že vedou normální účetnictví, připomněl v pořadu Bigbít České televize zakladatel Jazzové sekce Karel Srp.
"Nakonec jsme byli obviněni za nedovolené podnikání v rozmezí asi 67 tisíc korun. A znalci policie řekli, že 67 tisíc korun bylo utraceno za známky, odvoz popelnic, telefony a tak dále," popsal Srp.
Vězení a rozpad skupiny
Však také původní vyšetřovatel případ odložil. A tak komunistická justice pověřila jiného policistu, který už důvody stíhání našel. Celý případ byl podle historika Petra Blažka jasně politický.
"Jazzová sekce se také dobře hájila. To bylo téma, které bylo každému jasné, každý, kdo tady žil, věděl moc dobře, že některá hudba není dostupná nebo hůře dostupná, že je to složité," uvedl Blažek.
Všech sedm zatčených strávilo ve vězení několik měsíců. Nejdelší trest šestnáct měsíců si odseděl zakladatel Jazzové sekce Karel Srp. Po jeho návratu z vězení se kvůli neshodám organizace rozpadla.
